Přístrojově se teplota na našem území začala měřit na počátku 18. století. Nejdéle souvisle měřící meteorologická stanice na našem území se nachází v hvězdárně v Praze Klementinu. Meteorologická měření zde byla zahájena v roce 1752 a pokračují až dodnes (do roku 1775 jsou ošem data neúplná). Moderní klimatologické podmínky pozorování (údaje zjištěny v časech 7, 14 a 21 hodin) splňují pozorování od 1. ledna 1784. V dalších desetiletích se postupně měřením věnovalo více času (teplota se zapisovala až několikrát denně) a přidávalo se měření dalších veličin.

Výjímečný zdroj informací o klimatu

Stanice je umístěna v centru Prahy mimo travnatý porost a přímo na budově. Její umístění tedy nesplňuje předpisy správně umístěné meteorologické stanice, ale její dlouhodobé měření poskytuje cenný a světově ojedinělý zdroj informací o vývoji teploty ve střední Evropě v uplynulých stoletích.

Umístění měřících přístrojů

V prvním patře severní strany jižního křídla budovy na hlavním nádvoří měří teplotu a vlhkost vzduchu žaluziová meteorologická budka a replika původní budky (umístěna vlevo). Maximální a minimální teploty zaznamenávají speciální teploměry, jejichž konstrukce umožňuje poznat, kam rtuť klesla nejníže nebo nejvýše. Další měření (srážek a slunečního svitu) jsou prováděna v plechová budce na střešní plošině na východním křídle technické knihovny.

Zapisování dat

Měření nejsou automatizovaná a třikrát denně tak musí přečist data z přístrojů meteorolog z blízkého Karlova. Měření jsou natolik důležitá, že byla prováděna i při rozsáhlých povodních v roce 2002, kdy byla celá oblast uzavřena.

Souvislé záznamy

Souvislé záznamy o počasí od roku 1775 nalezenete na stránce Praha - Klementinum - počasí.

Historické rekordy

Rekordní hodnoty pro jednotlivé dny od roku 1775 naleznete na stránce Praha - Klementinum - historické rekordy.