Počasí
Navierovy-Stokesovy rovnice jsou možná širší veřejnost nepříliš známé, v meteorologii (a nejen v ní) ale naprosto zásadní. Jde o pohybové rovnice, které popisují proudění vazké tekutiny. Vazkost znamená, že tekutina má vnitřní odpor, který zpomaluje její pohyb (obecně vysokou má například olej, velmi nízkou vzdcuh). Rovnice vyjadřují skutečnost, ...
Úspěšná předpověď počasí patří k jednomu z velkých splněných snů lidstva. Zejména předpověď na následující den bývá velmi přesná, ale i předpověď na 4 až 6 dnů je vcelku spolehlivá. Předpověď na týden už obsahuje podstatně větší nejistotu a prognóza na dva týdny už většinou nebývá prakticky využitelná, alespoň v našich zeměpisných oblastech. Otázka je, ...
Letošní sezona je zatím výrazně slabší než loňská, přestože teploty Atlantiku zůstávají poměrně vysoké. Zatímco v roce 2025 vznikly čtyři hurikány kategorie 3 a vyšší, letos se do poloviny srpna nevytvořil ani jeden hurikán.
Počasí a rybolov spolu lidé spojují odedávna a oprávněně. Atmosféra a život pod hladinou jsou přitom ve skutečnosti propojeny mnohem těsněji, než si obvykle uvědomujeme. Počasí totiž nekončí na hladině vody. Nicméně změny počasí se do vodního světa pod hladinou propisují podstatně pomaleji a méně intenzivně než v atmosféře. Právě proto bývají jezera a ...
Cirrovitá oblačnost vzniká ve vyšších vrstvách troposféry a je tvořena převážně ledovými krystaly. Přítomnost saharského prachu, který je do těchto výšek transportován v rámci proudění v tlakových nížích, může významně ovlivnit její vznik i vnitřní strukturu. Výsledkem bývá zrnitý vzhled oblačnosti a zároveň i změna jejího vlivu na radiační bilanci a teplotu u zemského povrchu.
Výrazné teplotní rozdíly v Evropě souvisejí s polohou tlakové níže nad severovýchodní Evropou a tlakové výše nad jihozápadem kontinentu. Jejich rozmístění je ovlivněno meandrujícím tryskovým prouděním.
Drobné organismy žijící na zemském povrchu – bakterie a houby – mají podle nedávné studie „superschopnost“, která jim umožňuje doputovat do vyšších hladin atmosféry, ve kterých jsou schopny „vyvolat“ déšť. Abychom pochopili, jak může mikrob ovládat srážky, je vhodné připomenout, jak vlastně vzniká déšť. Mimo tropické oblasti je pro významnější ...
Tropické cyklony, v severním Atlantiku označované jako hurikány, patří mezi meteorologické jevy s potenciálně velmi závažnými dopady, zejména pro pobřežní oblasti Karibiku, Severní Ameriky a části Střední Ameriky. Jejich vznik závisí na souběhu několika podmínek, především na dostatečně teplé mořské hladině, vysoké vlhkosti v nižších a středních vrstvách troposféry, instabilním zvrstvení atmosféry a slabém vertikálním střihu větru, který umožňuje další organizaci konvekce.
Když se člověk podívá na předpověď počasí, často očekává jednu jasnou odpověď: bude pršet, nebo ne? Přijde ochlazení v pátek, nebo až v sobotu? Jenže atmosféra funguje mnohem složitěji. Moderní meteorologie proto už dávno nestojí jen na jedné jediné předpovědi. Čím dál větší roli hrají takzvané ansámblové předpovědi, které pomáhají odhadnout nejen ...
Oblačnost vzniká v atmosféře tehdy, když se vzduch ochladí natolik, že vodní pára začne kondenzovat na drobných kondenzačních jádrech a vytváří malé vodní kapky nebo ledové krystalky. K ochlazování může docházet různými způsoby, například výstupem teplého vzduchu ve frontálních systémech, konvekcí nebo při nuceném výstupu vzduchu nad terénní překážkou.
