Počasí
Během zimního období a také během podzimu a jara dochází k tzv. vpádům chladného vzduchu z Arktidy do mírných zeměpisných šířek, tedy i do České republiky. Jedná se o relativně rychlé a plošně rozsáhlé přílivy chladného vzduchu do oblastí, které jsou vzdáleny i tisíce kilometrů od místa vzniku chladných vzduchových hmot.
Vítr není nic jiného než pohybující se vzduch, a jako takový má kinetickou energii. Pokud pohybující se vzduch narazí na tuhou překážku, což může být například strom nebo budova, působí na ni síla, která snižuje energii větru. Důležité přitom je, že kinetická energie větru se s rostoucí rychlostí větru nezvyšuje lineárně, ale je úměrná druhé mocnině rychlosti větru.
Po mimořádně teplém říjnu se teploty vrátily blíže k obvyklým hodnotám pro tuto roční dobu, případně celkově klesají, a to znamená, že topná sezóna vstupuje do své hlavní části. V minulém století to bylo období, kdy s ohledem na topení tuhými palivy a rovněž méně kvalitní kotle a kamna se do ovzduší dostávalo velké množství znečišťujících látek.
Letní slunečné a teplé dny bez bouřek znamenají z meteorologického hlediska klidnou situaci. Přesto se může objevit jev, který nemusí – navzdory svému lidovému označení rarášek nebo čertík – být úplně neškodným. V meteorologické odborné terminologii má tento jev označení prachový nebo písečný vír, někdy též malá tromba. Jde o vír, který vzniká odspodu.
Někdy jsou vedlejší efekty opravdu zajímavé a nečekané. Útlum průmyslu a dopravy během pandemie COVID-19 vedl ke snížení imisní zátěže. Vědci z MIT přišli s velmi zajímavým vedlejším efektem čistší atmosféry, kdy podle analýzy z globálních dat aerosolového znečištění a četnosti blesků došlo ve zkoumaném období březen-květen 2020 ke snížení počtu blesků o 8 % vůči stejnému období v předchozích letech
Přes Evropu se v posledních dnech přehnalo několik větrných bouří. V článcích se potom často píše o tom, že území zasáhla vichřice či orkán. V čem se tyto pojmy odlišují a podle čeho se přiřazují? Názvosloví je v tomto směru poměrně komplikované.
V tomto týdnu přecházely Česko od severu či severozápadu hned dvě studené fronty. Tyto fronty přinesly především silný vítr a srážky, které byly dešťové a postupně přecházely ve sněžení. Nejpozoruhodnější na těchto frontách bylo, že se na nich (v pondělí především na severní Moravě a ve Slezsku, ve čtvrtek i jinde v Česku) vyskytlo několik blesků.
V chladné polovině roku se často setkáváme s mrznoucími mlhami, které s sebou přinášejí úskalí v podobě námrazových jevů. Jakmile totiž přechlazené vodní kapičky narazí na nějaký předmět (např. stromy, sloupy elektrického vedení, zábradlí,…), prakticky ihned zmrznou.
„Počasí v Česku ovlivňuje tlaková níže Karl, za kterou se k nám rozšíří tlaková výše Petra.“ To je popis povětrnostní situace, se kterým se u nás nesetkáme, ale u našich západních sousedů jsou jména cyklón a anticyklón, tedy tlakových výší a níží, věcí naprosto běžnou.
Mlhou rozumíme atmosférický aerosol, který se skládá z velmi malých vodních kapiček (případně ledových krystalků) a snižuje horizontální dohlednost alespoň v jednom směru pod 1 km. Mlhu tak řadíme mezi tzv. hydrometeory. Proč je zrovna podzim a také zima typická častějším výskytem mlh a inverzí? Na tuto otázku se budeme snažit odpovědět v článku.
