Množství pylu je letos nadprůměrné, hlavně díky specifickému počasí a smrkům
V posledních týdnech jsme se na většině území Česka setkávali s velmi vysokým množstvím pylu. Auta, ale i okna nebo povrch vodních nádrží pokrytý žlutou vrstvičkou velmi jemných pylových částic, to byl velmi častý obrázek, který dráždil nejen alergiky. Důvodem byl jednak vývoj počasí během letošního jara, ale i specifické kvetení některých druhů rostlin.
Letošní pylová sezóna začala poměrně brzy. Díky teplému počasí v lednu a únoru se už od začátku února začala rozjíždět plná sezóna lísky a olše, prvních alergenů schopných vyvolat u citlivých osob alergické projevy. Začátkem března se díky chladnějšímu počasí rozvoj vegetace a pylové sezóny poněkud zabrzdil. Pak ale dorazilo suché, slunečné a postupně taky teplejší počasí v polovině března, díky čemuž se množství pylu ve vzduchu výrazně zvýšilo. A vyšší koncentrace pylových alergenů nás provázely až do konce měsíce. Duben přinesl výrazné ochlazení a taky víc oblačnosti a srážek, což razantně snížilo počet pylových částic v ovzduší. Bříza, nejobávanější jarní alergen, nastoupila v nejteplejších oblastech Česka na přelomu první a druhé dubnové dekády, což není nijak brzy. Její množství se zvýšilo hlavně kolem poloviny měsíce, kdy nás zasáhlo teplejší počasí. Letošní sezóna břízy byla přitom jasně silnější než ta loňská, kdy nás provázelo chladné a poměrně vlhké jaro.
Vegetace už dohnala zpoždění vzniklé dubnovým studeným počasím, zdroj: info.chmi.cz
Koncem dubna pak začalo množství pylu v ovzduší výrazně stoupat na velmi vysokou úroveň, která se udržela i v průběhu května. Ten navíc přinesl výrazné oteplení, což po chladném dubnu znamenalo značný impuls pro vegetaci. Ta během několika týdnů dohnala dubnové zpoždění a dostala se do normálu. To s sebou ale přineslo kvetení jak velkého množství druhů, tak i počtu rostlin současně. Mezi nimi rozkvetly taky borovice a zejména smrky. Smrky přitom mají letos tzv. semenný rok, tedy rok, kdy díky vhodným podmínkám kvetou a plodí výrazně více než obvykle – podle odborníků se letošní míra kvetení smrků objevuje jednou za 7 až 12 let. Ačkoliv pyl smrku je asi nejviditelnějším projevem letošní pylové sezóny, je sám o sobě jen minimálním alergenem. Nicméně velké množství pylových zrn může vyvolat mechanické podráždění. Zejména při větru se může uvolnit obrovské množství pylu ze smrkových lesů najednou a vést tak k tzv. pylovému zákalu. K výše uvedenému souběhu se v posledních týdnech přidalo počasí s minimem srážek a výsledkem pak byla mimořádná míra zatížení pylem.
Pylový zákal - v posledních týdnech častý jev v Česku, zdroj: molekule.science
Po přechodném sobotním snížení pylu (levý obrázek) bude v neděli pylových zrn v ovzduší opět víc (pravý obrázek), zdroj: info.chmi.cz
Zlepšení, resp. snížení koncentrací pylových alergenů v ovzduší přináší déšť. Přičemž platí, že nejefektivněji se pyl vymývá při trvalých srážkách. Kratší přeháňky a bouřky s malým množstvím spadlé vody výrazněji nepomohou. Naopak, zesílení větru, ke kterému při bouřkách dochází, vede v prvních minutách bouřky spíše ke zvýšení pylů v ovzduší, neboť se zvíří pyl usazený na zemi. A přispívá i rozstřikování kapek při dopadu na povrch, kdy se s mikroskopickými kapičkami do vzduchu zvedají další pylová zrna. Při bouřkách se někdy mluví dokonce o tzv. bouřkovém astmatu. K tomu může dojít, když jsou pylová zrna vtažena do bouřkových oblaků, a to díky intenzivním výstupným pohybům, které se v bouřkách vyskytují. V oblacích pylová zrna absorbují vodu, bobtnají a praskají. Tím se uvolňuje do okolí velké množství malých pylových alergenů, které lze vdechnout do plic. Působením sestupných pohybů v bouřkách se pak tyto alergeny dostávají k zemi a můžou vést právě k fenoménu bouřkového astmatu. O něm se mluví především v Austrálii, kde dokonce vedl i k několik úmrtím při vhodných bouřkových situacích. Nicméně v zásadě se podobné podmínky můžou vyskytnou i ve střední Evropě.
Schéma, jak vznikají podmínky pro tzv. bouřkové astma, zdroj: themoxapunk.com
Otázka je, kdy se dočkáme výraznějšího poklesu pylu ve vzduchu, a tedy úlevy pro alergiky. Zatím to vypadá, že příští týden v úterý a ve středu by se mohl vyskytnou častěji plošně rozsáhlejší déšť, který by pyl z ovzduší aspoň částečně vymyl. Současně bude končit sezóna smrků a borovic, žlutého pylu tedy ubude. Nicméně i v dalších týdnech budou alergiky trápit zejména trávy a obiloviny. A protože zatím modely preferují spíše situace bez trvalejších srážek, bude množství pylu ve vzduchu spíš větší.
Letošní pylová sezóna začala poměrně brzy. Díky teplému počasí v lednu a únoru se už od začátku února začala rozjíždět plná sezóna lísky a olše, prvních alergenů schopných vyvolat u citlivých osob alergické projevy. Začátkem března se díky chladnějšímu počasí rozvoj vegetace a pylové sezóny poněkud zabrzdil. Pak ale dorazilo suché, slunečné a postupně taky teplejší počasí v polovině března, díky čemuž se množství pylu ve vzduchu výrazně zvýšilo. A vyšší koncentrace pylových alergenů nás provázely až do konce měsíce. Duben přinesl výrazné ochlazení a taky víc oblačnosti a srážek, což razantně snížilo počet pylových částic v ovzduší. Bříza, nejobávanější jarní alergen, nastoupila v nejteplejších oblastech Česka na přelomu první a druhé dubnové dekády, což není nijak brzy. Její množství se zvýšilo hlavně kolem poloviny měsíce, kdy nás zasáhlo teplejší počasí. Letošní sezóna břízy byla přitom jasně silnější než ta loňská, kdy nás provázelo chladné a poměrně vlhké jaro.
Vegetace už dohnala zpoždění vzniklé dubnovým studeným počasím, zdroj: info.chmi.cz
Koncem dubna pak začalo množství pylu v ovzduší výrazně stoupat na velmi vysokou úroveň, která se udržela i v průběhu května. Ten navíc přinesl výrazné oteplení, což po chladném dubnu znamenalo značný impuls pro vegetaci. Ta během několika týdnů dohnala dubnové zpoždění a dostala se do normálu. To s sebou ale přineslo kvetení jak velkého množství druhů, tak i počtu rostlin současně. Mezi nimi rozkvetly taky borovice a zejména smrky. Smrky přitom mají letos tzv. semenný rok, tedy rok, kdy díky vhodným podmínkám kvetou a plodí výrazně více než obvykle – podle odborníků se letošní míra kvetení smrků objevuje jednou za 7 až 12 let. Ačkoliv pyl smrku je asi nejviditelnějším projevem letošní pylové sezóny, je sám o sobě jen minimálním alergenem. Nicméně velké množství pylových zrn může vyvolat mechanické podráždění. Zejména při větru se může uvolnit obrovské množství pylu ze smrkových lesů najednou a vést tak k tzv. pylovému zákalu. K výše uvedenému souběhu se v posledních týdnech přidalo počasí s minimem srážek a výsledkem pak byla mimořádná míra zatížení pylem.
Pylový zákal - v posledních týdnech častý jev v Česku, zdroj: molekule.science
Po přechodném sobotním snížení pylu (levý obrázek) bude v neděli pylových zrn v ovzduší opět víc (pravý obrázek), zdroj: info.chmi.cz
Zlepšení, resp. snížení koncentrací pylových alergenů v ovzduší přináší déšť. Přičemž platí, že nejefektivněji se pyl vymývá při trvalých srážkách. Kratší přeháňky a bouřky s malým množstvím spadlé vody výrazněji nepomohou. Naopak, zesílení větru, ke kterému při bouřkách dochází, vede v prvních minutách bouřky spíše ke zvýšení pylů v ovzduší, neboť se zvíří pyl usazený na zemi. A přispívá i rozstřikování kapek při dopadu na povrch, kdy se s mikroskopickými kapičkami do vzduchu zvedají další pylová zrna. Při bouřkách se někdy mluví dokonce o tzv. bouřkovém astmatu. K tomu může dojít, když jsou pylová zrna vtažena do bouřkových oblaků, a to díky intenzivním výstupným pohybům, které se v bouřkách vyskytují. V oblacích pylová zrna absorbují vodu, bobtnají a praskají. Tím se uvolňuje do okolí velké množství malých pylových alergenů, které lze vdechnout do plic. Působením sestupných pohybů v bouřkách se pak tyto alergeny dostávají k zemi a můžou vést právě k fenoménu bouřkového astmatu. O něm se mluví především v Austrálii, kde dokonce vedl i k několik úmrtím při vhodných bouřkových situacích. Nicméně v zásadě se podobné podmínky můžou vyskytnou i ve střední Evropě.
Schéma, jak vznikají podmínky pro tzv. bouřkové astma, zdroj: themoxapunk.com
Otázka je, kdy se dočkáme výraznějšího poklesu pylu ve vzduchu, a tedy úlevy pro alergiky. Zatím to vypadá, že příští týden v úterý a ve středu by se mohl vyskytnou častěji plošně rozsáhlejší déšť, který by pyl z ovzduší aspoň částečně vymyl. Současně bude končit sezóna smrků a borovic, žlutého pylu tedy ubude. Nicméně i v dalších týdnech budou alergiky trápit zejména trávy a obiloviny. A protože zatím modely preferují spíše situace bez trvalejších srážek, bude množství pylu ve vzduchu spíš větší.
