Počasí
Tento týden připravilo počasí v Evropě výrazné kontrasty. Zatímco nás ve střední části kontinentu čeká další ochlazení a teploty v polovině pracovního týdne citelně pod dlouhodobým průměrem, jihozápad kontinentu se pořádně rozpálí. Příčinou je specifické rozložení tlakových útvarů nad Evropou.
Zesilující skleníkový efekt vede od druhé poloviny minulého století k postupnému zvyšování podílu energie přicházející od Slunce, která zůstává na naší planetě. To vede k vychýlení celkové energetické bilance Země z předchozí rovnováhy mezi energií dopadající od Slunce a energií opouštějící naši planetu do kosmu.
Letošní březen byl v Česku sice teplotně normální (ačkoliv s kladnou odchylkou 1,5 °C vůči období 1991-2020), globálně se ale březen 2023 stal druhým nejteplejším březnem v historii měření. Skončil hned za březnem 2016, který byl o 0,11 °C teplejší (podle dat agentury COPERNICUS). Jen nepatrně chladnější pak byly březny v letech 2017, 2019 a 2020.
Zatímco ve střední Evropě jsme v minulých dnech zažili návrat pozdní zimy a sněhové vločky i ranní mrazy, na jihozápadě kontinentu panuje diametrálně odlišné počasí. V Portugalsku, a hlavně ve Španělsku už řadu dní panují mimořádně vysoké teploty. Příčinou je příliv velmi teplého vzduchu z – na tuto roční dobu – nezvykle rozpálené severozápadní Afriky.
