Počasí
Dnes k nám výrazně zesílil příliv velmi teplého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry. Teploty ve výšce 1500 m nad zemí (v hladině 850 hPa) se dnes dostávají na 15 °C. To by v letních měsících do nižších poloh přineslo teploty kolem 30 °C.
Ve druhé polovině noci byla na obloze pozorovatelná výrazná polární záře, kterou mohli spatřit lidé nejen na severu Evropy a Ameriky, ale i v našich zeměpisných šířkách.
Letošní Martin na pověstném bílém koni (opět) nepřijel a ani do konce tohoto týdne nás žádné sněžení nečeká. Trochu odlišná situace se rýsuje pro začátek příštího týdne, kdy nás zřejmě přejde studená fronta následovaná přílivem studeného vzduchu od severozápadu a alespoň na horách by mělo sněžit.
První dva dny nového týdne budou ještě pod vlivem výškové tlakové níže a slábnoucí okluzní fronty. Od středy se ale počasí výrazně změní. Opět nastoupí tlaková výše a pronikne k nám velmi teplý vzduch ve vyšších hladinách atmosféry.
Včera přes naše území začala přecházet mělká tlaková níže. Od východu k nám tak dorazily srážky, které se v noci dostaly i na západ našeho území. A zde byly v chladnějším vzduchu od zhruba 500 až 600 metrů nad mořem i sněhové.
Ve většině Evropy zažíváme v posledních dnech spíše nadprůměrně (a v některých regionech dokonce až rekordně!) teplé počasí a nic zásadního se na tom nebude měnit ani začátkem nového týdne. Východní polovinu Spojených států amerických a část jihovýchodní Kanady čeká ale v nejbližších dnech vpád arktického vzduchu a markantní ochlazení.
V Česku v tomto týdnu zažíváme po dlouhé době slunečné počasí trvající několik dní. Teploty jsou k tomu nadprůměrné, často se šplhají přes 10 °C. Jedinou výjimku tvoří západ Čech, kde se v posledních dnech pravidelně celý den udržují mlhy a nízká oblačnost.
S nastupujícím podzimem se nám naskytne příležitost častěji pozorovat i některé zajímavé jevy. Jedním z nich je tzv. gloriola (nebo také glórie). Představit si ji můžeme jako duhu, která vzniká na mlze. Přesněji jde o optický atmosférický jev, který vzniká v důsledku rozptylu a ohybu (difrakce) slunečního světla na drobných kapičkách vody v oblacích nebo mlze.
Polární vír představuje nejvýznamnější rys polární atmosférické cirkulace a důležitý prvek všeobecné cirkulace atmosféry. Jedná se v podstatě o velmi rozsáhlou tlakovou níži se západním okrajovým prouděním, která vzniká nad póly vždy v zimní polovině roku a významně může ovlivnit průběh zimního počasí v mírných zeměpisných šířkách.
Ve středu 5. listopadu ve 14:20 nastane tzv. superúplněk, který bude největší v letošním roce. Večer tak uvidíme Měsíc zhruba o 15 % větší než při nejmenším úplňku letoška, který nastal 12. května. Znamená to, že nás na obloze čeká něco opravdu mimořádného?
