S přicházející zimou se začínají objevovat mrznoucí mlhy, přinášejí námrazové jevy
Před nedávnem jsme vydali článek pojednávající o mlhách a jejich rozdělení. Připomeňme, že mlhou rozumíme snížení horizontální dohlednosti alespoň v jednom směru pod 1 km v důsledku koncentrace velmi malých vodních kapiček nebo ledových krystalků ve vzduchu. Tento článek bude zaměřen na mlhy, které se vyskytují při teplotách pod bodem mrazu a na jevy s nimi spojené.
Vertikálně málo rozsáhlá mrznoucí mlha, zdroj: en.wikipedia.org
Pokud se mlha vyskytuje při záporných teplotách a je tedy složena z tzv. přechlazených vodních kapek, hovoříme o mrznoucí mlze (někdy se také užívá pojem přechlazená mlha). Přechlazené vodní kapičky jsou de facto oblačné nebo mlžné kapky v tekutém stavu i při teplotách pod nulou. Existence přechlazených kapek v oblacích je prokázána až do teplot zhruba -42 °C. Při mrznoucí mlze je vyšší absolutní vlhkost (hmotnost vodní páry v kubickém metru vlhkého vzduchu) vzduchu než při mlze zmrzlé. Zmrzlá mlha se vyskytuje při silných mrazech (při teplotách -30 °C a míň) a skládá se už výhradně z ledových krystalků. Takto chladný vzduch pojme pouze malé množství vlhkosti, z toho vyplývá, že ačkoliv bude relativní vlhkost vysoká, absolutní vlhkost bude velmi nízká (bude nízký obsah vodní páry ve vzduchu). Zmrzlá mlha proto nepůsobí sychravým dojmem. V Česku se s tímto typem mlhy nesetkáváme, ale objevuje se například na Sibiři.
Námrazové jevy
V chladné polovině roku se často setkáváme s mrznoucími mlhami, které s sebou přinášejí úskalí v podobě námrazových jevů. Jakmile totiž přechlazené vodní kapičky narazí na nějaký předmět (např. stromy, sloupy elektrického vedení, zábradlí,…), prakticky ihned zmrznou. Námrazové jevy můžeme rozlišit do tří skupin, a to na krystalickou námrazu (jinovatku), zrnitou námrazu, která se zkráceně označuje jako námraza, a průsvitnou námrazu.
Obr. 2: Zrnitá námraza typická pro mrznoucí mlhy, zdroj: Matěj Grék
Asi nejtypičtějším jevem při mrznoucí mlze je zrnitá námraza (Obr. 2). Ta vzniká rychlým mrznutím, zpravidla při teplotách -2 až -10 °C, přechlazených kapiček mrznoucí mlhy, které přišly do kontaktu s nějakým pevným objektem. Vyskytuje se v podobě bílých neprůhledných trsů, protože jednotlivá ledová zrnka jsou oddělena vzduchovými mezerami. Nejrychleji narůstá na těch částech předmětů, které jsou situovány proti směru větru. Tento typ námrazy může i lámat stromy nebo poškodit elektrická vedení, pokud se námraza na předmětech usazuje po dlouhou dobu a dosáhne tak větší tloušťky.
První zrnité námrazy už se u nás objevují i v těchto dnech. Pozorovány jsou hlavně od 6. listopadu na hřebenech hor. Dne 13. listopadu je v Krušných horách zachytil například uživatel ROFA.
Obr. 3: Zrnitá námraza v Krušných horách po mlhách dne 13. listopadu, zdroj: diskuse.in-pocasi.cz
Jinovatka (Obr. 4) se zpravidla vytváří při teplotách nižších než -8 °C při mlze nebo také bez přítomnosti mlhy. Připomíná krystalický ledový potah (ve tvaru jehel nebo šupin) a vyskytuje se například na trávě nebo na stromech či jiných površích. Vzniká desublimací vzdušné vlhkosti na předmětech s teplotou pod bodem mrazu. Jinovatka není to samé jako jíní, se kterým bývá občas zaměňována (proces vzniku je odlišný a nejedná se o námrazový jev související s mlhami).
Obr. 4: Jinovatka (krystalická námraza) na trávě po mrazivé noci - patrné jsou charakteristické jehlice, zdroj: in-pocasi.cz
Posledním typem z námrazových jevů je průsvitná námraza. Jedná se o hladkou a kompaktní, obvykle průsvitnou vrstvu ledu. Vzniká pomalým mrznutím přechlazených kapiček mlhy (nebo oblaku) při teplotách obvykle -3 až 0 °C. Průsvitná je díky pomalému mrznutí, kdy kapky mají možnost zaplnit všechny skuliny i mezi již zmrzlými kapkami. Průsvitná námraza je podobná ledovce, princip jejího vzniku je však odlišný. Nebezpečná je potom na silnicích, kde způsobuje řadu dopravních nehod. Dodejme, že v místě, kde se na vozovce nachází námraza, už nemusí nutně být mlha (ta se v místě mohla vyskytnout o hodiny dříve a již se rozpustila, zatímco námraza ještě na vozovce zůstává).
Celkově se mrznoucí mlhy a s nimi spojené námrazové jevy objevují nejčastěji na horách. Naopak v nížinách jsou nejméně časté.
Vertikálně málo rozsáhlá mrznoucí mlha, zdroj: en.wikipedia.org
Pokud se mlha vyskytuje při záporných teplotách a je tedy složena z tzv. přechlazených vodních kapek, hovoříme o mrznoucí mlze (někdy se také užívá pojem přechlazená mlha). Přechlazené vodní kapičky jsou de facto oblačné nebo mlžné kapky v tekutém stavu i při teplotách pod nulou. Existence přechlazených kapek v oblacích je prokázána až do teplot zhruba -42 °C. Při mrznoucí mlze je vyšší absolutní vlhkost (hmotnost vodní páry v kubickém metru vlhkého vzduchu) vzduchu než při mlze zmrzlé. Zmrzlá mlha se vyskytuje při silných mrazech (při teplotách -30 °C a míň) a skládá se už výhradně z ledových krystalků. Takto chladný vzduch pojme pouze malé množství vlhkosti, z toho vyplývá, že ačkoliv bude relativní vlhkost vysoká, absolutní vlhkost bude velmi nízká (bude nízký obsah vodní páry ve vzduchu). Zmrzlá mlha proto nepůsobí sychravým dojmem. V Česku se s tímto typem mlhy nesetkáváme, ale objevuje se například na Sibiři.
Námrazové jevy
V chladné polovině roku se často setkáváme s mrznoucími mlhami, které s sebou přinášejí úskalí v podobě námrazových jevů. Jakmile totiž přechlazené vodní kapičky narazí na nějaký předmět (např. stromy, sloupy elektrického vedení, zábradlí,…), prakticky ihned zmrznou. Námrazové jevy můžeme rozlišit do tří skupin, a to na krystalickou námrazu (jinovatku), zrnitou námrazu, která se zkráceně označuje jako námraza, a průsvitnou námrazu.
Obr. 2: Zrnitá námraza typická pro mrznoucí mlhy, zdroj: Matěj Grék
Asi nejtypičtějším jevem při mrznoucí mlze je zrnitá námraza (Obr. 2). Ta vzniká rychlým mrznutím, zpravidla při teplotách -2 až -10 °C, přechlazených kapiček mrznoucí mlhy, které přišly do kontaktu s nějakým pevným objektem. Vyskytuje se v podobě bílých neprůhledných trsů, protože jednotlivá ledová zrnka jsou oddělena vzduchovými mezerami. Nejrychleji narůstá na těch částech předmětů, které jsou situovány proti směru větru. Tento typ námrazy může i lámat stromy nebo poškodit elektrická vedení, pokud se námraza na předmětech usazuje po dlouhou dobu a dosáhne tak větší tloušťky.
První zrnité námrazy už se u nás objevují i v těchto dnech. Pozorovány jsou hlavně od 6. listopadu na hřebenech hor. Dne 13. listopadu je v Krušných horách zachytil například uživatel ROFA.
Obr. 3: Zrnitá námraza v Krušných horách po mlhách dne 13. listopadu, zdroj: diskuse.in-pocasi.cz
Jinovatka (Obr. 4) se zpravidla vytváří při teplotách nižších než -8 °C při mlze nebo také bez přítomnosti mlhy. Připomíná krystalický ledový potah (ve tvaru jehel nebo šupin) a vyskytuje se například na trávě nebo na stromech či jiných površích. Vzniká desublimací vzdušné vlhkosti na předmětech s teplotou pod bodem mrazu. Jinovatka není to samé jako jíní, se kterým bývá občas zaměňována (proces vzniku je odlišný a nejedná se o námrazový jev související s mlhami).
Obr. 4: Jinovatka (krystalická námraza) na trávě po mrazivé noci - patrné jsou charakteristické jehlice, zdroj: in-pocasi.cz
Posledním typem z námrazových jevů je průsvitná námraza. Jedná se o hladkou a kompaktní, obvykle průsvitnou vrstvu ledu. Vzniká pomalým mrznutím přechlazených kapiček mlhy (nebo oblaku) při teplotách obvykle -3 až 0 °C. Průsvitná je díky pomalému mrznutí, kdy kapky mají možnost zaplnit všechny skuliny i mezi již zmrzlými kapkami. Průsvitná námraza je podobná ledovce, princip jejího vzniku je však odlišný. Nebezpečná je potom na silnicích, kde způsobuje řadu dopravních nehod. Dodejme, že v místě, kde se na vozovce nachází námraza, už nemusí nutně být mlha (ta se v místě mohla vyskytnout o hodiny dříve a již se rozpustila, zatímco námraza ještě na vozovce zůstává).
Celkově se mrznoucí mlhy a s nimi spojené námrazové jevy objevují nejčastěji na horách. Naopak v nížinách jsou nejméně časté.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
