V USA uplyne přesně 100 let od nejhoršího tornáda v historii, o víkendu zde tornáda opět zabíjela
V úterý 18. března uplyne přesně 100 let, co Spojené státy americké zasáhlo nejhorší tornádo z hlediska počtu obětí. Tzv. tornádo tří států tehdy vzniklo nad východním Missouri a přes jižní Illinois doputovalo až na jihozápad Indiany. Zabilo 695 lidí, více než 2000 pak utrpělo zranění. Mimochodem ještě větší počet obětí si vyžádalo tornádo 26. dubna 1989 v Bangladéši, při kterém zemřelo asi 1300 lidí. I když síla tornáda tří států nebyla nikdy oficiálně vyhodnocena, obecně se má za to, že dosáhla nejsilnějšího, tedy 5. stupně Fujitovy stupnice. Tomu odpovídají až katastrofální dopady v místech, kterými se prohnalo. Nebylo jediným tornádem, který ten den vzniklo, ale součástí minimálně 12 významných tornád, která tehdy zasáhla středozápad a jih USA.
Povětrnostní mapa z poledne místního času 18. března 1925 – hnědě s půlkolečky je znázorněna poloha vlhkostního rozhraní, zdroj: storymaps.arcgis.com
Trajektorie tornáda tří států, zdroj: storymaps.arcgis.com
Podmínky pro vznik tak silného tornáda tehdy způsobilo vhodné rozložení tlakových útvarů a vzduchových hmot, i dynamických podmínek v atmosféře. Hlavním útvarem byla tlaková níže, která se během 18. března přesouvala poměrně rychle přes Oklahomu k severovýchodu nad jihovýchodní Indianu. Na její přední straně proudil teplý a vlhký vzduch z Mexického zálivu, v týlu níže pak pronikal chladný vzduch od severozápadu. Současně se v teplém sektoru jihovýchodně od studeně fronty vytvořilo vlhkostní rozhraní (tzv. dryline) na čele suchého a velmi teplého vzduchu přicházejícího od západu. Supercela spojená s budoucím tornádem tří států se zformovala ve velmi příznivé oblasti, v místě dotyku teplé fronty a zmíněného vlhkostního rozhraní. V blízkosti teplé fronty přitom panoval výrazný severojižní kontrast teploty vzduchu podpořený ochlazením na studené straně fronty po ranních přeháňkách a bouřkách, a tedy i potenciálně značná zásoba energie. Supercela vznikla v blízkosti centra přízemní tlakové níže, ale následně se pohybovala směrem na východoseverovýchod rychleji než postupovala zmíněná níže, rychlostí asi 95 km/h v relativní blízkosti teplé fronty. Současně se níže postupně prohlubovala, což zesílilo tlakový gradient a vedlo k výrazné teplé advekci v teplém sektoru cyklóny. V blízkosti povrchu se díky gradientu tlaku vytvořil výrazný nízkohladinový jet stream, který přispěl k výraznému střihu větru, což je opět jeden z faktorů podporujících vznik tornád. Navíc se tornádo tří států pohybovalo poměrně izolovaně od dalších toho odpoledne vznikajících silných bouří, které tak neubíraly energii z oblasti pohybu dané supercely. Proto se tato dlouho žijící supercela nacházela v příznivém prostředí po dlouhou dobu. Tak vhodné spojení polohy supercely, teplé fronty a vlhkostního rozhraní po takovou dobu bylo každopádně extrémně nezvyklé. Dodejme, že supercela produkovala taky kroupy o velikosti baseballového míčku, a mimo vlastní tornádo i ničivé větry a později během svého života taky intenzivní srážky.
Snímek škod v jižním Missouri, zdroj: storymaps.arcgis.com
Tornádo tří států drží rekord nejen v nejvyšším počtu obětí v USA, ale i v nejdelší dráze, kterou urazilo – činila 352 km. Doba existence tornáda se podle škod na zemi a čase jejich výskytu blíží třem hodinám – i to je pro USA rekord. Nicméně s odstupem času se do popředí dostala i otázka, zda šlo opravdu jen o jedno tornádo, neboť zejména v prvních částech předpokládané trajektorie najdeme až několikakilometrové úseky, ze kterých nebyly hlášeny vážné škody – mohly ale vzniknout postupem přes zemědělské oblasti, kde škody příliš závažné nebyly. Jistá je každopádně délka minimálně 280 km pro jediné tornádo. Otázka, která se každopádně nabízí v současnosti, pak je, zda se podobné tornádo může opět vyskytnou – odpověď zní ano, jen je otázka kdy a kde.
Jen pár dnů před kulatým výročím zmíněného tornáda Spojené státy americké zasáhla významná série tornád. Ta vznikla v pátek a během víkendu především nad centrálními a jižními oblastmi země. Jejich celkový počet dosáhl minimálně 85, nejvíce jich bylo hlášeno z Mississippi, nejsilnější o síle EF4 zasáhlo Arkansas. Příznivé podmínky pro jejich vznik přinesla tlaková níže, která se vytvořila v oblastí Plání minulý pátek a tlak v jejím centru klesl nezvykle hluboko (pro tuto část kontinentu), až k 975 hPa. Páteční bouře přinesly kromě tornád především silný vítr s rychlostmi i přes 150 km/h, které v suchých oblastech, zejména v Texasu a Oklahomě, vedly k mohutným prachovým bouřím a rovněž rychle se šířícím požárům. Sobotní bouře pak zasáhly především jižní pláně a jihovýchod USA a vzhledem k vlhčí vzduchové hmotě z oblasti Mexického zálivu přinášely i intenzivní přívalové deště a intenzivní krupobití. Teď už je zmíněná níže nad východní Kanadou a počasí v USA se na chvíli uklidní, i když další poměrně hluboká níže zasáhne centrální části USA v polovině tohoto týdne.
Družicový pohled na centrální pláně minulý pátek ukazuje oblasti s masivními prachovými bouřemi, kouřem z požárů i tvorbu mohutných bouřkových oblaků, zdroj: x.com
Výskyt tornád během uplynulého víkendu v USA, zdroj: x.com
Povětrnostní mapa z poledne místního času 18. března 1925 – hnědě s půlkolečky je znázorněna poloha vlhkostního rozhraní, zdroj: storymaps.arcgis.com
Trajektorie tornáda tří států, zdroj: storymaps.arcgis.com
Podmínky pro vznik tak silného tornáda tehdy způsobilo vhodné rozložení tlakových útvarů a vzduchových hmot, i dynamických podmínek v atmosféře. Hlavním útvarem byla tlaková níže, která se během 18. března přesouvala poměrně rychle přes Oklahomu k severovýchodu nad jihovýchodní Indianu. Na její přední straně proudil teplý a vlhký vzduch z Mexického zálivu, v týlu níže pak pronikal chladný vzduch od severozápadu. Současně se v teplém sektoru jihovýchodně od studeně fronty vytvořilo vlhkostní rozhraní (tzv. dryline) na čele suchého a velmi teplého vzduchu přicházejícího od západu. Supercela spojená s budoucím tornádem tří států se zformovala ve velmi příznivé oblasti, v místě dotyku teplé fronty a zmíněného vlhkostního rozhraní. V blízkosti teplé fronty přitom panoval výrazný severojižní kontrast teploty vzduchu podpořený ochlazením na studené straně fronty po ranních přeháňkách a bouřkách, a tedy i potenciálně značná zásoba energie. Supercela vznikla v blízkosti centra přízemní tlakové níže, ale následně se pohybovala směrem na východoseverovýchod rychleji než postupovala zmíněná níže, rychlostí asi 95 km/h v relativní blízkosti teplé fronty. Současně se níže postupně prohlubovala, což zesílilo tlakový gradient a vedlo k výrazné teplé advekci v teplém sektoru cyklóny. V blízkosti povrchu se díky gradientu tlaku vytvořil výrazný nízkohladinový jet stream, který přispěl k výraznému střihu větru, což je opět jeden z faktorů podporujících vznik tornád. Navíc se tornádo tří států pohybovalo poměrně izolovaně od dalších toho odpoledne vznikajících silných bouří, které tak neubíraly energii z oblasti pohybu dané supercely. Proto se tato dlouho žijící supercela nacházela v příznivém prostředí po dlouhou dobu. Tak vhodné spojení polohy supercely, teplé fronty a vlhkostního rozhraní po takovou dobu bylo každopádně extrémně nezvyklé. Dodejme, že supercela produkovala taky kroupy o velikosti baseballového míčku, a mimo vlastní tornádo i ničivé větry a později během svého života taky intenzivní srážky.
Snímek škod v jižním Missouri, zdroj: storymaps.arcgis.com
Tornádo tří států drží rekord nejen v nejvyšším počtu obětí v USA, ale i v nejdelší dráze, kterou urazilo – činila 352 km. Doba existence tornáda se podle škod na zemi a čase jejich výskytu blíží třem hodinám – i to je pro USA rekord. Nicméně s odstupem času se do popředí dostala i otázka, zda šlo opravdu jen o jedno tornádo, neboť zejména v prvních částech předpokládané trajektorie najdeme až několikakilometrové úseky, ze kterých nebyly hlášeny vážné škody – mohly ale vzniknout postupem přes zemědělské oblasti, kde škody příliš závažné nebyly. Jistá je každopádně délka minimálně 280 km pro jediné tornádo. Otázka, která se každopádně nabízí v současnosti, pak je, zda se podobné tornádo může opět vyskytnou – odpověď zní ano, jen je otázka kdy a kde.
Jen pár dnů před kulatým výročím zmíněného tornáda Spojené státy americké zasáhla významná série tornád. Ta vznikla v pátek a během víkendu především nad centrálními a jižními oblastmi země. Jejich celkový počet dosáhl minimálně 85, nejvíce jich bylo hlášeno z Mississippi, nejsilnější o síle EF4 zasáhlo Arkansas. Příznivé podmínky pro jejich vznik přinesla tlaková níže, která se vytvořila v oblastí Plání minulý pátek a tlak v jejím centru klesl nezvykle hluboko (pro tuto část kontinentu), až k 975 hPa. Páteční bouře přinesly kromě tornád především silný vítr s rychlostmi i přes 150 km/h, které v suchých oblastech, zejména v Texasu a Oklahomě, vedly k mohutným prachovým bouřím a rovněž rychle se šířícím požárům. Sobotní bouře pak zasáhly především jižní pláně a jihovýchod USA a vzhledem k vlhčí vzduchové hmotě z oblasti Mexického zálivu přinášely i intenzivní přívalové deště a intenzivní krupobití. Teď už je zmíněná níže nad východní Kanadou a počasí v USA se na chvíli uklidní, i když další poměrně hluboká níže zasáhne centrální části USA v polovině tohoto týdne.
Družicový pohled na centrální pláně minulý pátek ukazuje oblasti s masivními prachovými bouřemi, kouřem z požárů i tvorbu mohutných bouřkových oblaků, zdroj: x.com
Výskyt tornád během uplynulého víkendu v USA, zdroj: x.com
