Několik stanic na severu Jeseníků, v Krkonoších a Žďárských vrších hlásí rekordní úhrny za dobu měření
Dneškem na našem území končí nebývale srážkově bohaté období. Za uplynulých 5 dní nejvíce srážek podle předběžných dat (nezahrnují úplně všechny stanice) spadlo na stanici Bělá pod Pradědem (Červenohorské sedlo), kde napršelo 488,3 mm srážek. Srážky největšího extrému dosáhly v pásu od Ostravy přes Opavu po severní polovinu Jeseníků a v oblasti kolem Žďárských vrchů a v Krkonoších. Zde pár stanic hlásí i nejvyšší úhrny za dobu měření. Dosud zde bylo 5 denní období nejdeštivější v červenci roku 1997. Uplynulé období na většinu stanic do této oblasti přineslo podobné množství srážek (někde nižší, jinde i vyšší). Za uplynulé dny spíše sice převažují stanice s nižším úhrnem, ale většinou jen o pár desítek milimetrů. Například na stanici Jeseník v červenci roku 1997 za 5 dnů spadlo 512 mm srážek, nyní to bylo 474,4 mm. Naopak ale na stanici Zlaté Hory spadlo v roce 1997 za 5 dnů 362,8 mm srážek, nyní až 434,7 mm. Nejvyšší úhrny za dobu měření za uplynulých 5 dní hlásí i nedaleký Javorník.
Srážkové úhrny od středy 22:00 do neděle 16:00, zdroj: chmi.cz
Denní úhrny na stanici Bělá pod Pradědem v posledních 5 dnech, zdroj: hydro.chmi.cz
Některé stanice dokonce za posledních 5 dní naměřily více srážek než za celý suchý rok 2015. V roce 2015 byl například na stanici Jeseník roční srážkový úhrn 438,7 mm. Nyní zde za 5 dnů spadlo zmíněných 474,4 mm.
Rekordní úhrny za 5 dní zaznamenaly v uplynulých dnech také Žďárské vrhy. Stanice Svratouch naměřila za posledních 5 dní 272,7 mm srážek. Překonán tak byl výrazně dosavadní rekord z roku 1997, kdy tu spadlo 167,5 mm srážek. Rekordy hlásí také Krkonoše. Labská bouda naměřila za 5 dnů 468,9 mm srážek. Doposud tu nejvíce pršelo v roce 2006, kdy tu na začátku srpna za 5 dnů spadlo 403,2 mm. Rekord potvrzuje i profesionální stanice v Peci pod Sněžkou.
Oproti roku 1997 nedošlo k rozšíření významné srážkové oblasti na Beskydy, kde například stanice Šance naměřila v roce 1997 za 5 dní až 617 mm srážek. Letos k tomu nedošlo a Beskydy hlásí často jen poloviční množství srážek oproti roku 1997 a k rekordům zde úhrny mají hodně daleko. Například na Lysé hoře spadlo za posledních 5 dnů 311 mm srážek. V roce 1997 to za stejný počet dní bylo 585 mm. Díky nerozšíření extrémních srážek do Beskyd letos nedochází ke kombinaci povodňové vlny z Jeseníků a Beskyd a tím i omezení škod na střední a jižní Moravě. Rozsahem škod v pásu od Ostravy po Jeseníky budou probíhající povodně patřit mezi nejhorší zaznamenané. Na jiných místech kromě Žďárských vrchů a okolí extrémních škod většinou nedosáhnou, neboť v těchto oblastech nebyly měřeny rekordní srážky a významně pomohlo i nízké počáteční nasycení půdy.
Srážkové úhrny od středy 22:00 do neděle 16:00, zdroj: chmi.cz
Denní úhrny na stanici Bělá pod Pradědem v posledních 5 dnech, zdroj: hydro.chmi.cz
Některé stanice dokonce za posledních 5 dní naměřily více srážek než za celý suchý rok 2015. V roce 2015 byl například na stanici Jeseník roční srážkový úhrn 438,7 mm. Nyní zde za 5 dnů spadlo zmíněných 474,4 mm.
Rekordní úhrny za 5 dní zaznamenaly v uplynulých dnech také Žďárské vrhy. Stanice Svratouch naměřila za posledních 5 dní 272,7 mm srážek. Překonán tak byl výrazně dosavadní rekord z roku 1997, kdy tu spadlo 167,5 mm srážek. Rekordy hlásí také Krkonoše. Labská bouda naměřila za 5 dnů 468,9 mm srážek. Doposud tu nejvíce pršelo v roce 2006, kdy tu na začátku srpna za 5 dnů spadlo 403,2 mm. Rekord potvrzuje i profesionální stanice v Peci pod Sněžkou.
Oproti roku 1997 nedošlo k rozšíření významné srážkové oblasti na Beskydy, kde například stanice Šance naměřila v roce 1997 za 5 dní až 617 mm srážek. Letos k tomu nedošlo a Beskydy hlásí často jen poloviční množství srážek oproti roku 1997 a k rekordům zde úhrny mají hodně daleko. Například na Lysé hoře spadlo za posledních 5 dnů 311 mm srážek. V roce 1997 to za stejný počet dní bylo 585 mm. Díky nerozšíření extrémních srážek do Beskyd letos nedochází ke kombinaci povodňové vlny z Jeseníků a Beskyd a tím i omezení škod na střední a jižní Moravě. Rozsahem škod v pásu od Ostravy po Jeseníky budou probíhající povodně patřit mezi nejhorší zaznamenané. Na jiných místech kromě Žďárských vrchů a okolí extrémních škod většinou nedosáhnou, neboť v těchto oblastech nebyly měřeny rekordní srážky a významně pomohlo i nízké počáteční nasycení půdy.
