Sucho je i letos velice časté skloňovaným termínem jak ve sdělovacích prostředcích, na internetu, tak i mezi lidmi. Za poslední roky jsme si už asi zvykli, že se toto téma pravidelně řeší, v čem se ale to letošní sucho liší - pokud vůbec – od situace v minulých letech?

Začátek můžeme hledat už v zimních měsících, které byly poměrně chudé na sněhovou pokrývku a zejména pak v únoru, který byl i srážkové výrazně podprůměrný (tab. 1). Srážkový deficit narůstal během března a hlavně dubna, kdy spadla sotva polovina srážek. V květnu a červnu se sice průměrné plošné úhrny za celou Českou republiku pohybovaly už v blízkosti dlouhodobého normálu, je ale nutné zdůraznit velkou prostorovou proměnlivost, kterou vykazovaly. Důvodem bylo často převažující nevýrazné tlakové pole, ve kterém se tvořily přeháňky a bouřky mající spíše lokální charakter. Výraznější srážky se v červnu vyskytovaly hlavně v jihozápadní polovině Čech. To je i důvodem, proč v této části republiky je obecně podstatně menší deficit vláhy, na některých místech, hlavně na Šumavě, spadlo vody dokonce o něco víc, než je dlouhodobý průměr. Podobně jsou na tom taky Jeseníky zejména díky srážkám minulých dvou týdnů. Značná část území ale zaznamenala jen 50 až 75 procent (obr. 1) obvyklého množství srážek – což znamená, že tam chybí zhruba kolem 100-250 milimetrů. Zatímco loni byl nejvýraznější deficit na jižní a střední Moravě, letos se týká hlavně východních Čech, Vysočiny a centrálních oblastí Moravy.


Obr. 1: Srovnání úhrnu srážek na území ČR za období od 1. ledna do 22. července 2018 s dlouhodobým průměrem 1961–2010, zdroj: ČHMÚ


Tab. 1: Odchylka měsíčních srážek v roce 2018 od normálu 1981-2010 (pro celou ČR)

Jedna věc je deficit srážek jako takový, druhá pak intenzita sucha v půdě, na kterou má velký vliv i charakter srážek a samozřejmě taky teplota, která ovlivňuje výpar. Srovnáme-li letošní intenzitu sucha s obvyklými poměry, pak na většině území můžeme hovořit alespoň o výrazném suchu, v centrálních částech a severních Čechách, ale i místy ve Slezsku, už jde o sucho výjimečné až extrémní (obr. 2). Velmi vážná situace je především v hlubší vrstvě půdy (40 až 100 cm), kde je hlavně ve východní polovině Čech a na Moravě na mnoha místech situace výrazně horší vůči obvyklému stavu v této roční době (jde o extrémní sucho).


Obr. 2: Srovnání úhrnu srážek na území ČR za období od 1. ledna do 22. července 2018 s dlouhodobým průměrem 1961–2010, zdroj: ČHMÚ

S tím dobře koresponduje silně až mimořádně podnormální stav podzemní hladiny vody v mělkých vrtech (obr. 3) v severovýchodní polovině Čech, na Vysočině a na Moravě. Poměrně vážná je i situace s průtoky vody v řekách, kde přibývá profilů hlásících historické minimum pro tyto dny (obr. 4). Lépe jsou na tom pouze toky na krajním severovýchodně Česka, kde minulý týden vydatně pršelo.


Obr. 3: Aktuální stav hladiny podzemní vody v mělkých vrtech (za období od 16. do 22. července 2018), zdroj: ČHMÚ


Obr. 4: Aktuální průtoky na tocích v ČR. Procenta udávají, kolik historických pozorování je větších než aktuální průtok, zdroj: ČHMÚ

Ve srovnání s loňským rokem je na většině území letošní sucho závažnější, což se projevuje mimo jiné i výrazným zhoršováním vegetace a snížením výnosů zemědělských plodin.

A výhled pro další dny? Není příliš optimistický. Po dnešních bouřkách nás čeká většinou slunečné počasí se zatím nejvyššími teplotami letošního roku, kdy se přeháňky a bouřky budou vyskytovat jen výjimečně. To povede k dalšímu zhoršování situace. V polovině příštího týdne dorazí zvlněná studená fronta, na které se sice nejspíš silné bouřky doprovázené přívalovým deštěm vyskytnou, za ní ale čekejme výběžek tlakové výše beze srážek. Výrazně zlepšení situace tak zatím není v dohledu.