Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Od západu na většině území sněžení

Články

Ilustrační obrázek

Proč je někdy obtížné předpovídat, jestli bude sněžit nebo pršet?

Oblačno až zataženo, déšť nebo déšť se sněhem, od západu postupně od 400 metrů většinou sněžení. Tak může znít předpověď počasí v těchto dnech v Česku. Jenže ačkoliv jde z meteorologického hlediska o správnou formulaci, z hlediska uživatelského může být považována za poněkud alibistickou a hlavně nekonkrétní.

Ilustrační obrázek

Jak často lze pozorovat ze Šumavy Alpy? Vynikající dohlednost se vykytuje hlavně v zimě

Alpy ze Šumavy jsou nejčastěji pozorovatelné v období od listopadu do února. V těchto měsících máte zhruba 20 % pravděpodobnost, že v daný den zahlédnete z vrcholů Šumavy Alpy. Pozorovatelné jsou přibližně v 7 dnech v měsíci. Naopak v letních měsících je šance na pozorování Alp malá.

Ilustrační obrázek

Migraci ptactva ovlivňuje počasí, její průběh lze vidět i na meteorologickém radaru

Během září a října naši zemi opustí většina ptactva. Jaký má na jejich migraci vliv počasí zkoumají lidé již stovky let. Jedna z pranostik říká: Divoké husy na odletu, konec i babímu létu. Tato pranostika si všímá souvislosti mezi chováním ptáků a vývojem počasí. Oblíbení jsou v lidových pranostikách také čápi, o kterých se často hovoří jako o poslech jara

Ilustrační obrázek

Na Zemi byla naměřena nejvyšší teplota vzduchu od roku 1913, v Údolí smrti bylo 54,4 °C

Údolí smrti v Kalifornii zažilo minulou neděli 16. srpna 2020 jeden z nejteplejších dnů v moderní historii. V 15:41 místního času tam teplota na stanici v návštěvnickém centru resortu Furnace Creek dosáhla 54,4 °C (resp. 130 °F), což znamená jednu z vůbec nejvyšších naměřených hodnot od začátku pozorování na Zemi.

Ilustrační obrázek

Omezení letů ve světě ovlivnilo přesnost předpovědi počasí

Jaro letošního roku bylo výrazně poznamenáno epidemií koronaviru, což se projevilo v řadě oblastí, mimo jiné značným poklesem letecké dopravy. Letadla přitom během svého letu měří údaje o teplotě a vlhkosti vzduchu, o tlaku vzduchu a rychlosti a směru větru v oblasti, kterou prolétávají.

Ilustrační obrázek

Zemská gravitace formuje i oblačnost, vědci hovoří o gravitačních vlnách

Gravitační vlny – pojem, který většina lidí zná ve spojení s černými dírami ve vesmíru, případně Einsteinem a teorií relativity. Jenže i v meteorologii hovoříme o gravitačních vlnách. Tyto gravitační vlny souvisejí se zemskou gravitací, a i když zpravidla nemají vliv na počasí nad rozsáhlými oblastmi, v lokálním měřítku se můžou projevit mimo jiné vznikem typických oblačných tvarů.

Ilustrační obrázek

Vědci změřili nejdelší blesk na Zemi, na délku přesáhl 700 km

Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj, který propojuje dvě místa s odlišným nábojem. Na jakou vzdálenost ovšem k takovému propojení může dojít? Rozbor dat z družic ukázal, že tyto vzdálenosti mohou dosahovat i téměř neuvěřitelných hodnot.

Ilustrační obrázek

Na vrcholu Praha v Brdech vznikají radarové snímky, svými výhledy láká i turisty

Pro sestavení předpovědi potřebují mít meteorologové především dokonalý přehled o současném počasí. K tomu slouží meteorologické stanice, satelity, meteorologické balony a radary. A právě data z radarů jsou u veřejnosti nejoblíbenější. V dnešním článku se podíváme na místo, kde radarové snímky vznikají.