Za rekordně teplé léto mohlo tryskové proudění
Vůbec nejteplejší meteorologické léto v pražském Klementinu za dobu pozorování od roku 1775, ale i nejteplejší květen a duben v Česku od roku 1961. A také mimořádně až rekordně teplé jaro a léto nad velkou částí severní Evropy, to vše většinou doprovázené výrazně podprůměrnými srážkami. Taková je velmi stručná bilance uplynulých měsíců, která dostatečně často rezonovala ve všech médiích. Jaké jsou ale příčiny tohoto bez nadsázky extrémního průběhu počasí?
Souvisí to pochopitelně se změnou charakteru všeobecné cirkulace nad severním Atlantikem a Evropou. Během typického léta se nad střední Evropou střídají teplejší (a zpravidla i sušší) vzduchové hmoty z jižního až východního směru s hmotami chladnějšími a vlhčími, které přicházejí v týlu tlakových níží postupujících z Atlantského oceánu, tedy od západu až severu. Hlavní roli přitom hrají dva tlakové útvary – Azorská tlaková výše a Islandská tlaková níže. Mezi nimi probíhá ve vyšších hladinách tryskové proudění, neboli jet stream . Pokud míří severně od střední Evropy, znamená to pro nás zpravidla sušší, slunečnější a teplejší počasí, když se propadne k jihu, pak je oblaků i srážek v naší oblasti podstatně víc a teploty jsou nižší.
V letošním létě, a částečně už na jaře, se ale centrum Islandské tlakové níže nacházelo poněkud západněji až severozápadněji, spíš v oblasti Grónska, zatímco Azorská tlaková výše často zasahovala daleko k severovýchodu až nad Skandinávii (obr. 1).
Obr. 1: Odchylka výšky tlakové hladiny 500 hPa za letošní léto od dlouhodobého průměru na severní polokouli - Azorská tlaková výše často zasahovala až nad Skandinávii (zdroj: NCEP/NCAR)
S ohledem na blokující efekt této tlakové výše pronikaly tlakové níže z Atlantiku do střední Evropy jen velmi neochotně a málokdy, a když už, tak v oslabené podobě. Nedocházelo tedy k typickým vpádům studeného vzduchu ze severozápadního kvadrantu.
S ohledem na prohřátý sever kontinentu a nadprůměrně teplé vody severovýchodního Atlantiku i severních polárních oblastí navíc chyběl obvyklý severojižní kontrast teploty vzduchu, který normálně napomáhá rozvoji, resp. prohlubování zmíněných tlakových níží nad Atlantikem i Evropou. Nad střední Evropou se pak často rozprostíralo nevýrazné tlakové pole charakterizované slabým prouděním a vhodné pro intenzivní prohřívání od slunce.
Obr. 2: Odchylka teploty mořské vody 14. srpna 2018 od dlouhodobého normálu 1971-2000, zdroj: meteociel.fr
Tryskové proudění nad Atlantikem zpravidla výrazně meandrovalo k severu a pro počasí nad střední Evropou a okolím to znamenalo teplé a sušší počasí. Zajímavé je, že v oblasti Černého moře se naopak obnovovala oblast nízkého tlaku přinášející na východ Balkánu časté a docela silné bouře doprovázené prudkými lijáky i kroupami.
A zatím se ráz cirkulace nad Evropou výrazněji nemění, příští týden opět dojde k posunu tryskového proudění daleko na sever a přílivu teplého vzduchu až do Skandinávie (obr. 3). Ve vzdálenějším horizontu ale není vyloučena změna k typickému převládajícímu západním charakteru cirkulace.
Obr. 3: Vítr v hladině 300 hPa (9 km) - také během příštího týden dojde k výraznému meandrování tryskového proudění doprovázeného přílivem teplého vzduchu daleko na sever Evropy, předpověď na čtvrtek 20. září (tryskové proudění je vyznačeno červenou barvou).
Souvisí to pochopitelně se změnou charakteru všeobecné cirkulace nad severním Atlantikem a Evropou. Během typického léta se nad střední Evropou střídají teplejší (a zpravidla i sušší) vzduchové hmoty z jižního až východního směru s hmotami chladnějšími a vlhčími, které přicházejí v týlu tlakových níží postupujících z Atlantského oceánu, tedy od západu až severu. Hlavní roli přitom hrají dva tlakové útvary – Azorská tlaková výše a Islandská tlaková níže. Mezi nimi probíhá ve vyšších hladinách tryskové proudění, neboli jet stream . Pokud míří severně od střední Evropy, znamená to pro nás zpravidla sušší, slunečnější a teplejší počasí, když se propadne k jihu, pak je oblaků i srážek v naší oblasti podstatně víc a teploty jsou nižší.
V letošním létě, a částečně už na jaře, se ale centrum Islandské tlakové níže nacházelo poněkud západněji až severozápadněji, spíš v oblasti Grónska, zatímco Azorská tlaková výše často zasahovala daleko k severovýchodu až nad Skandinávii (obr. 1).
Obr. 1: Odchylka výšky tlakové hladiny 500 hPa za letošní léto od dlouhodobého průměru na severní polokouli - Azorská tlaková výše často zasahovala až nad Skandinávii (zdroj: NCEP/NCAR)
S ohledem na blokující efekt této tlakové výše pronikaly tlakové níže z Atlantiku do střední Evropy jen velmi neochotně a málokdy, a když už, tak v oslabené podobě. Nedocházelo tedy k typickým vpádům studeného vzduchu ze severozápadního kvadrantu.
S ohledem na prohřátý sever kontinentu a nadprůměrně teplé vody severovýchodního Atlantiku i severních polárních oblastí navíc chyběl obvyklý severojižní kontrast teploty vzduchu, který normálně napomáhá rozvoji, resp. prohlubování zmíněných tlakových níží nad Atlantikem i Evropou. Nad střední Evropou se pak často rozprostíralo nevýrazné tlakové pole charakterizované slabým prouděním a vhodné pro intenzivní prohřívání od slunce.
Obr. 2: Odchylka teploty mořské vody 14. srpna 2018 od dlouhodobého normálu 1971-2000, zdroj: meteociel.fr
Tryskové proudění nad Atlantikem zpravidla výrazně meandrovalo k severu a pro počasí nad střední Evropou a okolím to znamenalo teplé a sušší počasí. Zajímavé je, že v oblasti Černého moře se naopak obnovovala oblast nízkého tlaku přinášející na východ Balkánu časté a docela silné bouře doprovázené prudkými lijáky i kroupami.
A zatím se ráz cirkulace nad Evropou výrazněji nemění, příští týden opět dojde k posunu tryskového proudění daleko na sever a přílivu teplého vzduchu až do Skandinávie (obr. 3). Ve vzdálenějším horizontu ale není vyloučena změna k typickému převládajícímu západním charakteru cirkulace.
Obr. 3: Vítr v hladině 300 hPa (9 km) - také během příštího týden dojde k výraznému meandrování tryskového proudění doprovázeného přílivem teplého vzduchu daleko na sever Evropy, předpověď na čtvrtek 20. září (tryskové proudění je vyznačeno červenou barvou).
