Na vrcholu Säntis se nachází nejdéle měřící vysokohorská stanice v Evropě, připisuje si celou řadu extrémů
Hora Säntis se nachází ve Švýcarsku v kantonu Appenzell Innerrhoden a dosahuje výšky 2504 m n. m. Zajímavá je z pohledu meteorologie a přezdívá se ji i hora počasí. Připisuje si totiž celou řadu extrémů a v mnoha ohledech překonává mnohem vyšší vrcholy jižněji v Alpách. Hora je poměrně přístupná a tak je již přes 150 let turisticky velmi vyhledávaná. Vůbec nejstarším známým badatelem počasí na Säntisu je učenec Christoph Jetzeler (1734 až 1791), který vyšplhal na Säntis s měřicími přístroji 1. září 1791. Jeho cesta byla ovšem osudná a na zasněžených svazích Säntisu zemřel. Až o desítky let později se opět začalo na vrcholu měřit. V roce 1846 byl nedaleko vrcholu postaven horský přístřešek. Ten se neustále rozrůstal a postupně zde vznikl i hostinec a ubytování. V chatě 1. září 1882 začala i meteorologická pozorování (saentisbahn.ch). V té době se nikde tak vysoko v horách v Evropě pravidelně neměřilo. V roce 1886 bylo měření přesunuto na vrchol do vlastní meteorologické stanice. V tom samém roce observatoř přišla o svůj primát nejvyšší meteorologické stanice v Alpách. Byla totiž zprovozněna ještě vyšší observatoř na hoře Hoher Sonnblick v Rakousku (ve výšce 3 106 m n. m.). O pár let později vznikla také známá stanice na Zugspitze v Německu.
Na hoře Säntis zůstávali pozorovatelé počasí desítky let a starali se o místní přístroje. Velmi těžké bylo například udržovat přístroje na měření větru, které se pravidelně museli zbavovat námrazy či vyměňovat záznamové pásky a zapisovat údaje o počasí. Data do údolí byla zasílána pomocí telegrafu. Poměrně často docházelo vlivem bouří k výpadku přenosu. Data byla ale pozorovateli doplněna zpětně. Někdy ovšem měření chybí. V jednom případě i z tragických důvodů.
Umístění meteorologické stanice na vrcholu Säntis - vlevo je vidět dřevěná bouda observatoře
V popředí uprostřed snímku je dům, ve kterém bydlel pozorovatel počasí na Säntis
Plánky meteorologické observatoře - hlavní dům je s meteorologickou stanicí propojen tunelem ve skále, zdroj: saentisbahn.ch
Když se 21. února 1922 ztratil telegrafní kontakt s meteorologickou stanicí, nikdo si z toho zpočátku nedělal starosti, protože telegrafní vedení bylo často poškozováno sněhem a bouřkami. Místní nosiči zahájili výstup, aby spojení obnovili, ale kvůli sněhové bouři se museli vrátit. Výstup byl možný až o 4 dny později. Po dosažení vrcholu slyšeli jen ticho, z komína nevycházel kouř a ve sněhu nebyly žádné stopy. Nosiči uvnitř chaty našli zavražděný pár, který se staral o provoz stanice. Pachatel, který se před 3 lety neúspěšně ucházel o místo meteorologa, z pomsty vymyslel plán. Dny před zločinem šel na horu Säntis a usadil se jako turista s párem meteorologů. Poté spáchal zločin a pár zabil. O několik dní později spáchal sebevraždu (dieostschweiz.ch).
Místa, kde se přesně na vrcholu měřilo v jednotlivých obdobích - v roce 1864 až 1887 se měřilo u hostince kousek pod vrcholem, zdroj: myweather.ch
Pohled na hostinec z vrcholu - v roce 1864 až 1887 se měřilo u tohoto hostince, později se postavila stanice přímo na vrcholu a od hostince se k ní chodilo systémem vnitřních tunelů ve skále (aby byla přístupná celoročně)
I přes velké problémy se podařilo nasbírat cenné údaje o počasí. Výrazně provoz stanice zjednodušilo vybudování lanové dráhy na vrchol v roce 1935. V roce 1955 na vrcholu přibyla i vysílací věž. V roce 1997 byla přestavěna do dnešní mohutné podoby. Věž slouží k vysílání rádia (a dříve i televize) do širokého okolí. V roce 2010 bylo na vrcholu věže zprovozněno i měření blesků. Do 123,5 metrů vysoké věže totiž uhodí velmi vysoký počet blesků. Zřejmě nejvyšší v celé Evropě. V průměru zde ročně uhodí 100 blesků a bouřka se zde vyskytuje 35 dní v roce.
Mohutná vysílací věž na vrcholu přitahuje blesky
Spolu s rozvojem vrcholu a jeho spojení s okolním světem došlo i k modernizaci meteorologických přístrojů. Od roku 1969 stanice přenáší naměřené hodnoty každých 10 minut automaticky. Do dnešní doby zbývá jen ruční odečítání výšky sněhu, které provádí obsluha lanové dráhy kousek pod vrcholem na vhodném místě.
Výstava měřícících přístrojů na vrcholu Säntis - počasí je zde věnováno několik místností a celá expozice
Säntis drží rekord nejdeštivějšího místa ve Švýcarsku. V roce 1922 tu naměřili 4173 mm srážek, což je nejvíce kdokoliv ve Švýcarsku. Průměrně tu ročně spadne 2837 mm srážek, což je také nejvyšší hodnota ve Švýcarsku. Výrazné množství srážek zde přináší západní proudění z Atlantiku (hora se v západním směru nenachází v závětří jiného masivu a většina srážek se tak vyprší zde). Naopak jižní Alpy ve Švýcarsku sice dosahují vyšších nadmořských výšek, ale při západním proudění z Atlantiku jsou v závětří jiných pohoří a Středozemní moře nepřináší tolik vlhkosti jako Atlantik.
Spolu s výraznými srážkami si Säntis připisuje i rekordy ve výšce sněhu. V dubnu 1999 byla pod vrcholem v severním sněhovém poli naměřena nejvyšší hloubka sněhu ve Švýcarsku za dobu měření, a to 816 cm, i když je toto měření občas zpochybňováno kvůli sněhovým závějím. Pokud by čerstvý sníh na Säntisu nikdy neroztál, dosáhla by roční hloubka sněhu 11 metrů. Sněhová pokrývka zde leží 300 dní v roce. V roce 1980 to bylo dokonce až 355 dní (nejméně to bylo naopak v roce 2011, kdy tu sníh byl jen 229 dní).
I letošní zima patřila na vrcholu ke sněhově bohatým. Výška sněhu zde letos 26. dubna dosáhla 690 cm a ještě i nyní je na úbočích hory 45 cm sněhu. Letošní maximum 690 cm patří mezi 5 % nejvyšších hodnot zaznamenaných za dobu měření.
Měření výšky sněhu na Säntisu od října do června - červeně rok 2024, modře dlouhodobé průměry a šedě rekordní hodnoty, zdroj: myweather.ch
Nedaleko vrcholu na východní stěně se nachází malý ledovec Blau Schnee (swisseduc.ch). Jeho typickou modrou barvu ale neuvidíte. Většinu roku je ledovec pokryt čerstvým sněhem a pokud roztaje, tak sutinami z okolních skal. Ledovec se zmenšuje, ale ne tak rychle jako větší ledovce na jihu Alp. V nadmořské výšce kolem 2200 metrů jde o jeden z nejníže položených ledovců v Alpách.
Ledovec Blau Schnee dne 18.7.2024 - ještě ho pokrývá zhruba 40 cm sněhu ze zimy
Nejnižší zaznamenaná teplota na Säntisu byla -32 °C v lednu 1905 a nejvyšší 21 °C v červnu 2019. Na Säntisu nikdy nejsou letní dny s teplotami nad 25 °C. Vůbec nejvyšší rychlost větru zde byla naměřena během známého orkánu Lothar v prosinci 1999, kdy dosáhla 230 km/h. Slunce svítí v průměru 1800 hodin ročně (saentisbahn.ch).
Vývoj teplotních odchylek v jednotlivých letech na vrcholu Säntis - je patrné, že v posledních letech se výrazně častěji vyskytují kladné odchylky od průměru (červeně) a naopak ubývá podprůměrných teplot (modře), zdroj: myweather.ch
Hora Säntis je oblíbeným místem turistů. Dostat se na ni mohou po řadě turistických tras nebo snadno lanovkou. Láká především nádhernými výhledy do širokého okolí.
Výhled z hory Säntis směrem na sever na Seealpsee
Výhled z hory Säntis - díky tomu, že hora není tak vysoko, tak zde najdete i krásné květiny
Výhled z hory Säntis - díky tomu, že hora není tak vysoko, tak zde najdete i krásné květiny
Pohled z hory Säntis směrem na západ - patrný je i sloup lanovky poblíž něhož se provádí měření sněhu
Pohled z hory Säntis směrem na jih
Pohled na horu Säntis od malebného jezera Seealpsee
Na hoře Säntis zůstávali pozorovatelé počasí desítky let a starali se o místní přístroje. Velmi těžké bylo například udržovat přístroje na měření větru, které se pravidelně museli zbavovat námrazy či vyměňovat záznamové pásky a zapisovat údaje o počasí. Data do údolí byla zasílána pomocí telegrafu. Poměrně často docházelo vlivem bouří k výpadku přenosu. Data byla ale pozorovateli doplněna zpětně. Někdy ovšem měření chybí. V jednom případě i z tragických důvodů.
Umístění meteorologické stanice na vrcholu Säntis - vlevo je vidět dřevěná bouda observatoře
V popředí uprostřed snímku je dům, ve kterém bydlel pozorovatel počasí na Säntis
Plánky meteorologické observatoře - hlavní dům je s meteorologickou stanicí propojen tunelem ve skále, zdroj: saentisbahn.ch
Když se 21. února 1922 ztratil telegrafní kontakt s meteorologickou stanicí, nikdo si z toho zpočátku nedělal starosti, protože telegrafní vedení bylo často poškozováno sněhem a bouřkami. Místní nosiči zahájili výstup, aby spojení obnovili, ale kvůli sněhové bouři se museli vrátit. Výstup byl možný až o 4 dny později. Po dosažení vrcholu slyšeli jen ticho, z komína nevycházel kouř a ve sněhu nebyly žádné stopy. Nosiči uvnitř chaty našli zavražděný pár, který se staral o provoz stanice. Pachatel, který se před 3 lety neúspěšně ucházel o místo meteorologa, z pomsty vymyslel plán. Dny před zločinem šel na horu Säntis a usadil se jako turista s párem meteorologů. Poté spáchal zločin a pár zabil. O několik dní později spáchal sebevraždu (dieostschweiz.ch).
Místa, kde se přesně na vrcholu měřilo v jednotlivých obdobích - v roce 1864 až 1887 se měřilo u hostince kousek pod vrcholem, zdroj: myweather.ch
Pohled na hostinec z vrcholu - v roce 1864 až 1887 se měřilo u tohoto hostince, později se postavila stanice přímo na vrcholu a od hostince se k ní chodilo systémem vnitřních tunelů ve skále (aby byla přístupná celoročně)
I přes velké problémy se podařilo nasbírat cenné údaje o počasí. Výrazně provoz stanice zjednodušilo vybudování lanové dráhy na vrchol v roce 1935. V roce 1955 na vrcholu přibyla i vysílací věž. V roce 1997 byla přestavěna do dnešní mohutné podoby. Věž slouží k vysílání rádia (a dříve i televize) do širokého okolí. V roce 2010 bylo na vrcholu věže zprovozněno i měření blesků. Do 123,5 metrů vysoké věže totiž uhodí velmi vysoký počet blesků. Zřejmě nejvyšší v celé Evropě. V průměru zde ročně uhodí 100 blesků a bouřka se zde vyskytuje 35 dní v roce.
Mohutná vysílací věž na vrcholu přitahuje blesky
Spolu s rozvojem vrcholu a jeho spojení s okolním světem došlo i k modernizaci meteorologických přístrojů. Od roku 1969 stanice přenáší naměřené hodnoty každých 10 minut automaticky. Do dnešní doby zbývá jen ruční odečítání výšky sněhu, které provádí obsluha lanové dráhy kousek pod vrcholem na vhodném místě.
Výstava měřícících přístrojů na vrcholu Säntis - počasí je zde věnováno několik místností a celá expozice
Säntis drží rekord nejdeštivějšího místa ve Švýcarsku. V roce 1922 tu naměřili 4173 mm srážek, což je nejvíce kdokoliv ve Švýcarsku. Průměrně tu ročně spadne 2837 mm srážek, což je také nejvyšší hodnota ve Švýcarsku. Výrazné množství srážek zde přináší západní proudění z Atlantiku (hora se v západním směru nenachází v závětří jiného masivu a většina srážek se tak vyprší zde). Naopak jižní Alpy ve Švýcarsku sice dosahují vyšších nadmořských výšek, ale při západním proudění z Atlantiku jsou v závětří jiných pohoří a Středozemní moře nepřináší tolik vlhkosti jako Atlantik.
Spolu s výraznými srážkami si Säntis připisuje i rekordy ve výšce sněhu. V dubnu 1999 byla pod vrcholem v severním sněhovém poli naměřena nejvyšší hloubka sněhu ve Švýcarsku za dobu měření, a to 816 cm, i když je toto měření občas zpochybňováno kvůli sněhovým závějím. Pokud by čerstvý sníh na Säntisu nikdy neroztál, dosáhla by roční hloubka sněhu 11 metrů. Sněhová pokrývka zde leží 300 dní v roce. V roce 1980 to bylo dokonce až 355 dní (nejméně to bylo naopak v roce 2011, kdy tu sníh byl jen 229 dní).
I letošní zima patřila na vrcholu ke sněhově bohatým. Výška sněhu zde letos 26. dubna dosáhla 690 cm a ještě i nyní je na úbočích hory 45 cm sněhu. Letošní maximum 690 cm patří mezi 5 % nejvyšších hodnot zaznamenaných za dobu měření.
Měření výšky sněhu na Säntisu od října do června - červeně rok 2024, modře dlouhodobé průměry a šedě rekordní hodnoty, zdroj: myweather.ch
Nedaleko vrcholu na východní stěně se nachází malý ledovec Blau Schnee (swisseduc.ch). Jeho typickou modrou barvu ale neuvidíte. Většinu roku je ledovec pokryt čerstvým sněhem a pokud roztaje, tak sutinami z okolních skal. Ledovec se zmenšuje, ale ne tak rychle jako větší ledovce na jihu Alp. V nadmořské výšce kolem 2200 metrů jde o jeden z nejníže položených ledovců v Alpách.
Ledovec Blau Schnee dne 18.7.2024 - ještě ho pokrývá zhruba 40 cm sněhu ze zimy
Nejnižší zaznamenaná teplota na Säntisu byla -32 °C v lednu 1905 a nejvyšší 21 °C v červnu 2019. Na Säntisu nikdy nejsou letní dny s teplotami nad 25 °C. Vůbec nejvyšší rychlost větru zde byla naměřena během známého orkánu Lothar v prosinci 1999, kdy dosáhla 230 km/h. Slunce svítí v průměru 1800 hodin ročně (saentisbahn.ch).
Vývoj teplotních odchylek v jednotlivých letech na vrcholu Säntis - je patrné, že v posledních letech se výrazně častěji vyskytují kladné odchylky od průměru (červeně) a naopak ubývá podprůměrných teplot (modře), zdroj: myweather.ch
Hora Säntis je oblíbeným místem turistů. Dostat se na ni mohou po řadě turistických tras nebo snadno lanovkou. Láká především nádhernými výhledy do širokého okolí.
Výhled z hory Säntis směrem na sever na Seealpsee
Výhled z hory Säntis - díky tomu, že hora není tak vysoko, tak zde najdete i krásné květiny
Výhled z hory Säntis - díky tomu, že hora není tak vysoko, tak zde najdete i krásné květiny
Pohled z hory Säntis směrem na západ - patrný je i sloup lanovky poblíž něhož se provádí měření sněhu
Pohled z hory Säntis směrem na jih
Pohled na horu Säntis od malebného jezera Seealpsee
