Nad Česko se ve výšce dostává velké množství kouře z požárů v Kanadě
Začátek nového týdne přinesl nad Česko a okolí velké množství kouře z lesních požárů v Kanadě. Kouř se nad naše území dostával už během druhé poloviny minulého týdne, ale právě pondělí přineslo zřejmě jeho nejvyšší množství. Jedná se především o menší prachové částice, tedy s průměrem do dvou a půl mikrometrů, které významným způsobem ovlivňují průchod slunečních paprsků atmosférou. Výsledkem je situace, kdy se rozptyl stává méně závislým na vlnové délce slunečního záření a barva rozptýleného světla přechází k bílé. Tím lze vysvětlit bělavé zabarvení oblohy. Současně jde o situaci, která se projevuje výrazně červeným zbarvením Slunce při jeho východu, respektive západu, neboť prachové částice napomáhají výraznějšímu útlumu modré a fialové barvy v době, kdy paprsky musejí kvůli nízké výšce Slunce tlustší vrstvou atmosféry.
Požáry v Kanadě aktuální (červeně) a v minulých dnech a týdnech (ostatní barvy), zdroj: cwfis.cfs.nrcan.gc.ca
Družicový snímek z pondělí 9. června 2025 s kouřem nad Evropou (lehce šedivou barvou, patrný nejvíce nad Francií) , zdroj: eumetsat.int
Kouř se nad Českem, respektive Evropou nachází ve vyšších hladinách troposféry, je tak dobře patrný na příslušných spektrálních kanálech meteorologických družic citlivých na tyto prachové částice. Díky své výšce nijak neovlivňuje přízemní koncentrace, na rozdíl od situací s požáry v Českém Švýcarsku v létě 2022. Do Evropy kouř doputoval díky proudění vhodných směrů přes severní Atlantik. Ještě před tím ale zasáhl taky značnou část Spojených států amerických, což pro kanadské požáry není výjimečná událost. Tam se ale kouř často dostává i v nižších hladinách, což pak představuje výrazné zdravotní riziko pro obyvatele dýchající znečištěný vzduch.
Ještě v úterý 10. 6. by mělo být nad Českem větší množství aerosolů spojených s požáry v Kanadě, zdroj: charts.ecmwf.int
Letošní sezóna lesních (respektive přírodních) požárů v Kanadě se výrazně rozběhla ve druhé polovině května. Na rozdíl od dosud nejhorší sezóny v roce 2023 se tentokrát objevila četná ohniska i v centrálních provinciích Manitoba a Saskatchewan, čemuž napomohlo jak suché počasí předchozích týdnů, tak taky mimořádná vlna veder, která oblast zasáhla v polovině května. Tehdy maxima na některých stanicích po tři dny v řadě přesáhla 35 °C.
Kvůli suchému, nadprůměrně teplému a občas i větrnému počasí dalších dnů, respektive týdnů, množství požárů i plocha spálené půdy dramaticky narůstaly. Velikost spálené plochy se během poslední květnové dekády zvýšila více než šestkrát(!), z 231 tisíc hektarů na jejím počátku až na 1 477 tisíc na jejím konci. Ke konci první červnové dekády je už tato plocha téměř dvojnásobná. Na tuto roční dobu jde z tohoto hlediska o druhou nejhorší sezónu požárů v historii, po výše zmíněné rekordní sezóně v roce 2023.
Kumulativní velikost spálené plochy v Kanadě od začátku roku odvozená z družicových dat – letošní rok je černě, nejhorší sezóna v roce 2023 modře (průměr šedě), zdroj: cwfis.cfs.nrcan.gc.ca
Požáry si v letošním roce vyžádaly minimálně dvě oběti, nicméně asi 27 tisíc lidí muselo opustit své domovy. Vážné jsou taky dopady na infrastrukturu – v minulém týdnu přišla polovina komunit v Saskatchewanu přechodně o přístup k telefonní a internetové síti. Nicméně obavy vzbuzuje i složení samotného kouře – ohně se totiž často týkají oblastí, ve kterých v minulosti probíhala intenzivní těžební činnost, která po sobě zanechala v půdě velké množství těžkých kovů, jako je rtuť, arzén nebo olovo. A tyto látky se při požárech dostávají do vzduchu, což následně zvyšuje toxicitu kouře.
Rozsáhlé požáry v Kanadě se často spojují se změnou klimatu – vlivem teplejšího počasí totiž dochází k intenzivnějšímu výparu, který vysušuje vegetaci, a to pak vytváří riziko vzniku velkých a dramatických požárů v letní sezóně. Nejde přitom jen o požáry lesů, ale ve vyšších šířkách Kanady se často jedná i o požáry rašelinišť. Ty se přitom chovají podstatně odlišně od požárů lesů, neboť se v nich oheň šíří nejen horizontálně, ale prohořívají i do hloubky. To značně prodlužuje dobu jejich trvání, někdy dokonce můžou pod sněhem přetrvat z jednoho roku do druhého a na jaře pak vést k požáru na povrchu.
Současné předpovědi očekávají snížení požárního rizika pro většinu Kanady v příštích dnech, což by mělo usnadnit práci tamním hasičům. Rovněž kouř nad Evropou se postupně rozptýlí (nad Českem ho výrazněji ubude od středy), a protože by v dalších dnech kouř už nad Evropu směřovat neměl, získá tak nebe typičtější modré odstíny. Na druhou stranu dlouhodobé prognózy pro letošní léto nejsou příznivé – zejména v západní polovině Kanady (ale i na severozápadě USA) by mělo nadprůměrné riziko vzniku a šíření požárů přetrvávat zřejmě až do září. Není tak vyloučeno, že s v dalších týdnech dočkáme podobné situace s kouřem nad Evropou jako nyní.
I během června a července by mělo panovat v západní polovině Kanady nadprůměrné riziko vzniku a šíření požárů, zdroj: nifc.gov
Obloha nad Chomutovem v pondělí dopoledne - měla bělavý nádech od kouře ve vyšších vrstvách atmosféry, zaslal Maxirisk
Požáry v Kanadě aktuální (červeně) a v minulých dnech a týdnech (ostatní barvy), zdroj: cwfis.cfs.nrcan.gc.ca
Družicový snímek z pondělí 9. června 2025 s kouřem nad Evropou (lehce šedivou barvou, patrný nejvíce nad Francií) , zdroj: eumetsat.int
Kouř se nad Českem, respektive Evropou nachází ve vyšších hladinách troposféry, je tak dobře patrný na příslušných spektrálních kanálech meteorologických družic citlivých na tyto prachové částice. Díky své výšce nijak neovlivňuje přízemní koncentrace, na rozdíl od situací s požáry v Českém Švýcarsku v létě 2022. Do Evropy kouř doputoval díky proudění vhodných směrů přes severní Atlantik. Ještě před tím ale zasáhl taky značnou část Spojených států amerických, což pro kanadské požáry není výjimečná událost. Tam se ale kouř často dostává i v nižších hladinách, což pak představuje výrazné zdravotní riziko pro obyvatele dýchající znečištěný vzduch.
Ještě v úterý 10. 6. by mělo být nad Českem větší množství aerosolů spojených s požáry v Kanadě, zdroj: charts.ecmwf.int
Letošní sezóna lesních (respektive přírodních) požárů v Kanadě se výrazně rozběhla ve druhé polovině května. Na rozdíl od dosud nejhorší sezóny v roce 2023 se tentokrát objevila četná ohniska i v centrálních provinciích Manitoba a Saskatchewan, čemuž napomohlo jak suché počasí předchozích týdnů, tak taky mimořádná vlna veder, která oblast zasáhla v polovině května. Tehdy maxima na některých stanicích po tři dny v řadě přesáhla 35 °C.
Kvůli suchému, nadprůměrně teplému a občas i větrnému počasí dalších dnů, respektive týdnů, množství požárů i plocha spálené půdy dramaticky narůstaly. Velikost spálené plochy se během poslední květnové dekády zvýšila více než šestkrát(!), z 231 tisíc hektarů na jejím počátku až na 1 477 tisíc na jejím konci. Ke konci první červnové dekády je už tato plocha téměř dvojnásobná. Na tuto roční dobu jde z tohoto hlediska o druhou nejhorší sezónu požárů v historii, po výše zmíněné rekordní sezóně v roce 2023.
Kumulativní velikost spálené plochy v Kanadě od začátku roku odvozená z družicových dat – letošní rok je černě, nejhorší sezóna v roce 2023 modře (průměr šedě), zdroj: cwfis.cfs.nrcan.gc.ca
Požáry si v letošním roce vyžádaly minimálně dvě oběti, nicméně asi 27 tisíc lidí muselo opustit své domovy. Vážné jsou taky dopady na infrastrukturu – v minulém týdnu přišla polovina komunit v Saskatchewanu přechodně o přístup k telefonní a internetové síti. Nicméně obavy vzbuzuje i složení samotného kouře – ohně se totiž často týkají oblastí, ve kterých v minulosti probíhala intenzivní těžební činnost, která po sobě zanechala v půdě velké množství těžkých kovů, jako je rtuť, arzén nebo olovo. A tyto látky se při požárech dostávají do vzduchu, což následně zvyšuje toxicitu kouře.
Rozsáhlé požáry v Kanadě se často spojují se změnou klimatu – vlivem teplejšího počasí totiž dochází k intenzivnějšímu výparu, který vysušuje vegetaci, a to pak vytváří riziko vzniku velkých a dramatických požárů v letní sezóně. Nejde přitom jen o požáry lesů, ale ve vyšších šířkách Kanady se často jedná i o požáry rašelinišť. Ty se přitom chovají podstatně odlišně od požárů lesů, neboť se v nich oheň šíří nejen horizontálně, ale prohořívají i do hloubky. To značně prodlužuje dobu jejich trvání, někdy dokonce můžou pod sněhem přetrvat z jednoho roku do druhého a na jaře pak vést k požáru na povrchu.
Současné předpovědi očekávají snížení požárního rizika pro většinu Kanady v příštích dnech, což by mělo usnadnit práci tamním hasičům. Rovněž kouř nad Evropou se postupně rozptýlí (nad Českem ho výrazněji ubude od středy), a protože by v dalších dnech kouř už nad Evropu směřovat neměl, získá tak nebe typičtější modré odstíny. Na druhou stranu dlouhodobé prognózy pro letošní léto nejsou příznivé – zejména v západní polovině Kanady (ale i na severozápadě USA) by mělo nadprůměrné riziko vzniku a šíření požárů přetrvávat zřejmě až do září. Není tak vyloučeno, že s v dalších týdnech dočkáme podobné situace s kouřem nad Evropou jako nyní.
I během června a července by mělo panovat v západní polovině Kanady nadprůměrné riziko vzniku a šíření požárů, zdroj: nifc.gov
Obloha nad Chomutovem v pondělí dopoledne - měla bělavý nádech od kouře ve vyšších vrstvách atmosféry, zaslal Maxirisk
