Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Vlhký vzduch, místy se objeví přeháňky

Jaký byl rok 1921? Přinesl silné tornádo, devastující povodeň i dlouhé sucho

Letošní rok do Česka přináší celou řadu extrémů. Do historie se zapíše především červnové mimořádné tornádo na jihu Moravy. Jsou dané extrémy běžné? Podívejme se, jak vypadalo počasí přesně před 100 lety v roce 1921. Řada extrémů z tohoto období je již dávno zapomenutých, ale stejně jako my i naši předci bojovali s nepřízní počasí a často se divili, jaké extrémy s sebou počasí dokáže přinést. V těchto letech už vznikaly pravidelné záznamy o vývoji počasí. Náš stát měl v Praze čerstvě zřízený národní meteorologický ústav (vznikl na rozhraní let 1919 a 1920), který se o vyhodnocování počasí na našem území staral. Jeho úkolem bylo i zvýšit povědomí lidí o nebezpečných meteorologických jevech, shrnovat meteorologická data a tvořit předpovědi pro naše území (v počátcích byly nejvíce určeny pro letectví).

Z tehdejšího pohledu velmi teplý rok, z dnešního chladný
Hned na úvod zmiňme, že rok 1921 byl tehdy pro meteorology teplotně výrazně nadprůměrný. V Praze Klementinu (zde se počasí sleduje již od roku 1775) se dokonce jednalo o čtvrtý nejteplejší rok za posledních 50 let. Průměrná roční teplota činila 10,2 °C. Nutno podotknout, že co tehdy pozorovatelům přišlo jako velmi teplý rok, my bychom v posledních 30 letech hodnotili naopak jako chladný rok. Za posledních 30 let je totiž průměrná roční teplota v Klementinu 11,4 °C, tedy o poznání vyšší než v roce 1921. Podobné hodnoty měříme i na jiných stanicích a nejsou primárně způsobeny zesilováním tepelného ostrova Prahy. Třeba na Milešovce měl tehdy teplotně výrazně nadprůměrný rok 1921 průměrnou roční teplotu 6,4 °C. Přitom průměr za posledních 30 let (1991-2021) je na Milešovce 7 °C, takže i zde by nyní rok 1921 byl hodnocen spíše jako podprůměrný.

Rok 1921 začal teplotně výrazně nadprůměrným lednem. Teploty se hned v několika dnech dostaly nad 10 °C. Celodenní mráz se v Praze vůbec nevyskytl. Celkově jde dokonce o pátý nejteplejší leden v Praze v historii měření Klementina (od roku 1775). Normální teploty přinesl až únor, kdy alespoň na horách na začátku měsíce napadl sníh. Březen byl suchý a rychle nastoupily teploty nad 10 °C. Sněhu na horách bylo jen málo a rychle roztál. Absence sněhu dávala tušit, že později hrozí sucho. V dubnu sice ještě spadlo normální množství srážek, ale květen byl již suchý a teplý.

Leden
Graf zobrazuje nejvyšší a nejnižší denní teploty v Praze Klementinu v lednu 1921, šedou čárou jsou znázorněny dlouhodobé průměry pro daný den - nadprůměrné teploty se držely po celý měsíc, jedná se o jeden z nejteplejších lednů zaznamenaných na našem území, zdroj: in-pocasi.cz

Katastrofické povodně
První tropické teploty dorazily na začátku června a hned je doprovodily silné bouřky. Hned 1. června postihla přívalová povodeň Jeseníky. V oblasti Červené Hory během dvou hodin spadlo při bouřce 136 mm srážek (Štekl et al., 2001). Celkově se potom úhrn za 24 hodin blížil 200 mm. Vodní proud strhl všechny mosty a mnoho domů v oblasti. K tomu přispěly hlavně značné sesuvy půdy ze svahů (koryta řek zahradila sesunutá půda, která následně vyvolala obří záplavovou vlnu). Sesuvy byly připisovány nejen vydatným srážkám, ale i nevhodnému hospodaření v dané oblasti. Zahynulo celkem 7 lidí (edpp.cz).

Následky povodně
Následky povodně 1. června 1921 v údolí potoka Hučivá Desná v Jeseníkách, zdroj: mfuhrer.rajce.idnes.cz

Tornádo o síle F3
Jen o pár dnů později zasáhlo Ostravsko od Poruby (Orlové) přes Petřvald po Radvanice silné tornádo. To se vytvořilo na bouřce, která přicházela od severovýchodu. Zpětně lze tornádo hodnotit jako o síle F3 na Fujitově stupnici (tornada-cz.cz). Lidé tu pozorovali černošedý trychtýřovitý sloup, který se snášel z bouřkového nebe. V Porubě, kde podle očitých svědků katastrofa začala, smetlo tornádo střechu 9 stavení. Nejvíce škod způsobilo v oblasti Petřvald, kde silně poškodilo 14 domů. Neodnášelo jen střechy, ale i bořilo zdi horních pater domů.

Po řádění bouřek na začátku měsíce se postupně ochladilo a přišlo klidnější počasí. Ve druhé polovině července ovšem přišla vlna veder. Celý týden se teploty dostávaly vysoko nad 30 °C. V Teplicích naměřili dokonce až 37,1 °C. V Praze Klementinu bylo až 34,7 °C (v té době činilo absolutní maximum v Klementinu 37 °C z roku 1793). Dne 29. července byla dokonce na řadě stanic naměřena vůbec nejvyšší průměrná denní teplota vzduchu. Například na Lysé hoře dosáhla průměrná denní teplota vzduchu 26,6 °C, což je rekord, který zde dodnes nebyl překonán (lysahora.cz). Spolu s úmornými vedry byl červenec velmi suchý.

Rekordní sucha
Na sníh chudá zima, málo srážek na jaře a vysoké teploty v červenci vedly na začátku srpna k rozsáhlému suchu. Kronikář valašské Rokytnice psal o vyschlém potoce a studních s nedostatkem vody. Z hlediska úbytku vody v tocích je rok 1921 považovaný za jeden z nejhorších v historii (ceskatelevize.cz). Svojí značku má tento rok také na hladovém kameni v Děčíně. Dne 11.8. tu podle kamene výška Labe dosahovala jen 95 cm.

Děčín
Hladový Kámen v Děčíně - v pravé dolní části je zřetelně vyrytý rok 1921, zdroj: commons.wikimedia.org

Sucho pokračovalo také v září. Například v Praze za celý měsíc spadlo jen 8,7 mm srážek (průměr pro září je přitom 39 mm). Suchý a teplý byl také říjen. Až v jeho závěru dorazily srážky, které alespoň trochu zlepšily situaci na řekách. V Děčíně na Labi nejhorší sucho trvalo od 11. července 1921 do 30. října 1921, tedy 110 dní (Treml, 2011).

Listopad přinesl do nížin první celodenní mrazy roku. Hned 11. listopadu v Praze napadl první sníh a teplota ráno klesla až na -5 °C. Podprůměrné teploty přinesl také závěr měsíce. Celkově byl listopad teplotně výrazně podprůměrný (v Praze Klementinu jde o desátý nejchladnější listopad od roku 1775). Silnější mrazy se potom vyskytovaly i v první polovině prosince. Ve druhé už se ovšem oteplilo. Vánoc na sněhu se nižších polohy nedočkaly. Teploty byly v nižších polohách kolem 4 °C a často pršelo. Sníh byl až ve vyšších polohách.

Listopad
Graf zobrazuje nejvyšší a nejnižší denní teploty v Praze Klementinu v listopadu 1921, šedou čárou jsou znázorněny dlouhodobé průměry pro daný den - listopad přinesl silné mrazy, jedná se o jeden z nejchladnějších listopadů zaznamenaných na našem území, zdroj: in-pocasi.cz

Z přehledu je patrné, že také před 100 lety lidé zažívali celou řadu význačných jevů, které se zapisovaly do historie. Je také zřejmé, že došlo k výraznému oteplení našeho klimatu (co bylo tehdy teplotně výjimečné, je dnes běžné). Avšak extrémní jevy v podobě sucha, tornád a vydatných dešťů zažívali i naši předci. I proto se po celém světě zakládaly národní meteorologické ústavy.