Rok 2020 byl spolu s rokem 2016 globálně nejteplejším v historii měření
Máme za sebou další mimořádně teplý rok. Alespoň z globálního pohledu. Rok 2020 se spolu s rokem 2016 staly vůbec nejteplejšími roky v historii měření. A to znamená, že pokračuje série mimořádně teplých roků, která začala v roce 2015 – posledních 6 let se stalo nejteplejšími roky v historii pozorování. Asi pak nepřekvapí, že i dekáda 2011-2020 se stala nejteplejším desetiletím od začátku přístrojových pozorování. Celosvětová odchylka za celý rok 2020 vůči období 1981-2010 dosáhla +0,6 °C. Ve srovnání s druhou polovinou 19. století byl loňský rok teplejší o 1,25 °C. A to je mimochodem už jen o čtvrt stupně méně, než kolik činí ideální mez oteplování stanovená Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.
Nejvíce se otepluje na severu Sibiře a v Arktidě
Hlavní oblastí, která přispěla k tak vysoké teplotní odchylce, je region severní Sibiře a Arktidy, kde bylo v průměru asi o 6 stupňů tepleji! V rámci naší planety se ale najde i pár méně rozsáhlých oblastí, kde bylo naopak poněkud chladněji (ve srovnání s třicetiletím 1981-2010), například část Kanady, sever Indického subkontinentu a potom východní oblast tropického Pacifiku, což souviselo s nástupem jevu La Niña ve druhém pololetí. Mimochodem právě s ohledem na tento jev a také na fakt, že sluneční aktivita byla loni na svém minimu v 11letém cyklu, je dosažení tak vysoké globální teploty bezprecedentní. A vypovídá o zesilujícím oteplování souvisejícím s nárůstem koncentrací skleníkových plynů. Ani zhruba sedmiprocentní snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, ke kterému došlo v souvislosti s pandemií COVID-19, na tom nic nezměnilo.
Odchylka teploty vzduchu v roce 2020 ve srovnání s obdobím 1981-2020, zdroj: copernicus.eu
Dekádní průměry globální teploty vzduchu (různé barvy znamenají různá datová centra), zdroj: copernicus.eu
Celá řada meteorologických extrémů
Výrazný nárůst globální teploty se projevil v celé řadě extrémních událostí. Zmiňme například rekordní počet tropických cyklón v Atlantiku, nebo bezprecedentní sezónu požárů v Austrálii a Arktidě. Za zmínku stojí i extrémní teplota 54,4 °C, kterou 16. srpna 2020 naměřili v Údolí smrti (podle některých meteorologů jde vlastně o nejvyšší spolehlivě změřenou teplotu na světě). Celkové materiální škody, které si vyžádaly extrémy počasí, také aspirují na první místo – to bude ale známo až za dva týdny.
Pokud jde o Evropu, v ní byl rok 2020 vůbec nejteplejším – o čtyři desetiny stupně Celsia byl překonán dosud nejteplejší rok 2019. Výrazněji se na tom podepsala hlavně severovýchodní polovina kontinentu.
V Česku tak teplo nebylo, loňský rok se umístil na 5. až 7. místě (od roku 1961), přičemž jen ve dvou měsících byla odchylka teploty záporná – v květnu (-2,1 °C) a v červenci (-0,1 °C). Zajímavý je pak pohled do pražského Klementina, kde se rok 2020 s průměrnou teplotou 12,3 °C stal 5. nejteplejším od roku 1775. Přitom všechny čtyři teplejší roky byly zaznamenány po roce 2013 (!).
Vývoj průměrné roční teploty v pražském Klementinu od roku 1775, zdroj: infomet.cz
Závěrem podotkněme, že výše uvedené globální údaje vycházejí z podkladů agentury Copernicus. Nicméně v následujících dnech ještě vydají hodnocení další klimatická centra a Světová meteorologická organizace, jejichž údaje se můžou nepatrně lišit (kvůli poněkud odlišnému zpracování dat s oblastí s malým počtem pozorování). A není úplně vyloučeno, že roku 2020 připíšou druhé místo. Rozdíl oproti nejteplejšímu roku ale i tak bude jen minimální.
Nejvíce se otepluje na severu Sibiře a v Arktidě
Hlavní oblastí, která přispěla k tak vysoké teplotní odchylce, je region severní Sibiře a Arktidy, kde bylo v průměru asi o 6 stupňů tepleji! V rámci naší planety se ale najde i pár méně rozsáhlých oblastí, kde bylo naopak poněkud chladněji (ve srovnání s třicetiletím 1981-2010), například část Kanady, sever Indického subkontinentu a potom východní oblast tropického Pacifiku, což souviselo s nástupem jevu La Niña ve druhém pololetí. Mimochodem právě s ohledem na tento jev a také na fakt, že sluneční aktivita byla loni na svém minimu v 11letém cyklu, je dosažení tak vysoké globální teploty bezprecedentní. A vypovídá o zesilujícím oteplování souvisejícím s nárůstem koncentrací skleníkových plynů. Ani zhruba sedmiprocentní snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, ke kterému došlo v souvislosti s pandemií COVID-19, na tom nic nezměnilo.
Odchylka teploty vzduchu v roce 2020 ve srovnání s obdobím 1981-2020, zdroj: copernicus.eu
Dekádní průměry globální teploty vzduchu (různé barvy znamenají různá datová centra), zdroj: copernicus.eu
Celá řada meteorologických extrémů
Výrazný nárůst globální teploty se projevil v celé řadě extrémních událostí. Zmiňme například rekordní počet tropických cyklón v Atlantiku, nebo bezprecedentní sezónu požárů v Austrálii a Arktidě. Za zmínku stojí i extrémní teplota 54,4 °C, kterou 16. srpna 2020 naměřili v Údolí smrti (podle některých meteorologů jde vlastně o nejvyšší spolehlivě změřenou teplotu na světě). Celkové materiální škody, které si vyžádaly extrémy počasí, také aspirují na první místo – to bude ale známo až za dva týdny.
Pokud jde o Evropu, v ní byl rok 2020 vůbec nejteplejším – o čtyři desetiny stupně Celsia byl překonán dosud nejteplejší rok 2019. Výrazněji se na tom podepsala hlavně severovýchodní polovina kontinentu.
V Česku tak teplo nebylo, loňský rok se umístil na 5. až 7. místě (od roku 1961), přičemž jen ve dvou měsících byla odchylka teploty záporná – v květnu (-2,1 °C) a v červenci (-0,1 °C). Zajímavý je pak pohled do pražského Klementina, kde se rok 2020 s průměrnou teplotou 12,3 °C stal 5. nejteplejším od roku 1775. Přitom všechny čtyři teplejší roky byly zaznamenány po roce 2013 (!).
Vývoj průměrné roční teploty v pražském Klementinu od roku 1775, zdroj: infomet.cz
Závěrem podotkněme, že výše uvedené globální údaje vycházejí z podkladů agentury Copernicus. Nicméně v následujících dnech ještě vydají hodnocení další klimatická centra a Světová meteorologická organizace, jejichž údaje se můžou nepatrně lišit (kvůli poněkud odlišnému zpracování dat s oblastí s malým počtem pozorování). A není úplně vyloučeno, že roku 2020 připíšou druhé místo. Rozdíl oproti nejteplejšímu roku ale i tak bude jen minimální.
