Letošní i loňský duben byl teplotně podprůměrný a na horách často sněžilo. I díky tomu má kvetení přírody opět trochu zpoždění. Až s příchodem května se teploty začaly výrazněji dostávat nad 20 °C a z dubnových podprůměrných hodnot se v minulém týdnu dostaly na průměrné a v tomto týdnu dokonce na nadprůměrné hodnoty. Zítra v nejteplejších lokalitách naměříme až 29 °C a teploty se tak přiblíží tropickým hodnotám. Přitom v tomto týdnu nastávají ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác (mezi 12. až 14. květnem). Právě k tomuto období pranostiky vztahují častá ochlazení a výskyt posledních jarních mrazů. Letos sice ochlazení během čtvrtka také přijde, ale teploty klesnou jen z nadprůměrných hodnot k průměrným (ze středečních 24 °C až 28 °C se ochladí na pátečních na 19 °C až 23 °C). Ranní minima budou v závěru týdne kolem 9 °C. Přízemní mrazíky v tomto týdnu nehrozí. V historii už jsme ale v období ledových mužů zažili i výrazná ochlazení se sněžením a značnými škody na úrodě.

Vůbec jedno z nejvýraznějších ochlazení v období ledových mužů se u nás vyskytlo v roce 1953. Toto ochlazení bylo navíc doprovázeno i vydatnějšími srážkami, které byly často sněhové i v nižších polohách. V období od 9. do 11. května u nás bylo velmi chladno a často sněžilo. Na většině našeho území 10. května napadlo do 10 cm nového sněhu. Na severovýchodě území to bylo 10 až 30 cm, v Jeseníkách až 36 cm a v Beskydech na Lysé hoře 47 cm (infomet.cz). Neuvěřitelných 45 cm nového sněhu napadlo například v Trojanovicích, Hutisku-Solanci, Krásné, Bystřičce a v Novém Jičíně. Na Ostravici a ve Frenštátě pod Radhoštěm napadlo 42 cm nového sněhu. V Ostravě napadlo od 4 do 12 cm (dle měření na 5 stanicích).


Úhrn nového sněhu 10. května 1953, zdroj: infomet.cz


Květen 1953 v obci Kamenná v centrální části kraje Vysočina, zdroj: kamenna.cz

Také v Praze Klementinu, kde se počasí sleduje již od roku 1775, šlo v roce 1953 o jedno z nejchladnějších období ledových mužů (i když nastalo o pár dnů dříve). Například 10. května se denní maximum dostalo jen na 7,3 °C. Chladněji tu bylo v tento den jen v roce 1881, kdy teplota zůstala pod 7 °C. Také ranní minimum 1 °C tu bylo druhé nejnižší pro tento den od začátku měření. Ve druhé polovině měsíce navíc výrazné ochlazení vystřídal rychlý nástup tropických teplot.


Vývoj teplot v květnu 1953 na stanici Praha Klementinum (denní minima a maxima) - po výrazném ochlazení přišly rychle tropické teploty , zdroj: in-pocasi.cz

Výrazné ochlazení a sněžení mělo výrazné dopady na přírodu. Sněhu bylo tolik, že se stromy ohýbaly a praskaly pod tíhou sněhu. Ranní mrazy navíc výrazně poškodily květy stromů. Úroda tak byla v tento rok podprůměrná.


Teploty dne 10. května ve 12:00 ve střední Evropě - na našem území byly jen mezi 5 °C až 7 °C, zdroj: wetterzentrale.de

Výrazné ochlazení a sněžení zasáhlo i sousední země. Například na Slovensku se v kronice z Nových Zámků na jihu Slovenska můžeme dočíst: Ráno 9.mája padol silný mráz -4˚, ktorý značne poškodil: vinice na 85%, zemiaky na 10%, okopaniny na 20%, ovocné stromy na 70% a orechy miestami na 100%. 10.mája napadlo množstvo snehu najmä v horských oblastiach, kde pod ťarchou snehu vyvalené boly mnohé stromy. Týmito stromami bola prerušená premávka. Aj na autostráde vedúcej od Nitry boly veľké snehové záveje. Také kronikář v obci Opatová u Trenčína nedaleko hranic s Moravou zaznamenal výrazné škody na úrodě: 10. mája daždivo a chladno. Cez noc na 11. mája napadlo 5 cm snehu. Všetko vonku biele, ale popoludní sa stratil okrem vyšších polôh. Jabĺk nebolo, zničili ich mrazy v kvete, čo zostalo, dokončili škodcovia, všetko opadlo červivé a pomohla aj monília. Občania sa sťažovali na „nepodarený rok“. Sliviek bolo okolo 60 – 70 %, orechov len na neskorších sortách.. I v řadě velkých měst na Slovensku teplota klesla lehce pod bod mrazu. Bratislava (stanice v botanické zahradě) hlásila až -1,2 °C.