Tryskové proudění po většinu května blokuje teplejší vzduch z jihu
Počasí letošního jara je ve znamení převažujících teplotně podprůměrných období. Už duben byl teplotně silně podnormální (nejchladnější od roku 1997), a chladné počasí pokračuje i v květnu. Ačkoliv chladný květen jsme zažili loni i předloni, kombinace dvou za sebou jdoucích teplotně podprůměrných jarních měsíců už je poměrně neobvyklá a něco podobného naposledy nastalo v roce 1991. Jenže zatímco v letošním dubnu se o nízké teploty postaraly především časté vpády studeného vzduchu ze severního kvadrantu, příčina květnových chladných dnů je poněkud odlišná.
Od přelomu dubna a května se nad střední Evropou ustavila převažující západní cirkulace, a to mezi oblastí nízkého tlaku vzduchu nad severním Atlantikem, západní Evropou a Skandinávií na straně jedné a Azorskou tlakovou výší na straně druhé. Současně se nad východní až severovýchodní Evropou (Ruskem a přilehlou částí Arktidy) neustále obnovuje další tlaková výše, což mimochodem vedlo i k přílivu mimořádně teplého vzduchu k polárnímu kruhu (u Archangelsku naměřen rekord přes 32 °C). Tato oblast vysokého tlaku vzduchu ale současně taky blokuje postup tlakových níží z Atlantiku k východu. Ty se pak nad střední Evropou zpomalují a déle ovlivňují počasí v Česku.
Ruku v ruce s tím jde i poloha tryskového proudění, která usměrňuje postup tlakových níží a s nimi spojených frontálních systémů, a tvoří i jakousi hranici mezi teplým vzduchem na jihu a studeným na severu. V prvních dvou dekádách května se tryskové proudění udržovalo často jižně od Česka, zhruba v blízkosti 45. rovnoběžky, a směřovalo z Atlantiku přes jižní Francii nad severní Jadran a sever Balkánu. Naše území tak leželo na jeho severní straně v chladnějším mořském vzduchu. Převažoval přitom výrazně zonální směr (tedy od západu k východu) tryskového proudění. Jen občas došlo k jeho mírnému rozvlnění, což vedlo například k přílivu teplého vzduchu od jihu na přelomu první a druhé květnové dekády (kolem 10. května). Například ve velmi teplém květnu v roce 2018 tryskové proudění leželo mnohem severněji a k nám tak pravidelně proudil původem tropický vzduch.
Srovnání pozice tryskového proudění (temně červená barva) kolem 20. května v roce 2021 a 2018 (tehdy leželo na severu Evropy a k nám pravidelně pronikal tropický vzduch), zdroj: ventusky.com
V polovině května 2021 probíhalo tryskové proudění převážně jižně od střední Evropy, Česko tak leželo na chladné, severní straně, zdroj: www1.wetter3.de
Chladné počasí přitom převažuje nad většinou centrálních částí kontinentu, přičemž nejvýraznější odchylku od normálu za první dvě květnové dekády zatím registrují v jižním Německu, Švýcarsku a na východě Francie.
Odchylka teploty vzduchu za první dvě květnové dekády vůči průměru 1981-2010, zdroj: psl.noaa.gov
Zajímavá je přitom „urputnost“, se kterou tato situace přetrvává. Ta poněkud kazí plány i střednědobým předpovědním modelům. Ty například už kolem 12. května očekávaly po 20. květnu změnu charakteru cirkulace nad střední Evropou ve prospěch stabilizace počasí, menšího množství srážek, a hlavně vyšších teplot. Jenže aktuální vývoj ukazuje, že se takováto změna nekoná.
S blížícím se létem se přitom stále častěji objevuje otázka, jestli tento ráz počasí potrvá i během něj nebo dojde k výraznější změně. Zde je nutné zdůraznit, že neexistuje významný vliv studeného jara na následující léto – například po chladném květnu 2019 následoval mimořádně teplý červen 2019 (stal se nejteplejším červnem v historii měření).
Pokud nahlédneme na aktuální střednědobé vyhlídky, ty preferují na příští týden určité oteplování a určitou tendenci k zeslabení srážkové a přeháňkové činnosti. To by znamenalo slunečnější a teplejší počasí (i když spíš s mírně teplými dny, tedy s maximy mezi 18 a 23 stupni). Čerstvá dlouhodobá předpověď ČHMÚ pak pro první tři týdny června počítá s průměrnými nebo jen lehce podprůměrnými teplotami, každopádně by mělo docházet k pozvolnému oteplování. A pro úplnost, výhled amerického klimatického předpovědního centra počítá s teplotně průměrným červnem pro oblast České republiky. Tedy víceméně v souladu s výhledem ČHMÚ. Tak uvidíme, jak to tentokrát modelům nakonec vyjde.
Měsíční výhled na červen 2021 podle amerického modelu CFS – odchylka teploty od dlouhodobého průměru, zdroj: origin.cpc.ncep.noaa.gov
Od přelomu dubna a května se nad střední Evropou ustavila převažující západní cirkulace, a to mezi oblastí nízkého tlaku vzduchu nad severním Atlantikem, západní Evropou a Skandinávií na straně jedné a Azorskou tlakovou výší na straně druhé. Současně se nad východní až severovýchodní Evropou (Ruskem a přilehlou částí Arktidy) neustále obnovuje další tlaková výše, což mimochodem vedlo i k přílivu mimořádně teplého vzduchu k polárnímu kruhu (u Archangelsku naměřen rekord přes 32 °C). Tato oblast vysokého tlaku vzduchu ale současně taky blokuje postup tlakových níží z Atlantiku k východu. Ty se pak nad střední Evropou zpomalují a déle ovlivňují počasí v Česku.
Ruku v ruce s tím jde i poloha tryskového proudění, která usměrňuje postup tlakových níží a s nimi spojených frontálních systémů, a tvoří i jakousi hranici mezi teplým vzduchem na jihu a studeným na severu. V prvních dvou dekádách května se tryskové proudění udržovalo často jižně od Česka, zhruba v blízkosti 45. rovnoběžky, a směřovalo z Atlantiku přes jižní Francii nad severní Jadran a sever Balkánu. Naše území tak leželo na jeho severní straně v chladnějším mořském vzduchu. Převažoval přitom výrazně zonální směr (tedy od západu k východu) tryskového proudění. Jen občas došlo k jeho mírnému rozvlnění, což vedlo například k přílivu teplého vzduchu od jihu na přelomu první a druhé květnové dekády (kolem 10. května). Například ve velmi teplém květnu v roce 2018 tryskové proudění leželo mnohem severněji a k nám tak pravidelně proudil původem tropický vzduch.
Srovnání pozice tryskového proudění (temně červená barva) kolem 20. května v roce 2021 a 2018 (tehdy leželo na severu Evropy a k nám pravidelně pronikal tropický vzduch), zdroj: ventusky.com
V polovině května 2021 probíhalo tryskové proudění převážně jižně od střední Evropy, Česko tak leželo na chladné, severní straně, zdroj: www1.wetter3.de
Chladné počasí přitom převažuje nad většinou centrálních částí kontinentu, přičemž nejvýraznější odchylku od normálu za první dvě květnové dekády zatím registrují v jižním Německu, Švýcarsku a na východě Francie.
Odchylka teploty vzduchu za první dvě květnové dekády vůči průměru 1981-2010, zdroj: psl.noaa.gov
Zajímavá je přitom „urputnost“, se kterou tato situace přetrvává. Ta poněkud kazí plány i střednědobým předpovědním modelům. Ty například už kolem 12. května očekávaly po 20. květnu změnu charakteru cirkulace nad střední Evropou ve prospěch stabilizace počasí, menšího množství srážek, a hlavně vyšších teplot. Jenže aktuální vývoj ukazuje, že se takováto změna nekoná.
S blížícím se létem se přitom stále častěji objevuje otázka, jestli tento ráz počasí potrvá i během něj nebo dojde k výraznější změně. Zde je nutné zdůraznit, že neexistuje významný vliv studeného jara na následující léto – například po chladném květnu 2019 následoval mimořádně teplý červen 2019 (stal se nejteplejším červnem v historii měření).
Pokud nahlédneme na aktuální střednědobé vyhlídky, ty preferují na příští týden určité oteplování a určitou tendenci k zeslabení srážkové a přeháňkové činnosti. To by znamenalo slunečnější a teplejší počasí (i když spíš s mírně teplými dny, tedy s maximy mezi 18 a 23 stupni). Čerstvá dlouhodobá předpověď ČHMÚ pak pro první tři týdny června počítá s průměrnými nebo jen lehce podprůměrnými teplotami, každopádně by mělo docházet k pozvolnému oteplování. A pro úplnost, výhled amerického klimatického předpovědního centra počítá s teplotně průměrným červnem pro oblast České republiky. Tedy víceméně v souladu s výhledem ČHMÚ. Tak uvidíme, jak to tentokrát modelům nakonec vyjde.
Měsíční výhled na červen 2021 podle amerického modelu CFS – odchylka teploty od dlouhodobého průměru, zdroj: origin.cpc.ncep.noaa.gov
