Počasí
Naše klima, přesněji klimatický systém, je velmi složitá a do jisté míry i křehká věc. Projevuje se to tím, že v případě narušení rovnováhy tohoto systému může následovat celý řetězec událostí, který v extrémním případě vyústí až v markantní změnu klimatu. Příčinou jsou tzv. zpětné vazby.
Dnes jsou v Česku pozorovány v letošním roce první významnější bouřky. Odpoledne se vytvořily na úplném jihu Čech, častěji potom na Moravě a později i ve Slezsku. Vůbec nejsilnější bouřkové jádro bylo hlášeno na jihu Moravy nedaleko Kyjova.
V sobotu se na řadě míst teploty dostaly nad jarních 15 °C. Dnes ovšem oteplování přerušil přechod frontálního systému, po kterém k nám opět pronikne chladnější vzduch. Začátek příštího týdne tak bude opět teplotně podprůměrný. Zítra nejvyšší denní teploty vystoupí jen na 9 °C až 13 °C, na jihu Moravy až na 15 °C.
Neobvykle chladné počasí večera zasáhlo Španělsko. Příliv studeného vzduchu v kombinaci se srážkami přinesl o 10 °C až 15 °C nižší teploty, než je ve Španělsku v polovině dubna běžné. Teploty se tak ve vnitrozemí pohybovaly do 10 °C a na horách byly jen kolem bodu mrazu.
Golfský proud je teplý oceánský proud v Atlantiku, který patří z hlediska mezišířkového přenosu tepla k nejvýznamnějším na Zemi. Směřuje z Mexického zálivu podél východního pobřeží Floridy a dál k severu.
V první polovině příštího týdne bude pokračovat studené počasí. V pondělí bude na obloze většinou oblačno až zataženo, zpočátku i polojasno. Ráno budou teploty mezi 2 °C až -2 °C, v údolích ojediněle až -4 °C. Mrazy mohou poškodit vegetaci, zejména kvetoucí ovocné stromy. Během dne naměříme 9 °C až 13 °C.
V historii klimatu naší planety se občas objevila období, kdy většinu Země pokrýval led a sníh. Jedno takové období se mohlo vyskytnout zhruba před 710 až 640 milióny let, tedy během tzv. kryogenního zalednění. Krajní podobou by mohla být situace, kdy by celý povrch planety byl pokryt vrstvou ledovců nebo tlustou sněhovou pokrývkou.
Někdy jsou vedlejší efekty opravdu zajímavé a nečekané. Útlum průmyslu a dopravy během pandemie COVID-19 vedl ke snížení imisní zátěže. Vědci z MIT přišli s velmi zajímavým vedlejším efektem čistší atmosféry, kdy podle analýzy z globálních dat aerosolového znečištění a četnosti blesků došlo ve zkoumaném období březen-květen 2020 ke snížení počtu blesků o 8 % vůči stejnému období v předchozích letech
