Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Začíná k nám proudit teplý vzduch, přidá se i saharský prach

Polární vír oslabuje, otevře se tak cesta pro vpády chladného vzduchu do Evropy

Polární vír je robustní cirkulace chladného vzduchu vysoko nad polárními oblastmi obou polokoulí Země. Cirkulace v polárním víru se pohybuje od západu na východ. Na severní polokouli se polární vír začíná formovat na podzim, kdy se stratosféra nad Arktidou prochlazuje, a díky tomu zde vzniká velmi rozsáhlá oblast nízkého tlaku vzduchu, která je nejmohutnější v zimním období. To v důsledku existence polární noci na severní polokouli a tedy absenci slunečního záření, které by jinak zahřívalo stratosféru. Cirkulace se z hlediska vertikálního rozsahu pohybuje ve výšce mezi 15 – 50 km. Na jaře, když se vlivem slunečního záření začne stratosféra opět zahřívat, polární vír slábne, až se zcela rozpadne. Následně se celá cirkulace přetočí, takže vzduch v letním období proudí od východu na západ. Stratosférický polární vír je tak sezónní záležitost. Jeho existence je omezena na chladnou polovinu roku.

Polární vír
Obr. 1: Znázornění obvyklé podoby polárního víru během zimní sezóny na severní polokouli, zdroj: climate.gov

Na obr. 1 je znázorněna jednak stratosférická složka víru, ale také ta troposférická. Troposférickou část polárního víru tvoří polární tryskový proud (polar jet stream), jehož proudění není tak ustálené jako ve stratosféře a vyskytuje se celoročně s tím, že v zimě bývá silnější.

Jak souvisí síla polárního víru s vpády studeného vzduchu? Polární vír si můžeme s nadsázkou představit jako rotující trychtýř, který izoluje chladný vzduch nad Arktidou. Když je tento trychtýř silný, vzduch nad Arktidou se prochlazuje a nedochází, alespoň v majoritních případech, k jeho vylévání do nižších zeměpisných šířek. Je tedy silnější zonální složka proudění (od západu na východ) a nedochází k výraznější meridionalizaci (severojižní proudění). Ale pokud je náš rotující trychtýř slabší, hůře izoluje chladný vzduch nad Arktidou, a ten se tím pádem může rozlévat do nižších zeměpisných šířek. Můžeme tvrdit, že se oslabuje zonální proudění a dochází k častější meridionalizaci proudění.

Níže uvedené video ukazuje tradičně slabší polární vír, který pozorujeme v těchto dnech. Vír se na jaře oslabuje v důsledku vyrovnávání teplotního rozdílu mezi stratosférou nad póly a nižšími zeměpisnými šířkami. A právě v období, kdy se polární vír oslabuje, což je zpravidla ke konci zimy a začátkem jara, registrujeme častější vpády chladného vzduchu z vyšších do nižších zeměpisných šířek.

Vývoj polárního víru v následujících 10 dnech

Evropu čekají vpády studeného vzduchu
V následujících dnech zasáhnou tyto vpády chladného vzduchu Evropu. První vpád chladného vzduchu (obr. 3) zasáhne Českou republiku v noci ze čtvrtku na pátek a chladný vzduch se bude v oblastech střední Evropy udržovat do pondělí. Jeho příchod bude znamenat především velký teplotní skok, kdy ve čtvrtek mohou teploty vystoupat až k 23 °C, zatímco v pátek se teploty většinou nepřesáhnou 15 °C. O víkendu se pak ve vlhčím severním proudění budou objevovat přeháňky, které budou v polohách nad 500 m n. m. sněhové.

Teplota
Obr. 3: Teplotní odchylky od průměru ve výšce zhruba 1,5 km v sobotu 3. dubna, zdroj: wxcharts.com

Na obrázku 4 můžeme vidět další vpád chladného vzduchu, který na přelomu tohoto a příštího týdne zasáhne především západní Evropu. Tento vpád bude mohutnější a původně se předpokládalo, že bude více posunut na východ, což by znamenalo, že bezprostředně ovlivní počasí i v České republice. Nyní to spíše vypadá, že budeme ležet na jeho východním okraji. To znamená, že naše území bude procházet teplotní rozhraní oddělující teplejší vzduch na východě od chladnějšího na západě. Teplotní a s ním spojené frontální rozhraní přinese zřejmě častější srážky během příštího týdne.

Teplota
Obr. 4: Teplotní odchylky od průměru ve výšce zhruba 1,5 km v pondělí 5. dubna, zdroj: wxcharts.com

Ovšem ne jen na konci zimy a začátku jara dochází k těmto vpádům chladného vzduchu. Pokud se cirkulace polárního víru naruší, může následně k průnikům chladného vzduchu dojít i kdykoliv během zimy. Narušit polární vír může tzv. náhlé stratosférické oteplení. To nastává, když v důsledku specifických cirkulačních podmínek dojde k deportu teplejšího vzduchu z nižších zeměpisných šířek směrem k pólu a vzhůru, kde se nachází polární vír. Toto oteplení jej degraduje, čímž se zpomalí také zonální proudění a dochází k meridionalizaci proudění. To může vést k průnikům chladného vzduchu původem třeba až z Arktidy směrem do nižších zeměpisných šířek.

K této situaci došlo začátkem ledna 2021, kdy došlo k náhlému stratosférickému oteplení a v důsledku toho se výrazně oslabil polární vír (viz článek z ledna 2021). Tato situace nahrávala průnikům chladného vzduchu do střední Evropy během ledna a února. Na přelomu února a března se polární vír zotavil. Nyní dochází k jeho tradičnímu slábnutí vlivem jarního zahřívání stratosféry.