Počasí
Od západu k nám dnes dorazil déšť. Ten se vyskytuje na západě i na horách, prší například na hřebenech Šumavy a Krušných hor. V noci na zítřek se déšť rozšíří i do ostatních hor, sněžení se neudrží ani na hřebenech.
V novém týdnu teploty u nás porostou. V závěru pracovního týdne se dostanou až k 10 °C. Čeká nás nejteplejší období od začátku roku. Pršet bude i na horách a sníh bude odtávat. O víkendu se ale opět ochladí.
Na konci ledna a začátkem února zasáhlo Pyrenejský poloostrov několik epizod s mimořádně vydatnými srážkami. V některých oblastech jižního Španělska napršelo během posledních dvou týdnů až přes 1000 mm srážek.
Nízká oblačnost patří hlavně v chladné polovině roku k nejčastějším typům oblaků ve středních zeměpisných šířkách. Přestože se na první pohled může zdát meteorologicky nezajímavá (v porovnání s jinými meteorologickými situacemi), je právě tento typ oblačnosti zdrojem překvapivě různorodých srážek.
Leden 2026 se na našem území zařadil podle ČHMÚ na pomezí teplotně normálního až podnormální měsíce. Již od července se u nás pravidelně vyskytují teplotně normální měsíce a žádný nebyl nadprůměrný.
Po relativně chladném závěru ledna, kdy naše území ovlivnila tlaková výše se středem nad severovýchodní Evropou a kolem ní k nám proudil chladný vzduch od severovýchodu, dorazí v prvním únorovém týdnu oteplení.
Množství tepla uloženého v oceánech dosáhlo vloni nového rekordu. Meziročně stouplo o zhruba 23 zettajoulů (ZJ), což znamená asi 39násobek celosvětové produkce elektřiny.
Na východ Evropy v těchto dnech začíná opět zesilovat příliv arktického vzduchu. Po přechodném oteplení ze začátku tohoto týdne zde tak teploty opět výrazně poklesnou a překonají i mrazy z poloviny ledna, které přinesly teploty pod -20 °C.
Polární vír obvykle patří k hlavním hybatelům zimního počasí na severní polokouli. V letošní sezóně pozorujeme spíše slabší a výrazně variabilní stav, pokud jde o jeho intenzitu. Opakovaná narušení ve stratosféře umožňují studenému vzduchu pronikat do mírných zeměpisných šířek, zatímco Arktida paradoxně zažívá teploty nad dlouhodobým průměrem.
Dosavadní zima se z pohledu nižších poloh zdá jako sněhově bohatá a poměrně chladná, obzvláště v kontextu posledních let. V nejvyšších horských polohách to ale vůbec neplatí a dosavadní zima je tu nadprůměrně teplá a sněhově chudá.
