Složitá předpověď lokálních přeháněk nebo bouřek
Polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo i bouřky – předpověď, která je nejen v tomto týdnu, ale obecně v letním období poměrně častá. Jenže uživatelé z řad veřejnosti chtějí vědět, jestli ono místy znamená právě u nich. Jinými slovy, bude pršet nebo nebude, je nutné případně zrušit venkovní akci? Jednoduchá otázka, jenže odpověď na ni není vůbec jednoduchá.
Předpověď výskytu lokálních (tedy mimo fronty a čáry konvergence) přeháněk, respektive bouřek, v letním období patří totiž mezi nejobtížnější úkoly meteorologa v současnosti. Při situacích, kdy jejich výskyt hrozí, je zpravidla ve vzduchu dostatečná zásoba vlhkosti i instabilita, která pak pomáhá vývoji kupovitých oblaků do stadia Cumulonimbu, oblaku přinášejícího přeháňky i bouřky. Na rozdíl od atmosférických front je jejich vznik uvnitř vzduchových hmot mnohem víc závislý na místních podmínkách, které není úplně jednoduché modely postihnout. Roli můžou hrát zdánlivě malé rozdíly v utváření terénu – kopce versus rovina, voda versus pole, les versus louka apod. Význam hraje i rozdíl teplot mezi osluněnými a stinnými oblastmi v horském terénu. Vývoj přeháňky ale dokáže stimulovat i čelo výtoku studeného vzduchu z nějaké dříve existující přeháňky, potažmo bouřky. Ostatně i při sledování meteorologických radarů je v takovýchto situacích patrné, že vývoj přeháněk je poměrně chaotický a predikovat nějaký vývoj pro konkrétní místo na základě interpolace předchozího vývoje není vůbec jednoduché, často téměř nemožné.
Obr. 1: Lokální přeháňka z charakteristického oblaku Cumulonimbus zdroj: Wikipedia
Naskýtá se otázka, proč vlastně vývoj přeháněk není lépe zachycen numerickými předpovědními modely, které prodělaly v uplynulých dekádách výrazné zlepšení. V tomto ohledu je ale nutné si uvědomit, jaké rozměry konvektivní oblaky přinášející lokální přeháňky mají a jaké je rozlišení numerických modelů. Velikost přeháněk je většinou kolem 10 km v průměru, někdy i méně a rozlišení lokálních modelů se pohybuje kolem 5 km, u globálních je to až několik málo desítek km. Jinými slovy, modely nejsou schopny adekvátně simulovat takto malé jevy. A přidává se navíc další důležitý faktor – stále ještě neznáme úplně všechny detaily o fyzice, které stojí za vývojem konvektivních procesů a vzniku přeháněk. Předpovědní modely proto pro výpočet přeháněk musejí využívat i empirických korelačních vztahů, které na základě lépe předpovídaných parametrů (zejména pole vlhkosti a proudění) určí, kde a kdy se objeví přeháňky.
Z výše uvedeného vyplývá, že stanovit přesný čas výskytu lokální přeháňky v daném místě je možné maximálně několik málo desítek minut dopředu, když už daná přeháňka existuje nebo je z vývoje kupovitých oblaků zřejmé, že brzy vznikne. Vhodné je sledovat třeba radarové snímky nebo vývoj oblačnosti. Z hlediska delší předpovědi je potom korektnější uvést pravděpodobnost výskytu přeháňky, kterou je možné z modelových parametrů určit poměrně dobře. Vlastní vyhodnocení této pravděpodobnosti by si pak měl provést sám uživatel – pro některé účely může být 20procentní šance na přeháňku vysoká, pro jiné nevadí ani 60procentní pravděpodobnost jejich výskytu. Zcela nevhodné jsou pak pro předpověď místa výskytu přeháněk modely globální, které vykazují velké rozdíly nejen mezi sebou, ale i v jednotlivých bězích pro jeden konkrétní termín, jak ukazuje obr. 2. V předpovědi se potom hovoří často o místním nebo ojedinělém výskytu přeháněk. Místy vyjadřuje, že se přeháňky vyskytnou na 30 až 49 % území a ojediněle na 5 až 29 % území. Jde tedy víceméně o pravděpodobnost, s jakou nás zasáhne déšť. Nutno podotknout, že tato slova nehovoří o vydatnosti srážek. I při ojedinělém výskytu bouřky v rámci Česka můžeme mít vytopený sklep po přívalovém dešti.
Obr. 2: Předpověď počasí pro 3hodinový úhrn srážek na úterý 10. dubna 20 h ze 4 termínů (od nedělních 18 po pondělních 6 h UTC) podle modelu GFS pro střední Evropu (zdroj: wetterzentrale.de), zdroj: Wetterzentrale.de
Jinými slovy, předpověď přeháněk v rámci dané vzduchové hmoty pro jedno konkrétní místo zůstává oříškem, ač se moderní aplikace tváří, že i tuto záležitost mají zvládnutou a umějí ji prognostikovat. Na přesnější a včasnější předpovědi při těchto situacích si musíme zatím počkat.
Předpověď výskytu lokálních (tedy mimo fronty a čáry konvergence) přeháněk, respektive bouřek, v letním období patří totiž mezi nejobtížnější úkoly meteorologa v současnosti. Při situacích, kdy jejich výskyt hrozí, je zpravidla ve vzduchu dostatečná zásoba vlhkosti i instabilita, která pak pomáhá vývoji kupovitých oblaků do stadia Cumulonimbu, oblaku přinášejícího přeháňky i bouřky. Na rozdíl od atmosférických front je jejich vznik uvnitř vzduchových hmot mnohem víc závislý na místních podmínkách, které není úplně jednoduché modely postihnout. Roli můžou hrát zdánlivě malé rozdíly v utváření terénu – kopce versus rovina, voda versus pole, les versus louka apod. Význam hraje i rozdíl teplot mezi osluněnými a stinnými oblastmi v horském terénu. Vývoj přeháňky ale dokáže stimulovat i čelo výtoku studeného vzduchu z nějaké dříve existující přeháňky, potažmo bouřky. Ostatně i při sledování meteorologických radarů je v takovýchto situacích patrné, že vývoj přeháněk je poměrně chaotický a predikovat nějaký vývoj pro konkrétní místo na základě interpolace předchozího vývoje není vůbec jednoduché, často téměř nemožné.
Obr. 1: Lokální přeháňka z charakteristického oblaku Cumulonimbus zdroj: Wikipedia
Naskýtá se otázka, proč vlastně vývoj přeháněk není lépe zachycen numerickými předpovědními modely, které prodělaly v uplynulých dekádách výrazné zlepšení. V tomto ohledu je ale nutné si uvědomit, jaké rozměry konvektivní oblaky přinášející lokální přeháňky mají a jaké je rozlišení numerických modelů. Velikost přeháněk je většinou kolem 10 km v průměru, někdy i méně a rozlišení lokálních modelů se pohybuje kolem 5 km, u globálních je to až několik málo desítek km. Jinými slovy, modely nejsou schopny adekvátně simulovat takto malé jevy. A přidává se navíc další důležitý faktor – stále ještě neznáme úplně všechny detaily o fyzice, které stojí za vývojem konvektivních procesů a vzniku přeháněk. Předpovědní modely proto pro výpočet přeháněk musejí využívat i empirických korelačních vztahů, které na základě lépe předpovídaných parametrů (zejména pole vlhkosti a proudění) určí, kde a kdy se objeví přeháňky.
Z výše uvedeného vyplývá, že stanovit přesný čas výskytu lokální přeháňky v daném místě je možné maximálně několik málo desítek minut dopředu, když už daná přeháňka existuje nebo je z vývoje kupovitých oblaků zřejmé, že brzy vznikne. Vhodné je sledovat třeba radarové snímky nebo vývoj oblačnosti. Z hlediska delší předpovědi je potom korektnější uvést pravděpodobnost výskytu přeháňky, kterou je možné z modelových parametrů určit poměrně dobře. Vlastní vyhodnocení této pravděpodobnosti by si pak měl provést sám uživatel – pro některé účely může být 20procentní šance na přeháňku vysoká, pro jiné nevadí ani 60procentní pravděpodobnost jejich výskytu. Zcela nevhodné jsou pak pro předpověď místa výskytu přeháněk modely globální, které vykazují velké rozdíly nejen mezi sebou, ale i v jednotlivých bězích pro jeden konkrétní termín, jak ukazuje obr. 2. V předpovědi se potom hovoří často o místním nebo ojedinělém výskytu přeháněk. Místy vyjadřuje, že se přeháňky vyskytnou na 30 až 49 % území a ojediněle na 5 až 29 % území. Jde tedy víceméně o pravděpodobnost, s jakou nás zasáhne déšť. Nutno podotknout, že tato slova nehovoří o vydatnosti srážek. I při ojedinělém výskytu bouřky v rámci Česka můžeme mít vytopený sklep po přívalovém dešti.
Obr. 2: Předpověď počasí pro 3hodinový úhrn srážek na úterý 10. dubna 20 h ze 4 termínů (od nedělních 18 po pondělních 6 h UTC) podle modelu GFS pro střední Evropu (zdroj: wetterzentrale.de), zdroj: Wetterzentrale.de
Jinými slovy, předpověď přeháněk v rámci dané vzduchové hmoty pro jedno konkrétní místo zůstává oříškem, ač se moderní aplikace tváří, že i tuto záležitost mají zvládnutou a umějí ji prognostikovat. Na přesnější a včasnější předpovědi při těchto situacích si musíme zatím počkat.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
