Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Teplá fronta dnes přinese déšť, do Jizerských hor i vydatný

Asii trápí extrémní počasí, světadíl sužují rozsáhlé požáry i katastrofické povodně

Zatímco v Evropě jsme během letošního léta výraznějších a dlouhotrvajících extrémů ušetřeni, v Asii to neplatí. Minimálně dvě oblasti zažívají poměrně bezprecedentní projevy extrémního počasí.

Rozsáhlé požáry na Sibiři
Jednou z oblastí zasažených extrémním počasím je Sibiř a ruská oblast Arktidy. V této části světa panují už od konce loňského roku mimořádně vysoké teploty (první polovina roku 2020 přinesla průměrnou teplotu téměř o 10 °C vyšší ve srovnání s dlouhodobým průměrem)! Symbolem horkého počasí se stala rekordně vysoká teplota 38 °C naměřená ve Verchojansku v předvečer letního slunovratu.

Velmi teplé a srážkově podprůměrné počasí velmi výrazným způsobem přispělo k šíření lesních požárů. Ty se sice na Sibiři v letním období vyskytují každoročně, ale letos začaly nezvykle brzy a zachvátily už značně rozsáhlou oblast – od začátku roku lehla popelem minimálně plocha přesahující velikost Portugalska (téměř 100 tisíc kilometrů čtverečních). Šíření plamenů často pomáhal i silný vítr. A brzkému vzniku požárů pomohla i mimořádně teplá zima – díky ní některá ohniska z loňské rekordní sezóny přetrvala zimu v podobě jakýchsi zombie požárů (jde o požáry, které hoří v půdě, většinou ve vrstvě rašeliny, pod sněhovou pokrývkou v zimní sezóně) i období, kdy zpravidla na Sibiři nehoří vůbec.

Rozsáhlé lesní požáry přitom neznamenají jen nebezpečí pro tamní ekosystémy a lidi žijící v oblasti, ale přispívají rovněž k tání permafrostu, což vede k uvolňování dalšího uhlíku do atmosféry – a to znamená další roztáčení spirály oteplování planety vlivem zesilujícího skleníkového efektu. Z oblasti za polárním kruhem (tedy z Arktidy) se jen za letošní červen do atmosféry uvolnilo přes 16 miliónů tun CO2, zatímco dlouhodobý průměr jsou jen necelé 3 milióny tun! Kromě toho mohou být saze z ohňů unášeny do arktických oblastí pokrytých ledem, na který pak dopadnou. Tmavší povrch pohltí více energie od slunce, čímž urychluje tání arktického mořského ledu (letos mimochodem opět na rekordně nízkých úrovních pro danou roční dobu). Konečně, nezanedbatelným negativní dopadem je i šíření kouře do značně vzdálených oblastí (mimo jiné Japonska a Aljašky), kde zhoršuje kvalitu ovzduší a přispívá ke zdravotním problémů lidí žijících v zasažených regionech.

Hlavní meteorologickou příčinou letošních požárů je především dlouhé trvání a obnovování blokující tlakové výše, která zajišťuje slunečné a suché počasí a brání v přílivu chladného a vlhkého vzduchu od severozápadu.

Požáry
Satelitní pohled na lesní požáry na Sibiři na konci června, zdroj: modis.gsfc.nasa.gov

Rekordní povodně na východě Asie
V protikladu k sibiřským požárům stojí na východě asijského kontinentu ničivé a rozsáhlé povodně. Můžou za ně neobvykle intenzivní deště, které souvisejí s tzv. Mei-yu (nebo též Baiu) frontou, která se na konci jara udržuje nad jižní Čínou, Tchaj-wanem a oblastí jižně od Japonska. Tato fronta se během července zpravidla přesouvá k severu, koncem léta tak zasáhne i sever Číny a Korejský poloostrov. V podstatě jde o východoasijský monzun, který ale letos přináší nejhorší povodně nejméně za 30 let, v některých oblastech dokonce za 60 let, a desítky řek dosáhly vůbec nejvyšších úrovní v historii měření. Postiženo už bylo na 40 miliónů obyvatel, desítky tisíc domů jsou zničeny. Ekonomické škody přesáhly 10 miliard dolarů, což z povodní činí zatím nejdražší přírodní katastrofu letošního roku. V souvislosti s frontou Mei-yu při jejím posunu k severu zasáhly mimořádně vydatné deště v červenci i západní Japonsko – za týden tam místy spadlo tolik vody, co obvykle naprší za celý měsíc. Výsledkem je i nejvyšší počet obětí povodní za víc než tři dekády.

Povodně
Úhrn srážek od 1. června do 20. července 2020 na základě družicových dat - v červeně vyznačených oblastech přesahují 1000 mm, lokální úhrny mohou být ovšem ještě značně vyšší, zvláště v místech s výskytem přívalových srážek, zdroj: earthobservatory.nasa.gov

Povodně
Největší sladkovodní jezero Číny Poyang v zimě v období sucha (vlevo) a v červenci 2020 (vpravo), kdy dosáhlo rekordně vysoké hladiny, zdroj: earthobservatory.nasa.gov

Klimatické změny
Ačkoliv oba fenomény zasáhly poměrně vzdálené oblasti, jejich značná intenzita zapadá do kontextu měnícího se klimatu. Na jedné straně se vysoké zeměpisné šířky ohřívají podstatně rychleji než zbytek planety, což následně vede k častějším požárům a táním permafrostu na Sibiři. Na straně druhé, teplejší atmosféra pojme více vodní páry, což vede k nárůstu srážkové činnosti. Modelové studie přitom ukazují, že jak průměrné, tak i extrémní srážky v zóně fronty Mei-yu budou během tohoto století dál stoupat. Nárůst intenzity dešťů v těchto oblastech přitom bude větší než v jiných monzunových oblastech.