Počasí
Někdy jsou vedlejší efekty opravdu zajímavé a nečekané. Útlum průmyslu a dopravy během pandemie COVID-19 vedl ke snížení imisní zátěže. Vědci z MIT přišli s velmi zajímavým vedlejším efektem čistší atmosféry, kdy podle analýzy z globálních dat aerosolového znečištění a četnosti blesků došlo ve zkoumaném období březen-květen 2020 ke snížení počtu blesků o 8 % vůči stejnému období v předchozích letech
Přes Evropu se v posledních dnech přehnalo několik větrných bouří. V článcích se potom často píše o tom, že území zasáhla vichřice či orkán. V čem se tyto pojmy odlišují a podle čeho se přiřazují? Názvosloví je v tomto směru poměrně komplikované.
V tomto týdnu přecházely Česko od severu či severozápadu hned dvě studené fronty. Tyto fronty přinesly především silný vítr a srážky, které byly dešťové a postupně přecházely ve sněžení. Nejpozoruhodnější na těchto frontách bylo, že se na nich (v pondělí především na severní Moravě a ve Slezsku, ve čtvrtek i jinde v Česku) vyskytlo několik blesků.
V chladné polovině roku se často setkáváme s mrznoucími mlhami, které s sebou přinášejí úskalí v podobě námrazových jevů. Jakmile totiž přechlazené vodní kapičky narazí na nějaký předmět (např. stromy, sloupy elektrického vedení, zábradlí,…), prakticky ihned zmrznou.
„Počasí v Česku ovlivňuje tlaková níže Karl, za kterou se k nám rozšíří tlaková výše Petra.“ To je popis povětrnostní situace, se kterým se u nás nesetkáme, ale u našich západních sousedů jsou jména cyklón a anticyklón, tedy tlakových výší a níží, věcí naprosto běžnou.
Mlhou rozumíme atmosférický aerosol, který se skládá z velmi malých vodních kapiček (případně ledových krystalků) a snižuje horizontální dohlednost alespoň v jednom směru pod 1 km. Mlhu tak řadíme mezi tzv. hydrometeory. Proč je zrovna podzim a také zima typická častějším výskytem mlh a inverzí? Na tuto otázku se budeme snažit odpovědět v článku.
Ozonová díra nad Antarktidou v letošním roce se vyznačuje nadprůměrnou velikostí (Obr. 3) s celkovým rozsahem k 15. 9. 2021 23,5 mil. km2. Před pár dny byla dokonce větší než 75 % doposud zaznamenaných (od roku 1979) a předpověď (na grafu čárkovaně) naznačuje stejný vývoj i v dalších dnech.
Dne 19. 3. 2021 ve večerních hodinách došlo na poloostrově Reykjanes (jihovýchodní Island) v oblasti Fagradalsfjall k vulkanické erupci, která zde pokračuje dodnes (viz obrázek níže z 12. září). Od prosince 2020 se v těchto místech vyskytovala četná zemětřesení a erupce tak byla předpokládatelná.
Předpověď počasí je tvořena grafickými ikonkami a konkrétními hodnotami, které v daném místě modely očekávají. Často je ovšem k předpovědi ještě přidáván textový souhrn, který připraví meteorolog. V něm se často objevují specifická slova.
Meteorologická stanice na Velkém Javoru byla zprovozněna v listopadu 1982. Za svojí téměř čtyřicetiletou historii stanice již zaznamenala řadu zajímavých údajů. Vůbec nejsilnější náraz větru zde byl změřen 1. září 1992, kdy dosáhl 255 km/h. Vůbec nejnižší teplota -26,4 °C byla naměřena 12. ledna 1987.
