Sucho a nedostatek srážek – pojmy, které se v posledních týdnech až měsících opět objevují ve sdělovacích prostředcích s vysokou frekvencí. Minulý týden byl sice ve znamení vydatných srážek, jenže ne všude. Zatímco střední Čechy a okolí dostaly pořádnou zálivku, dlouhodobým suchem sužovaná jižní Morava zůstala často bez vydatnějšího deště. Od začátku roku tam spadlo většinou jen kolem 60 procent obvyklého množství vody, v některých oblastech to ale nebylo ani 50 % (obr. 1). To představuje deficit srážek kolem 150-250 milimetrů.


Obr. 1: Srovnání úhrnu srážek na území ČR za období od 1. ledna do 2. července 2017 s dlouhodobým průměrem 1961–2010, zdroj: ČHMÚ

Pokud se podíváme na průběh srážek během letošního roku, pak srážkově normální (z celorepublikového pohledu) byl pouze březen a nadnormální duben (o 62 % více srážek). Naopak leden, únor a hlavně květen přinesly méně srážek, červen sice ještě není uzavřen, ale dá se předpokládat, že v celorepublikovém průměru budou úhrny mírně vyšší právě díky dešťům minulého týdne, i když lokální rozdíly jsou značné.

Z pohledu půdního sucha právě deště minulého týdne zmírnily do té doby prohlubující se sucho hlavně ve středních, severních a severozápadních Čechách, velmi nepříznivá situace naproti tomu nadále panuje v Jihomoravském a Olomouckém kraji, ale i na východě Vysočiny. Zejména v hlubší vrstvě půdy je sucho velmi výrazné (hodnoceno až jako extrémní, viz obr. 2). Výrazný deficit vláhy v půdě pokračuje také v některých částech jižních a východních Čech.


Obr. 2: Stav půdního sucha v neděli 2. července 2017 v Česku, zdroj: Intersucho.cz

Dlouhodobější zemědělský pohled na sucho poskytuje například 6-ti měsíční standardizovaný srážkový evapotranspirační index (využívá standardizace rozdílu úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace travního porostu), který vychází ze stavu za předchozích 6 měsíců. Z tohoto pohledu opět jednoznačně dominuje jižní Morava s výjimečným až extrémním suchem (obr. 3).


Obr. 3: 6-ti měsíční standardizovaný srážkový evapotranspirační index udávající kategorii sucha (0 - bez sucha, 1 – slabé sucho, 2 – mírné sucho, 3 – výrazné sucho, 4 – výjimečné sucho, 5 – extrémní sucho), zdroj: ČHMÚ

Na stavu řek se občasné srážky posledních týdnů projevují jen přechodně, z tohoto důvodu teče ve většině řek výrazně méně vody než obvykle (ve srovnání s dlouhodobými červencovými hodnotami je to jen 15 až 60 %), a zejména v povodí Moravy je v několika profilech hlášeno historické minimum pro tyto dny. To není moc dobrá zpráva pro vodáky, kterým v těchto týdnech obvykle vrcholí sezóna. Mimochodem, loni touto dobou bylo vody v řekách výrazně víc (obr. 4).


Obr. 4: Porovnání aktuálního stavu vodnosti (horní obrázek) na tocích v ČR se situací před rokem (spodní obrázek). Procenta udávají, kolik historických pozorování je větších než aktuální průtok, zdroj: ČHMÚ


Obr. 5: Aktuální stav hladiny podzemní vody v mělkých vrtech (za období od 26. června do 2. července 2017), zdroj: ČHMÚ

A podíváme-li se na stav podzemních vod (v mělkých vrtech), tam je celkově hodnocen stav jako mírně podnormální, přičemž zhruba polovina vrtů vykazuje silné až mimořádné sucho, nejhůře jsou na tom vrty na jižní Moravě a ve východních Čechách.

Celkově tedy můžeme konstatovat, že letošní sucho se týká zejména (ale nikoliv jenom) jižní Moravy, tedy jedné ze zemědělsky nejvýznamnějších oblastí. Přispělo k němu zejména sucho během května a června, nicméně významný byl i deficit srážek v zimních měsících následovaný rychlým táním sněhu na konci zimy, kdy voda rychle odtekla a došlo tak jen k částečnému vsakování do hlubších vrstev půdy. Ve srovnání se suchem v létě 2015 sice není situace tak extrémní, přesto jsou škody na vegetaci i úrodě poměrně značné (právě díky jeho nástupu během první poloviny vegetační sezóny).

A výhled pro další dny? Zatím to vypadá, že se bude občas vyskytovat déšť nebo přeháňky, nepůjde ale o srážky trvalého rázu, které by významně zmírnily aktuální stav sucha ve výše zmíněných oblastech Česka, půjde spíš jen o drobné lokální výkyvy.