Vlhkost vzduchu byla v sobotu rekordně nízká, negativně to ovlivňuje fungování lidského těla
Letošní březen přináší počasí, které se vyznačuje bohatým slunečním svitem a taky vysokou denní amplitudou teploty vzduchu (tedy rozdílem mezi nejvyšší denní a nejnižší noční hodnotou teploty). A navíc i souvislou řadou dní, které přinášejí noční mrazy. Můžou za to tlakové výše, které se už od konce února udržují a obnovují nad Skandinávií a Pobaltím, případně severovýchodní Evropou. Kolem nich se k nám převážně od severovýchodu dostává chladný až studený kontinentální vzduch. A právě kontinentalita spojená s nízkou vlhkostí vzduchu může za převážně slunečné, často i úplně jasné dny. A nejen to, ve druhé polovině tohoto týdne se k nám od východu až severovýchodu dostal taky mimořádně suchý vzduch.
V pátek k nám po několika teplejších dnech opět pronikl studenější vzduch tentokrát s velmi nízkou absolutní vlhkostí, a tedy i teplotou rosného bodu. Tento vzduch se díky slunečnímu záření přes den poměrně dost prohřívá (máme už skoro polovinu března), ale protože rosný bod se příliš nemění, rozdíl teploty vzduchu a rosného bodu (tzv. deficit rosného bodu) se přes den zvyšoval a relativní vlhkost naopak klesala. Poklesu relativní vlhkosti pomohla i tzv. subsidence, tedy sestupné pohyby, které jsou pro tlakové výše typické. Při tom totiž dochází k ohřívání klesajícího vzduchu a tím pádem i jeho vysušování (neboť vzduch z výšky pochází z hladin, kde je nízká absolutní vlhkost vzduchu). Tato situace v tlakových výších nastává v zimním období poměrně často na horách (což je provázeno až extrémně výbornou dohledností), zatímco v nížinách pod inverzí panují zhoršené dohlednosti a vysoká relativní vlhkost. Tentokrát ale kombinace přílivu suchého vzduchu a subsidence zajistila transport suchého vzduchu až k zemskému povrchu. A ten je kvůli minimálním srážkám v posledních dvou týdnech suchý, nemohl tedy prakticky přispět ke zvlhčení vzduchu. Tento suchý vzduch se taky projevil prakticky minimální tvorbou jíní nebo námrazy v nočních a ranních hodinách – kdo vyrážel autem, nemusel tak – na rozdíl od začátku týdne – škrábat okna.
Analýza teploty rosného bodu z rána 12. 3. 2022 ukazuje velmi nízké hodnoty v Česku, které klesly až k -17 °C, zdroj: ventusky.com
V sobotu 12. března se suchý vzduch projevil nejvýrazněji. Odpoledne klesly hodnoty relativní vlhkosti v Česku prakticky všude pod 30 %, ale na většině území a stanic to bylo dokonce pod 20 %. Nejnižších hodnot dosáhl vlhkost v nížinách Čech, kde se vzduch přes den poměrně intenzivně prohříval, což podpořilo pokles relativní vlhkosti až k 10 % (například Karlovy Vary, letiště nebo Plzeň). Této hodnoty bylo například v Plzni dosaženo v 15 hodin SEČ, a to při teplotě vzduchu 12,2 °C, zatímco rosný bod činil -18,5 °C. Deficit rosného bodu tedy dosáhl 30,7 °C!
Relativní vlhkost vzduchu na profesionálních meteorologických stanicích včera odpoledne, zdroj: in-pocasi.cz
A mimořádně nízké byly i denní průměry za sobotu (relativní vlhkost má denní chod s maximem ráno a minimem odpoledne). Na několika stanicích ve středních a západních Čechách dosáhly méně než 35 %. Na pražské Libuši průměr za 12. března činil pouhých 27 % a překonal tak dosavadní minimum z 1. května 2007, které bylo 30 % (na stanici se měří od roku 1971). Na Ruzyni ale denní průměr 27 % naměřený 8. dubna 2020 odolal (včerejší průměr tam byl 33 %).
Průběh relativní vlhkosti vzduchu na stanici v Praze Libuši dne 12. března, zdroj: in-pocasi.cz
Průběh relativní vlhkosti vzduchu na stanici Plzeň - Mikulka dne 12. března, zdroj: in-pocasi.cz
Nejde přitom jen o zajímavou meteorologickou událost, ale taky o jev, který negativně ovlivňuje fungování lidského těla. Pokud klesne relativní vlhkost výrazně pod obvyklé hodnoty (optimum je 40 až 60 %), tak dochází k vysušování nosních sliznic. A to může vést ke zhoršení alergických reakcí (k těm navíc přispívá suché a slunečné počasí posledních dnů, které usnadňuje šíření pylů), případně i průběh astmatu. Nízká vlhkost taky vysušuje naši pokožku a sliznice očí, které pak můžou být podrážděné. Zajímavý je i dopad na zvýšení statické elektřiny na vodivých površích, což vede k častějším a nepříjemným výbojům při dotyku s lidským tělem. A konečně i mentální aktivita člověka je při nízké vlhkosti snížena.
Vedle toho při suchém počasí dochází také ke vzniku požárů. Včera byl lesní požár hlášen například v sousedním Sasku a rozsáhlý požár se vyskytl také v Tyrolsku na hranicích s Německem (viz video níže). Několik desítek lesních požárů se vyskytlo také u nás.
Dobrou zprávou ale je, že proudění se už zítra začne měnit a do Česka pronikne vzduch, který bude vlhčí, a relativní (ale i absolutní) vlhkost výrazně stoupne. Současně bychom se v úterý měli dočkat aspoň místy slabého deště, který tak zvlhčí často už velmi suchý povrch půdy.
V pátek k nám po několika teplejších dnech opět pronikl studenější vzduch tentokrát s velmi nízkou absolutní vlhkostí, a tedy i teplotou rosného bodu. Tento vzduch se díky slunečnímu záření přes den poměrně dost prohřívá (máme už skoro polovinu března), ale protože rosný bod se příliš nemění, rozdíl teploty vzduchu a rosného bodu (tzv. deficit rosného bodu) se přes den zvyšoval a relativní vlhkost naopak klesala. Poklesu relativní vlhkosti pomohla i tzv. subsidence, tedy sestupné pohyby, které jsou pro tlakové výše typické. Při tom totiž dochází k ohřívání klesajícího vzduchu a tím pádem i jeho vysušování (neboť vzduch z výšky pochází z hladin, kde je nízká absolutní vlhkost vzduchu). Tato situace v tlakových výších nastává v zimním období poměrně často na horách (což je provázeno až extrémně výbornou dohledností), zatímco v nížinách pod inverzí panují zhoršené dohlednosti a vysoká relativní vlhkost. Tentokrát ale kombinace přílivu suchého vzduchu a subsidence zajistila transport suchého vzduchu až k zemskému povrchu. A ten je kvůli minimálním srážkám v posledních dvou týdnech suchý, nemohl tedy prakticky přispět ke zvlhčení vzduchu. Tento suchý vzduch se taky projevil prakticky minimální tvorbou jíní nebo námrazy v nočních a ranních hodinách – kdo vyrážel autem, nemusel tak – na rozdíl od začátku týdne – škrábat okna.
Analýza teploty rosného bodu z rána 12. 3. 2022 ukazuje velmi nízké hodnoty v Česku, které klesly až k -17 °C, zdroj: ventusky.com
V sobotu 12. března se suchý vzduch projevil nejvýrazněji. Odpoledne klesly hodnoty relativní vlhkosti v Česku prakticky všude pod 30 %, ale na většině území a stanic to bylo dokonce pod 20 %. Nejnižších hodnot dosáhl vlhkost v nížinách Čech, kde se vzduch přes den poměrně intenzivně prohříval, což podpořilo pokles relativní vlhkosti až k 10 % (například Karlovy Vary, letiště nebo Plzeň). Této hodnoty bylo například v Plzni dosaženo v 15 hodin SEČ, a to při teplotě vzduchu 12,2 °C, zatímco rosný bod činil -18,5 °C. Deficit rosného bodu tedy dosáhl 30,7 °C!
Relativní vlhkost vzduchu na profesionálních meteorologických stanicích včera odpoledne, zdroj: in-pocasi.cz
A mimořádně nízké byly i denní průměry za sobotu (relativní vlhkost má denní chod s maximem ráno a minimem odpoledne). Na několika stanicích ve středních a západních Čechách dosáhly méně než 35 %. Na pražské Libuši průměr za 12. března činil pouhých 27 % a překonal tak dosavadní minimum z 1. května 2007, které bylo 30 % (na stanici se měří od roku 1971). Na Ruzyni ale denní průměr 27 % naměřený 8. dubna 2020 odolal (včerejší průměr tam byl 33 %).
Průběh relativní vlhkosti vzduchu na stanici v Praze Libuši dne 12. března, zdroj: in-pocasi.cz
Průběh relativní vlhkosti vzduchu na stanici Plzeň - Mikulka dne 12. března, zdroj: in-pocasi.cz
Nejde přitom jen o zajímavou meteorologickou událost, ale taky o jev, který negativně ovlivňuje fungování lidského těla. Pokud klesne relativní vlhkost výrazně pod obvyklé hodnoty (optimum je 40 až 60 %), tak dochází k vysušování nosních sliznic. A to může vést ke zhoršení alergických reakcí (k těm navíc přispívá suché a slunečné počasí posledních dnů, které usnadňuje šíření pylů), případně i průběh astmatu. Nízká vlhkost taky vysušuje naši pokožku a sliznice očí, které pak můžou být podrážděné. Zajímavý je i dopad na zvýšení statické elektřiny na vodivých površích, což vede k častějším a nepříjemným výbojům při dotyku s lidským tělem. A konečně i mentální aktivita člověka je při nízké vlhkosti snížena.
Vedle toho při suchém počasí dochází také ke vzniku požárů. Včera byl lesní požár hlášen například v sousedním Sasku a rozsáhlý požár se vyskytl také v Tyrolsku na hranicích s Německem (viz video níže). Několik desítek lesních požárů se vyskytlo také u nás.
Dobrou zprávou ale je, že proudění se už zítra začne měnit a do Česka pronikne vzduch, který bude vlhčí, a relativní (ale i absolutní) vlhkost výrazně stoupne. Současně bychom se v úterý měli dočkat aspoň místy slabého deště, který tak zvlhčí často už velmi suchý povrch půdy.
