Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Čekají nás teplotně nadprůměrné dny

Články

Ilustrační obrázek

Vliv na oteplování Země mají i kondenzační čáry za letadly

Když se podíváme na modré nebe, často na něm zahlédneme kondenzační čáry za letadly. Co to ale vlastně je, jak a proč vznikají a můžou mít nějaký vliv na počasí a klima?

Ilustrační obrázek

Paleoklimatologie zkoumá teploty za tisíce let: rychlost současného oteplování je výjimečná

Paleoklimatologie je vědní obor zabývající se rekonstrukcí a interpretací klimatu v době před nástupem přístrojových pozorování. K tomu používá tzv. proxy dat. Jde o nepřímé indikátory, které umožňují rekonstruovat dřívější klima a určit přibližné vlastnosti klimatického sytému v minulosti.

Ilustrační obrázek

Proč nám déšť příjemně voní?

Každý asi zná tu zvláštní, ale příjemnou, vůni, když po delším suchém období začne pršet. Dříve se tato vůně označovala rovněž jako petrichor. Kde se ale bere toto aroma, vždyť voda, respektive dešťové kapky samy o sobě jsou bez zápachu?

Ilustrační obrázek

Tisíce blesků uhodí přímo do vodní plochy - jak moc jsou nebezpečné?

K letnímu počasí patří nejen slunce a vysoké teploty, ale samozřejmě taky bouřky. Ty můžou být sice mírné svými projevy (slabší intenzita deště, bez krup, nepříliš silné nárazy větru), jedno riziko s sebou ale nesou vždy – blesky. Přitom od začátku měsíce v Evropě uhodily stovky tisíc blesků.

Ilustrační obrázek

Jak vznikají v bouřkových oblacích kroupy?

Letní období je hlavní sezónou výskytu bouřek. A s nimi se často vyskytuje i krupobití. Kroupami rozumíme kulové, kuželovité nebo i nepravidelné kusy ledu o průměru půl až pět centimetrů. Někdy mohou být i podstatně větší, jak o tom svědčí zatím největší úředně zdokumentovaná kroupa o hmotnosti 880 g.

Ilustrační obrázek

NOAA spustila novou verzi modelu GFS, je přesnější

Ve středu 12. června 2019 došlo k velkému upgradu globálního numerického předpovědního modelu GFS (Global Forecasting Systém) americké organizace NOAA – podle některých vědců jde o největší upgrade od roku 1980. Model GFS přitom patří k nejvyužívanějším na světě

Ilustrační obrázek

První meteorologická observatoř na světě je stará téměř 2000 let

Vůbec první dochovaná zmínka o popisu procesů formování oblaků a deště pochází z Indie kolem roku 3000 př. n. l. První observatoř pro sledování počasí však vznikla až 3000 let poté o několik desítek tisíc kilometrů daleko v Aténách. Říká se jí Věž větrů.

Ilustrační obrázek

Bouřky nedoprovází jen blesky, ale i mezi veřejností nepříliš známé hrotové výboje

Velmi důležité jsou mezi veřejností mnohem méně známé hrotové výboje. Asi jejich nejznámějším projevem je tzv. oheň svatého Eliáše neboli Eliášův oheň (obr. 2), který se projevuje světélkováním a někdy i zvukově (praskotem). Vzniká nejčastěji pod bouřkovým oblakem cumulonimbem na přirozených nebo umělých hrotech