Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Dnes už se objeví srážky a hlavně na západě přechodně chladněji

V historii už jsme zažili tropické i ledové Velikonoce

Velikonoce se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, obecně tedy můžou připadnout na jakýkoliv den v intervalu od 22. března do 25. dubna. Jde tedy o svátky značně pohyblivé, navíc v části roku, pro kterou je charakteristický poměrně výrazný růst teplot na roční křivce průměrných teplot (od zimy k létu). Tyto svátky jsou spjaty i s celou řadou pranostik všímajících se počasí, které je ovšem vzhledem ke zmíněné pohyblivosti svátků nutné brát se značnou rezervou.

Velikonoce se někdy označují jako svátky jara, což v mysli většiny lidí evokuje představu slunečného a poměrně teplého počasí. Jak je to ale ve skutečnosti? Průměrná maximální denní teplota během Velikonoc se pohybuje kolem 11 °C, průměrné minimum potom kolem 1,5 °C (viz Meteorologické zprávy 62, 2009).

Vzhledem k pohyblivosti svátků jsou ale teploty v různých letech dosti rozkolísané. Zajímavé v tomto směru je, že většina této rozkolísanosti jde na vrub proměnlivosti jarní cirkulace nikoliv posunu data nástupu Velikonoc. Jinými slovy, poslední březnová dekáda a první dvě dubnové dekády mohou být ve znamení jak vpádu teplého vzduchu s maximy přesahujícími 20 °C, tak i vpádu vzduchu studeného, arktického, kdy se denní maxima pohybují jen mezi 0 a 5 °C a v noci i silně mrzne.

Nejstudenější Velikonoce v novodobé historii (od roku 1960) v Česku přišly před 5-ti lety v roce 2013, kdy tyto svátky nastaly o den dříve než letos. Tehdy od Zeleného čtvrtka až do Velikonočního pondělí teplota na žádné stanici v Česku nepřekročila 10 °C, na Bílou sobotu dokonce zůstala pod hranicí 5 °C! Tyto Velikonoce se zapsaly do paměti hlavně Moravanům a Slezanům také kvůli pořádné nadílce sněhu (obr. 1). Přinesla ho tam tlaková níže postupující ze Středomoří k severovýchodu. Za sobotu a neděli tehdy napadlo ve Valašském Meziříčí 37 cm nového sněhu, v Jeseníku 25 cm a v Ostravě 29 cm.

Sněhová pokrývka
Obr. 1: Výška sněhové pokrývky na Velikonoční pondělí 1. dubna 2013, zdroj: Infomet

Vůbec nejvíc nového sněhu na Velikonoce ale napadlo 16. 4. 1927 v Peci pod Sněžkou a rovněž 7. 4. 1917 v Ostružné a to 60 cm. Nejvíce sněhu na Velikonoce pak leželo už v roce 1907, kdy 28. 3. naměřili na Lysé hoře 375 cm. Z relativně nedávné historie stojí za zmínku údaj z Labské boudy ze 17. 4. 1995, který činí 280 cm (viz Meteorologické zprávy 64, 2011).

Na druhou stranu vůbec nejteplejší Velikonoce od roku 1961 přišly v roce 1962 (s průměrnou teplotou za 5-ti denní období od Zeleného čtvrtka do Velikonočního pondělí 16,5 °C), těsně následované rokem 2000 (obr. 2). Je nutné zdůraznit, že v obou letech nastaly Velikonoce v téměř nejpozdějším možném termínu. Vůbec nejvyšší teploty na našem území tehdy dosáhly i 30 °C. Nejnižší teplota (od roku 1961) byla naopak naměřena na stanici Rokytská slať, kde na Zelený čtvrtek už zmíněného roku 2013 klesla rtuť teploměru na -23,0 °C. Dodejme, že v pražském Klementinu bylo absolutní velikonoční minimum naměřeno na Zelený čtvrtek 24. března 1785 a to -15,4 °C. Teplota se tehdy nedostala nad bod mrazu ani během dne. Na Velikonoce jsme tak v historii zaznamenali jak tropický den, tak ledový den.

Teploty
OObr. 2: Teplota v hladině 850 hPa z 23. 4. 2000 ukazuje vrcholící příliv teplého vzduchu od jihu do střední Evropy, zdroj: wetter3.de

Na závěr poznámka týkající se srovnání Velikonoc a Vánoc – občas se mezi veřejností objevuje informace, že Vánoce bývají teplejší než Velikonoce. Tak tomu ale většinou nebývá. I když v letech 2012 a 2013 byly Velikonoce opravdu chladnější než předcházející Vánoce. Příliv studeného vzduchu na přelomu března a dubna totiž u nás může přinést nižší teploty než příliv teplého vzduchu v období Vánoc.

Letos nás zřejmě čekají hodně proměnlivé Velikonce. Úvod nabídne i teploty lehce přes 10 °C, v závěru (v neděli a v pondělí) naopak bude chladno a může i sněžit. Na výlety nejvhodnější počasí nás čeká v pátek, kdy se srážky neočekávají a teploty vystoupí až na 12 °C.