Počasí
Drobné organismy žijící na zemském povrchu – bakterie a houby – mají podle nedávné studie „superschopnost“, která jim umožňuje doputovat do vyšších hladin atmosféry, ve kterých jsou schopny „vyvolat“ déšť. Abychom pochopili, jak může mikrob ovládat srážky, je vhodné připomenout, jak vlastně vzniká déšť. Mimo tropické oblasti je pro významnější ...
Tropické cyklony, v severním Atlantiku označované jako hurikány, patří mezi meteorologické jevy s potenciálně velmi závažnými dopady, zejména pro pobřežní oblasti Karibiku, Severní Ameriky a části Střední Ameriky. Jejich vznik závisí na souběhu několika podmínek, především na dostatečně teplé mořské hladině, vysoké vlhkosti v nižších a středních vrstvách troposféry, instabilním zvrstvení atmosféry a slabém vertikálním střihu větru, který umožňuje další organizaci konvekce.
Když se člověk podívá na předpověď počasí, často očekává jednu jasnou odpověď: bude pršet, nebo ne? Přijde ochlazení v pátek, nebo až v sobotu? Jenže atmosféra funguje mnohem složitěji. Moderní meteorologie proto už dávno nestojí jen na jedné jediné předpovědi. Čím dál větší roli hrají takzvané ansámblové předpovědi, které pomáhají odhadnout nejen ...
Oblačnost vzniká v atmosféře tehdy, když se vzduch ochladí natolik, že vodní pára začne kondenzovat na drobných kondenzačních jádrech a vytváří malé vodní kapky nebo ledové krystalky. K ochlazování může docházet různými způsoby, například výstupem teplého vzduchu ve frontálních systémech, konvekcí nebo při nuceném výstupu vzduchu nad terénní překážkou.
Severoatlantická oscilace představuje jeden z hlavních režimů variability atmosférické cirkulace v oblasti severního Atlantiku. Popisuje rozdíl tlaku vzduchu mezi oblastí Azorské tlakové výše a Islandské tlakové níže, který ovlivňuje sílu a směr západního proudění do Evropy.
Jsou to už asi dva a půl roku, co AI modely výrazněji vstoupily do mediálního dění, když výstupy metody GraphCast založené na strojovém učení poprvé překonaly tehdy operativně používaný systémHRES (High RESolution) Evropské předpovědního centra pro střednědobou předpověď. Šlo ale o metodu s podstatně hrubším rozlišením, takže jemnější rysy ...
V posledních desetiletích dochází v Arktidě k výraznému úbytku mořského ledu, který souvisí především s oteplováním klimatu.
Nízká oblačnost patří hlavně v chladné polovině roku k nejčastějším typům oblaků ve středních zeměpisných šířkách. Přestože se na první pohled může zdát meteorologicky nezajímavá (v porovnání s jinými meteorologickými situacemi), je právě tento typ oblačnosti zdrojem překvapivě různorodých srážek.
Polární vír obvykle patří k hlavním hybatelům zimního počasí na severní polokouli. V letošní sezóně pozorujeme spíše slabší a výrazně variabilní stav, pokud jde o jeho intenzitu. Opakovaná narušení ve stratosféře umožňují studenému vzduchu pronikat do mírných zeměpisných šířek, zatímco Arktida paradoxně zažívá teploty nad dlouhodobým průměrem.
Letošní zima po delší době přeje bruslení na přírodních vodních plochách. Zamrzají nejen rybníky a přehrady, ale i tekoucí řeky. Nicméně i pro zkušené bruslaře platí, že je vhodné nepodcenit riziko prolomení ledu, zejména pak na tekoucích hlubších vodách.
