Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Středa přinese ubývání oblaků i srážek

Část Sibiře v plamenech, dle studií zažíváme nejčastější požáry za 10 tisíc let

Letošní rok přináší mimořádně teplé počasí do vysokých zeměpisných šířek severní polokoule. Arktické oblasti se už dlouhodobě oteplují zhruba dvojnásobnou rychlostí ve srovnání s ostatními oblastmi Země, a nejteplejší červen v dějinách měření, který jsme letos zažili, v kombinaci se suchem výrazně zvýšil nejen riziko vzniku, ale i počet lesních požárů, které vypukly na mnoha místech Sibiře, Kanady a Aljašky. Požáry lesních/křovinatých porostů ale hlásí i Grónsko. Hoří na desítkách míst, a zatímco začátkem léta byla horší situace na Aljašce (která zažívala rekordně vysoké teploty od začátku měření), teď jsou hlášeny nejrozsáhlejší lesní požáry ze Sibiře (i tam byly teploty za červen asi o 10 °C vyšší než dlouhodobý průměr). Požáry nejsou problémem jen pro zasažená území, ale kouř z nich se šíří stovky až tisíce kilometrů daleko a vede k výraznému zhoršení kvality ovzduší i ve velkých městech (obr. 1).

Požáry Sibiř
Obr. 1: Pohled na severní pól (přesně uprostřed obrázku) a okolí, barevně je zobrazena tzv. optická tloušťka aerosolů ve vlnové délce 550 nm (střed viditelné oblasti spektra) v pátek v poledne světového času (předpověď CAMS, atmosférické sledovací služby organizace COPERNICUS). Čím červenější barvy, tím více aerosolů - patrné jsou zejména rozsáhlé oblasti vysokých hodnot na Sibiři mající původ v tamních požárech , zdroj: Atmosphere.copernicus.eu

S ohledem na rozsah požárů se toto téma stále častěji objevuje i ve sdělovacích prostředcích, přičemž někdy je líčeno s nádechem jisté apokalypsy. Jde tedy opravdu o tak mimořádnou událost? Lesní požáry se v těchto oblastech přece běžně vyskytovaly i v minulosti.

Dnes máme velice dobrý přehled o rozsahu ohňů díky družicím. Nicméně tato řada pozorování je zatím krátká, dosahuje délky sotva dvaceti let – přesto za toto časového období jde rozhodně o rekord. Z hlediska delšího horizontu narazíme na nedostatek dat pro přesné srovnání, přesto podle některých vědeckých studií jsme se v posledních letech dostali do období, kdy intenzita požárů boreálních lesů (jehličnanů v subarktických podmínkách) je největší za posledních 10 tisíc let (např. tato studie z prestižního časopisu PNAS, která analyzovala výskyt požárů na Aljašce na základě usedlin ve 14 jezerech)

Aktuální rozsah požárů je přitom opravdu značný, hoří na víc než stovce míst a některé z nich zasáhly plochu přes 100 tisíc hektarů (víc než dvojnásobek rozlohy Prahy). A množství oxidu uhličitého, které kvůli požárům jen letos v červnu uniklo do atmosféry, je větší, než toto množství za posledních 9 červnů dohromady.

Požáry Sibiř
Obr. 2: Plameny na Aljašce severozápadně od města Fairbansk pohledem družice Sentinel, zdroj: COPERNICUS

Požáry Sibiř
Obr. 3: Pohled z družice Sentinel na požáry v ruské republice Sacha (Jakutsko), zdroj: COPERNICUS

Co se poněkud nezdůrazňuje ve zprávách pro širokou veřejnost je fakt, že kromě vlastních stromů a keřů hoří i rašelina. Což je dosti problematické, neboť rašelina prohořívá postupně od shora dolů, přičemž může hořet týdny až měsíce. A zde je třeba podotknout, že se při tomto procesu hoření do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý, který je v rašelinné půdě uložen po dlouho dobu (staletí až tisíciletí). Což ale znamená, že tyto požáry přispívají k zesilování skleníkového efektu atmosféry Země, což následně povede k dalšímu nárůstu teploty a častějšímu výskytu podmínek vhodných pro vznik lesních požárů (teplo a sucho) v tundře a tajze na severní polokouli.

Dodejme, že rovněž popel a saze z požárů můžou působit negativně – pokud je vítr unese do oblastí pokrytých ledem a/nebo sněhem, pak jejich tmavá barva zmenší schopnost bílých povrchů odrážet dopadající sluneční záření a výsledkem je zvýšení teploty a intenzivnější tání ledů v arktických oblastech.

A co může plameny zastavit? Samozřejmě, že masivní nasazení lidí a techniky pomůže, nicméně tím hlavním činitelem bude až vydatný déšť a pokles teplot. S ohledem na zesilování dopadů změny klimatu se ale zřejmě s podobně masivními lesními požáry budeme potkávat častěji.