Arktické mrazy na severu Evropy, bylo až -42 °C
Sever Evropy byl v tomto týdnu jedním z nejchladnějších míst na severní polokouli. Vůbec největší mráz se zde vyskytl ve čtvrtek, kdy na severu Norska v regionu Karasjok teplota klesla na -42,4 °C. Během dne se oteplilo jen na -36,2 °C. Průměrná denní teplota tak činila -39,3 °C, což je až o 22 °C méně, než je zde na začátku ledna obvyklé. Výška sněhu zde dosahovala 37 cm a k tomu vál jen slabý vítr, který významněji nesnižoval pocitovou teplotu. Absolutní rekord pro tuto oblast ovšem v ohrožení nebyl. V roce 1886 zde prvního ledna teplota klesla až na −51,4 °C. Výrazně podprůměrné teploty v tomto týdnu hlásila celá Skandinávie a také Pobaltí. Začátek ledna je zde zatím o 6 °C až 12 °C chladnější, než je obvyklé. V kontrastu s chladným severem Evropy je jihozápad Evropy, kde jsou naopak nadprůměrně vysoké teploty (přibližně o 5 °C). V Katalánsku ve Španělsku včera teplota na pobřeží na stanici Tortosa vystoupila až na letních 25,7 °C. Také dnes se na pobřeží Španělska teploty šplhají přes 20 °C.
Jednu z mála teplotně průměrných oblastí v Evropě lze nalézt ve střední Evropě, která nyní leží mezi chladným arktickým vzduchem na severu Evropy a teplým na jihu Evropy. Teploty se tak na našem území pohybují blízko bodu mrazu, a to i ve vyšších vrstvách atmosféry (na horách jsou podobné teploty jako v nížinách). Taková situace komplikuje předpovědi počasí. I malá změna v teplotě totiž vede ke změně skupenství srážek. V uplynulých dnech se tak u nás vystřídalo sněžení, sníh s deštěm, déšť i mrznoucí srážky, které dnes potrápily především jihovýchod naší země a opět se zde mohou objevit v noci na zítřek a zítra ráno.
Komplikovaný je také další vývoj počasí. V příštím týdnu počasí v Evropě ovlivní celá řada tlakových níží a zatím není jisté, jestli se hluboko do Evropy rozšíří masa arktického vzduchu ze severu Evropy nebo převládne spíše západní proudění. Podle současných předpokladů se u nás ve druhé polovině týdne začne opět ochlazovat a vrátí se tak postupně sněžení i do nížin. Než ovšem ochlazení dorazí, tak v úvodu týdne teploty vystoupí až na 5 °C a často bude pršet, ve vyšších horských polohách sněžit. Právě hory by se v příštím týdnu mohly dočkat významnější sněhové pokrývky.
Tip: Numerický model - předpověď na příští týden
Odchylka teploty vzduchu v Evropě od dlouhodobého průměru (1981 až 2010) za posledních 7 dní - sever Evropy je velmi chladný, jihozápad naopak teplý, oblastí s průměrnými teplotami je jen minimálně, zdroj: Weatherbell.com
Jednu z mála teplotně průměrných oblastí v Evropě lze nalézt ve střední Evropě, která nyní leží mezi chladným arktickým vzduchem na severu Evropy a teplým na jihu Evropy. Teploty se tak na našem území pohybují blízko bodu mrazu, a to i ve vyšších vrstvách atmosféry (na horách jsou podobné teploty jako v nížinách). Taková situace komplikuje předpovědi počasí. I malá změna v teplotě totiž vede ke změně skupenství srážek. V uplynulých dnech se tak u nás vystřídalo sněžení, sníh s deštěm, déšť i mrznoucí srážky, které dnes potrápily především jihovýchod naší země a opět se zde mohou objevit v noci na zítřek a zítra ráno.
Komplikovaný je také další vývoj počasí. V příštím týdnu počasí v Evropě ovlivní celá řada tlakových níží a zatím není jisté, jestli se hluboko do Evropy rozšíří masa arktického vzduchu ze severu Evropy nebo převládne spíše západní proudění. Podle současných předpokladů se u nás ve druhé polovině týdne začne opět ochlazovat a vrátí se tak postupně sněžení i do nížin. Než ovšem ochlazení dorazí, tak v úvodu týdne teploty vystoupí až na 5 °C a často bude pršet, ve vyšších horských polohách sněžit. Právě hory by se v příštím týdnu mohly dočkat významnější sněhové pokrývky.
Tip: Numerický model - předpověď na příští týden
Odchylka teploty vzduchu v Evropě od dlouhodobého průměru (1981 až 2010) za posledních 7 dní - sever Evropy je velmi chladný, jihozápad naopak teplý, oblastí s průměrnými teplotami je jen minimálně, zdroj: Weatherbell.com
