Počasí
Evropu v nadcházejících dnech čeká výrazná vlna veder. Nejvíce zasáhne Francii a Německo, kde se očekávají extrémně vysoké teploty. Již ve středu se v těchto státech teploty mohou dostat ojediněle až na 40 °C. Z Alžírska se totiž přes Středozemní moře nad Francii dostane velmi horký vzduch.
Noc na dnešek byla z pohledu pozorování nočních svítících oblaků mimořádná. Na obloze byly totiž pozorovatelné velmi jasně a výrazně. Mnoho serverů, které po Evropě eviduje pozorování nočních svítících oblaků, hlásí, že tolik pozorování od lidí ještě v historii neobdrželi.
Ve středu 12. června 2019 došlo k velkému upgradu globálního numerického předpovědního modelu GFS (Global Forecasting Systém) americké organizace NOAA – podle některých vědců jde o největší upgrade od roku 1980. Model GFS přitom patří k nejvyužívanějším na světě
Dnes a zítra nás čeká poklidné počasí bez přeháněk a bouřky. Počasí totiž bude ovlivňovat tlaková výše. Tu ve středu vystřídá nevýrazné tlakové pole s vlhčím vzduchem, ve kterém se začnou tvořit přeháňky a bouřky z tepla.
Včera bouřky způsobily rozsáhlé škody na Moravě, kde hasiči hlásili stovky výjezdů (nejvíce v tomto týdnu). Nejvíce byl postižen Olomoucký kraj, kde na Šumpersku bylo po přívalovém dešti zaplaveno několik obcí.
První výrazné krupobití v tomto týdnu zasáhlo v pondělí oblast kolem Mnichova na jihu Německa. Jejich velikost se pohybovala kolem 5 cm. Zasaženo bylo ovšem hustě obydlené území v dlouhém pásu. Škody jsou tak značné.
Vůbec první dochovaná zmínka o popisu procesů formování oblaků a deště pochází z Indie kolem roku 3000 př. n. l. První observatoř pro sledování počasí však vznikla až 3000 let poté o několik desítek tisíc kilometrů daleko v Aténách. Říká se jí Věž větrů.
Nad střední Evropou se dnes vytváří frontální rozhraní mezi velmi teplým vzduchem na východě a chladným na západě. Naše území bude ležet přesně na rozhraní těchto dvou vzduchových hmot.
