Počasí
Letos pozorovaná ozonová anomálie nad Antarktidou se drží na průměrných hodnotách, bez výraznějších odchylek od dlouhodobého vývoje. Data ze satelitů a pozemních stanic ukazují, že rozsah i hloubka úbytku ozonu jsou srovnatelné s typickými sezónními trendy posledních let.
S nastupujícím podzimem se nám naskytne příležitost častěji pozorovat i některé zajímavé jevy. Jedním z nich je tzv. gloriola (nebo také glórie). Představit si ji můžeme jako duhu, která vzniká na mlze. Přesněji jde o optický atmosférický jev, který vzniká v důsledku rozptylu a ohybu (difrakce) slunečního světla na drobných kapičkách vody v oblacích nebo mlze.
Polární vír představuje nejvýznamnější rys polární atmosférické cirkulace a důležitý prvek všeobecné cirkulace atmosféry. Jedná se v podstatě o velmi rozsáhlou tlakovou níži se západním okrajovým prouděním, která vzniká nad póly vždy v zimní polovině roku a významně může ovlivnit průběh zimního počasí v mírných zeměpisných šířkách.
Požáry, ať už přírodní nebo způsobené lidskou činností, nejsou jen zdrojem viditelného kouře a popela, ale také celé řady neviditelných a zdraví škodlivých látek. Do ovzduší se uvolňují plyny a aerosoly, které mohou dráždit dýchací cesty, zhoršovat kvalitu vzduchu a při dlouhodobé expozici představovat vážné zdravotní riziko.
Letošní sezóna přírodních požárů na severní polokouli je opět ve znamení řady ničivých událostí, které zasáhly rozsáhlé oblasti Kanady (a kouř z těchto požárů občas doputoval i do Evropy), USA i Evropy. Na jaře a začátkem léta kvůli suchu zničily plameny nezvykle velké části Spojeného království, v posledních týdnech se pak do hlavních titulků v médiích dostaly požáry ve Francii a zejména na Pyrenejském poloostrovu.
Bleskové výboje při bouřkách představují nejen značné (a často podceňované) riziko pro lidi pobývající ve volné krajině, ale jedná se taky o důležité a často opomíjené rušivé činitele lesních ekosystémů. Poměrně nejasné ale zůstávalo, kolika stromů se to týká.
Studená fronta přinesla na naše území chladnější arktický vzduch, který ve vyšších vrstvách troposféry zůstal velmi studený. Ve spodních vrstvách se vzduch ohřál od teplejšího povrchu, což vytvořilo výrazný vertikální teplotní gradient podporující konvekční proudy. Přesto konvekce v sobotu nebyla vertikálně moc mohutná kvůli suché vrstvě ve středních a vyšších hladinách troposféry.
S létem na severní polokouli se pojí výskyt tzv. nočních svítících oblak (NLC z angl. noctilucent clouds). Jedná se o velmi tenké oblaky, které se vyskytují v horní části mezosféry ve výškách od 75 do 90 km. Svým vzhledem připomínají stříbřitou až namodralou světélkující pavučinu na tmavém pozadí noční oblohy.
Letecká doprava bývá ve vztahu ke změně klimatu často zmiňována jako jedna z příčin této změny kvůli své produkci skleníkových plynů, případně i vzniku dlouhotrvajících kondenzačních pruhů na nebi za letadly.
Blíží se letní prázdniny, hlavní doba dovolených a výletů, jejichž cílem pro řadu lidí budou hory. Pro úspěch pobytu a samozřejmě i túry v horském terénu je mimo jiné důležité věnovat pozornost počasí, které se totiž v horách oproti nižším polohám někdy více, jindy méně liší.
