Na severním pólu rekordní teplo, v Evropě arktické mrazy
Sníh ve Vatikánu, celodenní mrazy a blizard v nížinách Balkánu, sněhové bouře na Britských ostrovech nebo vysoké závěje u pobřeží Baltu na severu Německa. To je jen krátký výčet projevů počasí posledních dnů v Evropě. Jinými slovy závěr letošní meteorologické zimy je mimořádně studený, a to nejen v Česku, ale nad drtivou většinou našeho kontinentu. O tom, kam až zatekl velmi studený vzduch, svědčí i rozsah mrazů v úterý ráno (obr. 1). Teplo je pouze na krajním jihozápadě kontinentu (jižní a jihozápadní Španělsko a jižní polovina Portugalska) a na Krétě nebo Kypru, ale i na Islandu.
Obr. 1: Úterní ranní teploty v Evropě, zdroj: Meteociel.fr (upraveno Severe Weather Europe)
Současné teploty jsou často o 10 až 15 °C nižší, než odpovídá dlouhodobým průměrům pro tuto roční dobu (obr. 2). Důvodem takto extrémně nízkých teplot je příliv arktického vzduchu od severovýchodu až východu kolem mohutné tlakové výše nad Skandinávií. Tomu pomohlo i tzv. náhlé stratosférické oteplení, které způsobilo rozpad cirkumpolárního víru nad severní polokoulí a umožnilo na jedné straně výše zmíněné studené proudění, ale na druhé straně vedlo k extrémnímu oteplení v Arktidě (viz článek Polární vortex se rozpadl, nastane výrazné ochlazení).
Rozsah a intenzita přílivu teplého vzduchu do arktických oblastí je přitom výraznější než kterákoliv jiná podobná epizoda od roku 1950. Například stanice Cape Morris Jesus na severu Grónska v neděli naměřila teplotu 6 °C (díky fénu a přílivu teplého vzduchu), obvyklá hodnota je přitom kolem -30 °C. Mimochodem na této stanici bylo letos už víc než 60 hodin s teplotou nad nulou, dosavadní rekord (měření od roku 1980) je 16 hodin - ale za celé první 4 měsíce roku 2011. Podle dat Dánského meteorologického úřadu jsou průměrné denní teploty v oblasti Arktidy severně od 80. rovnoběžky v posledních dnech až o 20 °C vyšší než dlouhodobý průměr (obr. 3)! A velmi teplo je i v samotné oblasti severního pólu, kde teplota v minulých dnech zřejmě i slabě přesáhla 0 °C – a to tam ještě přes 3 týdny trvá polární noc! Je to asi o 30 °C víc, než kolik je dlouhodobý průměr. Jinými slovy na severním pólu bylo tepleji než ve střední Evropě. Což sice zní poměrně překvapivě a mediálně atraktivně, na druhou stranu, nejde o první takovou situaci. Něco podobného jsme zažili i loni začátkem února, tehdy ale ve střední Evropě nebyla taková zima jako nyní. Dříve se takto vysoké teploty v této části světa v zimních měsících objevovaly v průměru jednou za 10 až 20 let. Poslední desetiletí ale ukazují, že četnost těchto intenzívních oteplení zřejmě narůstá.
Obr. 2: Odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého normálu v úterý 27. února 2018, zdroj: cci-reanalyzer.org
Obr. 3: Průměrné denní teploty v arktické oblasti (severně od 80. rovnoběžky) – červeně letošní rok, bílá čára ukazuje srovnání s dlouhodobým průměrem a ostatní barvy zachycují uplynulé roky mezi 1958 až 2017, zdroj: sites.uci.edu (upraveno In-počasí)
Ruku v ruce s mimořádně vysokými teplotami jde i mimořádně nízký rozsah mořského ledu v Arktidě (obr. 4). Za letošní leden jeho hodnota opět přepsala rekord – mimochodem starý pouhý rok. Jeho průměrná rozloha byla 13,06 miliónů km2, což je asi o 1,36 miliónu méně než dlouhodobý normál a zhruba o 110 000 km2 nižší hodnota než předchozí rekord z loňského ledna.
Obr. 4: Rozsah mořského ledu v Arktidě (letošní sezóna je světle modrá) ve srovnání s mediánem třicetiletí 1981-2010, zdroj: nsidc.org (upraveno In-počasí)
Nadprůměrně teplé počasí v Arktidě bude pokračovat i v nejbližších dnech, podobně tak až rekordně studené počasí v Evropě – změna se ale blíží. Se začátkem meteorologického jara (1. března) postoupí nad kontinent od západu tlaková níže, která přinese výrazné oteplení, ve střední Evropě by se tak během víkendu měly teploty dostat k normálu, později i mírně nad něj.
Obr. 1: Úterní ranní teploty v Evropě, zdroj: Meteociel.fr (upraveno Severe Weather Europe)
Současné teploty jsou často o 10 až 15 °C nižší, než odpovídá dlouhodobým průměrům pro tuto roční dobu (obr. 2). Důvodem takto extrémně nízkých teplot je příliv arktického vzduchu od severovýchodu až východu kolem mohutné tlakové výše nad Skandinávií. Tomu pomohlo i tzv. náhlé stratosférické oteplení, které způsobilo rozpad cirkumpolárního víru nad severní polokoulí a umožnilo na jedné straně výše zmíněné studené proudění, ale na druhé straně vedlo k extrémnímu oteplení v Arktidě (viz článek Polární vortex se rozpadl, nastane výrazné ochlazení).
Rozsah a intenzita přílivu teplého vzduchu do arktických oblastí je přitom výraznější než kterákoliv jiná podobná epizoda od roku 1950. Například stanice Cape Morris Jesus na severu Grónska v neděli naměřila teplotu 6 °C (díky fénu a přílivu teplého vzduchu), obvyklá hodnota je přitom kolem -30 °C. Mimochodem na této stanici bylo letos už víc než 60 hodin s teplotou nad nulou, dosavadní rekord (měření od roku 1980) je 16 hodin - ale za celé první 4 měsíce roku 2011. Podle dat Dánského meteorologického úřadu jsou průměrné denní teploty v oblasti Arktidy severně od 80. rovnoběžky v posledních dnech až o 20 °C vyšší než dlouhodobý průměr (obr. 3)! A velmi teplo je i v samotné oblasti severního pólu, kde teplota v minulých dnech zřejmě i slabě přesáhla 0 °C – a to tam ještě přes 3 týdny trvá polární noc! Je to asi o 30 °C víc, než kolik je dlouhodobý průměr. Jinými slovy na severním pólu bylo tepleji než ve střední Evropě. Což sice zní poměrně překvapivě a mediálně atraktivně, na druhou stranu, nejde o první takovou situaci. Něco podobného jsme zažili i loni začátkem února, tehdy ale ve střední Evropě nebyla taková zima jako nyní. Dříve se takto vysoké teploty v této části světa v zimních měsících objevovaly v průměru jednou za 10 až 20 let. Poslední desetiletí ale ukazují, že četnost těchto intenzívních oteplení zřejmě narůstá.
Obr. 2: Odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého normálu v úterý 27. února 2018, zdroj: cci-reanalyzer.org
Obr. 3: Průměrné denní teploty v arktické oblasti (severně od 80. rovnoběžky) – červeně letošní rok, bílá čára ukazuje srovnání s dlouhodobým průměrem a ostatní barvy zachycují uplynulé roky mezi 1958 až 2017, zdroj: sites.uci.edu (upraveno In-počasí)
Ruku v ruce s mimořádně vysokými teplotami jde i mimořádně nízký rozsah mořského ledu v Arktidě (obr. 4). Za letošní leden jeho hodnota opět přepsala rekord – mimochodem starý pouhý rok. Jeho průměrná rozloha byla 13,06 miliónů km2, což je asi o 1,36 miliónu méně než dlouhodobý normál a zhruba o 110 000 km2 nižší hodnota než předchozí rekord z loňského ledna.
Obr. 4: Rozsah mořského ledu v Arktidě (letošní sezóna je světle modrá) ve srovnání s mediánem třicetiletí 1981-2010, zdroj: nsidc.org (upraveno In-počasí)
Nadprůměrně teplé počasí v Arktidě bude pokračovat i v nejbližších dnech, podobně tak až rekordně studené počasí v Evropě – změna se ale blíží. Se začátkem meteorologického jara (1. března) postoupí nad kontinent od západu tlaková níže, která přinese výrazné oteplení, ve střední Evropě by se tak během víkendu měly teploty dostat k normálu, později i mírně nad něj.
