Letošní sucho mezi nejhoršími v historii měření
Česko trápí mimořádné sucho – tento a podobné titulky zpráv v médiích je v posledních týdnech celá řada. Sucho nás ale trápilo i loni, jenže na rozdíl od loňského roku je letošní sucho mnohem závažnější a má taky poněkud jiné příčiny. Zatímco leden a březen přinesly nadprůměrné množství srážek, v únoru jich bylo výrazně méně (spadla jen třetina dlouhodobého průměru), do dubna je každý měsíc srážkově podnormální. A nejvýrazněji se to projevilo v červenci – spadlo jen 40 % obvyklého množství vody. Stručně řečeno – vyjma severozápadních Čech a horských oblastí chybí v současnosti 25 až 50 % srážkové vody (obr. 1), na jihu Moravy dokonce i více – převedeno do konkrétních čísel to představuje většinou 120 až 170 milimetrů vody.
Obr. 2: Srovnání úhrnu srážek na území ČR za období od 1. ledna do 2. srpna 2015 s dlouhodobým průměrem 1961–2010, zdroj: ČHMÚ
Většina tohoto deficitu ale vznikla v posledních 3-4 měsících. Například v Ostravě (Mošnově) chybí za posledních 90 dnů víc než 100 milimetrů vody (obr. 2). Nadprůměrně vysoké teploty zejména v červenci značně zvýšily výpar, a proto na většině území nastal stav významného půdního sucha (obr. 3). Nejhorší situace je na jižní Moravě a v Polabí.
Obr. 2: Denní úhrn srážek (zelené sloupečky) a kumulovaný úhrn (v horní části obrázku) průměrných (hladká čára) a skutečných (klikatá čára) denních úhrnů srážek za posledních 90 dní do 3. července 2014 na stanici Ostrava, Mošnov. Na levé ose údaje v palcích, na pravé v mm, zdroj: NOAA
Obr. 3: Míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě 0 až 1 metr (0 - bez ohrožení, 1 - malá, 2 - nízká, 3 - středně velká, 4 - vysoká, 5 - velmi vysoká) – údaje k 2. srpnu 2015, zdroj: ČHMÚ
A velmi výrazně se současný deficit srážek projevuje i na řekách. Zhruba na dvacítce profilů je v těchto dnech hladina na rekordním minimu pro danou roční dobu, jsou ale i řeky, které mají vůbec nejméně vody od začátku pozorování – třeba Lužická Nisa v Liberci, kde se hladina řeky sleduje od roku 1950 (obr. 4). Poměrně špatně jsou na tom podzemní vody – zejména v Polabí a východních Čechách, kde je stav vody v mělkých vrtech hodnocen jako mimořádně podnormální (tedy nejméně příznivá kategorie).
Současné sucho tak opět vyvolává vzpomínky a srovnávání s výraznými suchy v letech minulých. Je nutné si uvědomit, že sucho může být v každém roce poněkud specifické podle toho, v které roční době dorazí – z hlediska zemědělské produkce jsou obvykle nejhorší sucha na jaře (například v roce 2000), zatímco z hydrologického hlediska mají význam jak zimní, tak i letní sucha. Navíc je otázka, za jaké období sucho hodnotíme. Pokud vezmeme dosavadní úhrn srážek od začátku roku, dá se už konstatovat, že je nejnižší do roku 1961 (průměr pro ČR), tedy nižší než i během suchem pověstného roku 2003. Na druhou stranu byla tehdy na některých řekách situace ještě horší.
Před rokem 2003 byla významnější sucha zaznamenána v letech 1992, 1983 a 1973. Ani jedno ale nesnese srovnání s pověstným suchem v roce 1947 – to hydrologické tehdy trvalo asi 4 měsíce (od poloviny července do listopadu). Suché byly přitom i následující roky – v roce 1953 vyvrcholila suchá perioda suchem trvajícím od poloviny srpna až do poloviny března následujícího roku. Z té doby je k dispozici poněkud menší množství staničních dat, ale na Labi probíhalo měření třeba v Brandýse nad Labem – s ohledem na zahrnutí těchto na sucho mimořádných let se to letošní sucho zatím nejeví jako nejextrémnější, ale již příliš nechybí (obr. 5) – pokud se průtok ještě o pouhé 1-2 metry krychlové za sekundu sníží, dostaneme se i pod absolutní minimum a tedy hladiny v těchto extrémních letech.
Při hodnocení letošního sucha je ale nutné si uvědomit ještě jednu důležitou věc a tou je očekávaný vývoj – ten totiž vůbec není radostný – podle současných předpovědních materiálů nás čeká nejméně další týden teplotně mimořádně nadprůměrného období (s maximy často nad 35 °C) a během nich se jen výjimečně objeví přeháňky a bouřky, které vláhovou bilanci příliš nezlepší. Podle dlouhodobé předpovědi se dá navíc předpokládat, že i ve druhé polovině srpna bude tepleji, než obvykle, a spíš méně srážek. Pokud se tyto prognózy naplní, stanou se prázdniny 2015 nejteplejšími a nejsuššími v Česku od začátku pozorování. Jinými slovy, letošní sucho se tak zřejmě stane horší než v roce 2003, na finální hodnocení si ale budeme muset počkat, než definitivně skončí.
Obr. 2: Srovnání úhrnu srážek na území ČR za období od 1. ledna do 2. srpna 2015 s dlouhodobým průměrem 1961–2010, zdroj: ČHMÚ
Většina tohoto deficitu ale vznikla v posledních 3-4 měsících. Například v Ostravě (Mošnově) chybí za posledních 90 dnů víc než 100 milimetrů vody (obr. 2). Nadprůměrně vysoké teploty zejména v červenci značně zvýšily výpar, a proto na většině území nastal stav významného půdního sucha (obr. 3). Nejhorší situace je na jižní Moravě a v Polabí.
Obr. 2: Denní úhrn srážek (zelené sloupečky) a kumulovaný úhrn (v horní části obrázku) průměrných (hladká čára) a skutečných (klikatá čára) denních úhrnů srážek za posledních 90 dní do 3. července 2014 na stanici Ostrava, Mošnov. Na levé ose údaje v palcích, na pravé v mm, zdroj: NOAA
Obr. 3: Míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě 0 až 1 metr (0 - bez ohrožení, 1 - malá, 2 - nízká, 3 - středně velká, 4 - vysoká, 5 - velmi vysoká) – údaje k 2. srpnu 2015, zdroj: ČHMÚ
A velmi výrazně se současný deficit srážek projevuje i na řekách. Zhruba na dvacítce profilů je v těchto dnech hladina na rekordním minimu pro danou roční dobu, jsou ale i řeky, které mají vůbec nejméně vody od začátku pozorování – třeba Lužická Nisa v Liberci, kde se hladina řeky sleduje od roku 1950 (obr. 4). Poměrně špatně jsou na tom podzemní vody – zejména v Polabí a východních Čechách, kde je stav vody v mělkých vrtech hodnocen jako mimořádně podnormální (tedy nejméně příznivá kategorie).
Současné sucho tak opět vyvolává vzpomínky a srovnávání s výraznými suchy v letech minulých. Je nutné si uvědomit, že sucho může být v každém roce poněkud specifické podle toho, v které roční době dorazí – z hlediska zemědělské produkce jsou obvykle nejhorší sucha na jaře (například v roce 2000), zatímco z hydrologického hlediska mají význam jak zimní, tak i letní sucha. Navíc je otázka, za jaké období sucho hodnotíme. Pokud vezmeme dosavadní úhrn srážek od začátku roku, dá se už konstatovat, že je nejnižší do roku 1961 (průměr pro ČR), tedy nižší než i během suchem pověstného roku 2003. Na druhou stranu byla tehdy na některých řekách situace ještě horší.
Před rokem 2003 byla významnější sucha zaznamenána v letech 1992, 1983 a 1973. Ani jedno ale nesnese srovnání s pověstným suchem v roce 1947 – to hydrologické tehdy trvalo asi 4 měsíce (od poloviny července do listopadu). Suché byly přitom i následující roky – v roce 1953 vyvrcholila suchá perioda suchem trvajícím od poloviny srpna až do poloviny března následujícího roku. Z té doby je k dispozici poněkud menší množství staničních dat, ale na Labi probíhalo měření třeba v Brandýse nad Labem – s ohledem na zahrnutí těchto na sucho mimořádných let se to letošní sucho zatím nejeví jako nejextrémnější, ale již příliš nechybí (obr. 5) – pokud se průtok ještě o pouhé 1-2 metry krychlové za sekundu sníží, dostaneme se i pod absolutní minimum a tedy hladiny v těchto extrémních letech.
Při hodnocení letošního sucha je ale nutné si uvědomit ještě jednu důležitou věc a tou je očekávaný vývoj – ten totiž vůbec není radostný – podle současných předpovědních materiálů nás čeká nejméně další týden teplotně mimořádně nadprůměrného období (s maximy často nad 35 °C) a během nich se jen výjimečně objeví přeháňky a bouřky, které vláhovou bilanci příliš nezlepší. Podle dlouhodobé předpovědi se dá navíc předpokládat, že i ve druhé polovině srpna bude tepleji, než obvykle, a spíš méně srážek. Pokud se tyto prognózy naplní, stanou se prázdniny 2015 nejteplejšími a nejsuššími v Česku od začátku pozorování. Jinými slovy, letošní sucho se tak zřejmě stane horší než v roce 2003, na finální hodnocení si ale budeme muset počkat, než definitivně skončí.
