Oxid siřičitý z vybuchlé sopky se šíří po světě, může ochladit klima
Před týdnem začala série silných erupcí sopky Soufrièr na ostrově Svatý Vincenc ležící v Karibském moři přibližně 600 km severně od Jižní Ameriky. Na ostrově si erupce vyžádaly značné škody a evakuace tisíce obyvatelů ostrova. Jedná se o jednu z nejsilnějších erupcí sopky v posledních letech na Zemi.
Silná erupce sopky Soufrièr dne 9. dubna ze satelitního snímku (družice GOES), kde je dobře patrný oblak prachu
Takto silné erupce sopek mají vliv na životní prostředí a mohou dokonce ovlivnit i globální klima. Do atmosféry se po výbuchu sopky dostává především prach, vodní pára, oxid uhličitý a oxid siřičitý. Právě poslední jmenovaný oxid siřičitý je po výbuchu sopky nejsledovanější a má nejvýznamnější dopady na klima. V přízemní vrstvě může způsobit lidem problémy s dýcháním. V přízemní vrstvě se ovšem šíří jen na malé vzdálenosti a je tak problémem jen pro ostrov, kde došlo k erupci. Ve výšce ovšem panuje situace jiná. Po silné erupci sopky se oxid siřičitý dostává vysoko do atmosféry. Může dosáhnout až do stratosféry (výšky přes cca 15 km), kde může reagovat s jinými plyny a vytvářet aerosoly, které stíní sluneční světlo, což působí na ochlazení klimatu. Zároveň se ve stratosféře udržuje i měsíce a cirkuluje kolem Země, takže může ovlivnit velké oblasti.
Například v roce 1991 po výbuchu sopky na Filipínách došlo k poklesu globální teploty. Výbuch sopky totiž do stratosféry uvolnil značné množství oxidu siřičitého, který následně vytvořil trvalou vrstvu malých částic ve stratosféře, která měla měřitelný dopad na globální teplotu.
Vědci tak aktuálně pozorně sledují možné dopady sopky Soufrièr na klima. Oxid siřičitý se po několika erupcích dostal přes Atlantik nad Afriku a v posledních dnech dosáhl až nad Indii. Velká část se ho dostala do stratosféry (konkrétně do výšky kolem 15 km), kde již může mít vliv na klima.
Vizualizace SO2 v atmosféře v těchto dnech - SO2 z výbuchu sopky v Karibiku se dostal ve výšce až nad Indii, zdroj: twitter.com
Vizualizace výšky SO2 v atmosféře v okolí sopky dne 10. dubna - SO2 se ve velké míře dostává do výšek kolem 15 km, tedy do stratosféry, zdroj: earthobservatory.nasa.gov
Výzkumy ukazují, že sopka musí do stratosféry dodat přibližně 5 miliard gramů SO2, aby měla vliv na klima. Sopka Soufrièr aktuálně podle NASA do stratosféry dodala do 15. dubna (za týden erupcí) přibližně 0,4 až 0,6 miliard gramů SO2. To je zatím nejvíce, co kdy jaká sopka v Karibiku během satelitních měření do stratosféry dodala. Erupce navíc stále pokračují.
Jestli opravdu erupce sopky Soufrièr přinese chladnější měsíce, je ovšem zatím nejisté. Pokud by došlo k dalším silným erupcím, tak je to možné. Případné snížení globální teploty by ovšem bylo jen krátkodobé.
Silná erupce sopky Soufrièr dne 9. dubna ze satelitního snímku (družice GOES), kde je dobře patrný oblak prachu
Takto silné erupce sopek mají vliv na životní prostředí a mohou dokonce ovlivnit i globální klima. Do atmosféry se po výbuchu sopky dostává především prach, vodní pára, oxid uhličitý a oxid siřičitý. Právě poslední jmenovaný oxid siřičitý je po výbuchu sopky nejsledovanější a má nejvýznamnější dopady na klima. V přízemní vrstvě může způsobit lidem problémy s dýcháním. V přízemní vrstvě se ovšem šíří jen na malé vzdálenosti a je tak problémem jen pro ostrov, kde došlo k erupci. Ve výšce ovšem panuje situace jiná. Po silné erupci sopky se oxid siřičitý dostává vysoko do atmosféry. Může dosáhnout až do stratosféry (výšky přes cca 15 km), kde může reagovat s jinými plyny a vytvářet aerosoly, které stíní sluneční světlo, což působí na ochlazení klimatu. Zároveň se ve stratosféře udržuje i měsíce a cirkuluje kolem Země, takže může ovlivnit velké oblasti.
Například v roce 1991 po výbuchu sopky na Filipínách došlo k poklesu globální teploty. Výbuch sopky totiž do stratosféry uvolnil značné množství oxidu siřičitého, který následně vytvořil trvalou vrstvu malých částic ve stratosféře, která měla měřitelný dopad na globální teplotu.
Vědci tak aktuálně pozorně sledují možné dopady sopky Soufrièr na klima. Oxid siřičitý se po několika erupcích dostal přes Atlantik nad Afriku a v posledních dnech dosáhl až nad Indii. Velká část se ho dostala do stratosféry (konkrétně do výšky kolem 15 km), kde již může mít vliv na klima.
Vizualizace SO2 v atmosféře v těchto dnech - SO2 z výbuchu sopky v Karibiku se dostal ve výšce až nad Indii, zdroj: twitter.com
Vizualizace výšky SO2 v atmosféře v okolí sopky dne 10. dubna - SO2 se ve velké míře dostává do výšek kolem 15 km, tedy do stratosféry, zdroj: earthobservatory.nasa.gov
Výzkumy ukazují, že sopka musí do stratosféry dodat přibližně 5 miliard gramů SO2, aby měla vliv na klima. Sopka Soufrièr aktuálně podle NASA do stratosféry dodala do 15. dubna (za týden erupcí) přibližně 0,4 až 0,6 miliard gramů SO2. To je zatím nejvíce, co kdy jaká sopka v Karibiku během satelitních měření do stratosféry dodala. Erupce navíc stále pokračují.
Jestli opravdu erupce sopky Soufrièr přinese chladnější měsíce, je ovšem zatím nejisté. Pokud by došlo k dalším silným erupcím, tak je to možné. Případné snížení globální teploty by ovšem bylo jen krátkodobé.
