Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Přeháňky a bouřky, ojediněle i s přívalovými srážkami

S přicházející zimou se zhoršuje kvalita ovzduší, kouř z komínů obsahuje řadu nebezpečných látek

Po mimořádně teplém říjnu se teploty vrátily blíže k obvyklým hodnotám pro tuto roční dobu, případně celkově klesají, a to znamená, že topná sezóna vstupuje do své hlavní části. V minulém století to bylo období, kdy s ohledem na topení tuhými palivy a rovněž méně kvalitní kotle a kamna se do ovzduší dostávalo velké množství znečišťujících látek. Vzhledem k převažujícímu spalování uhlí šlo hlavně o oxid siřičitý (SO2) a prachové částice (viz přehled znečišťujících látek). Ke zvýšenému znečištění přispívaly také tepelné elektrárny. Ty byly v 90. letech odsířeny a komíny osazeny kvalitními filtry. A díky rozsáhlé plynofikaci, případně elektrifikaci systémů vytápění došlo k výraznému poklesu znečištění ovzduší, zejména v městských oblastech.

Vývoj emisí
Vývoj emisí znečišťujících látek za posledních 30 let v Česku, zdroj: chmi.cz

Vývoj emisí
Vývoj emisí znečišťujících částic (TZL jsou tuhé znečišťující látky) za posledních 30 let v Česku, zdroj: chmi.cz

Některé venkovské oblasti nebo menší sídla bez plynofikace jsou ale stále závislá na lokálních topeništích. Navíc v posledních zhruba 10 letech počet domácností, které používají k vytápění tuhá paliva, zase vzrostl. A aktuálně je zejména s ohledem na dramatické zvýšení ceny plynu možné, že někteří lidé se k nim zase vrátí. Situace tak hlavně v menších sídlech může vést k výrazně znečištěnějšímu ovzduší než ve velkých městech.

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že i při spalování dřeva a biomasy v kamnech může vznikat poměrně velké množství nebezpečných látek – zejména oxid uhelnatý, jemné prachové částice (kde je výrazně zastoupena frakce s velikostmi částic do 2,5 mikrometru, které pronikají hluboko do plic), benzo(a)pyren, v menší míře i oxidy dusíku a síry, formaldehyd nebo polyaromatické uhlovodíky. Obecně větší množství škodlivin se vytváří, pokud je dřevo (biomasa) vlhké, a přidá-li se v případě nevhodného seřízení či fungování kamen i nedostatek kyslíku pro dokonalé hoření.

Kouř
Čím je kouř tmavší, tím je potenciálně škodlivější, zdroj: mychimney.com

Samozřejmě vůbec nejhorší je spalování odpadků, plastů a podobných látek v domácích zařízeních, která pro to vůbec nejsou konstruována, kdy vzniká ohromné množství prachových částic a celá paleta zdraví škodlivých či vyloženě jedovatých látek.

Obecně platí, že pokud vidíme hustý kouř, který se šíří k našemu obydlí, je dobré zavřít okna a nevětrat, při pobytu venku se pak snažit danou oblast opustit. Čím tmavší barvu kouř má, tím nebezpečnější látky obsahuje (včetně oxidu uhelnatého), a na pozoru bychom se měli mít i před barevným kouřem, který zpravidla obsahuje jedovaté látky. Obecně ale platí, že jakýkoliv viditelný kouř je potenciálně škodlivý, neboť jsou to právě prachové částice, saze, částečky popela (z minerálů, které jsou nehořlavé) případně dehet, které kouř zviditelňují. V kouři je sice často přítomna i vodní pára (případně se v něm sráží hlavně při studeném počasí), nicméně pouze v případě dokonalého spalování, resp. hoření, vzniká s oxidem uhličitým jako jediný produkt – a pak jde o neškodný kouř, který ale poznáme tak, že se snadno rozptyluje.

Přímo k posuzování míry znečišťování ovzduší konkrétním komínem se používá tzv. Ringelmannova stupnice. Ta má šest stupňů, od nuly do 5, které se liší intenzitou šedi. Podle této stupnice (srovnáním odstínu kouře z komína) se najde stupeň, který nejvíce odpovídá šedosti kouře. Je-li zabarvení kouře vypouštěného z komína tmavší, než druhý stupeň, je překračována povolená míra znečišťování dle povinností stanovených zákonem o ochraně ovzduší. Měření by se mělo provádět ve vzdálenosti do 400 metrů od komína a pozadí kouřové vlečky musí tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne (měření nelze provádět proti slunci, proti zástavbě nebo okolnímu terénu).

Ringelmannova stupnice
Ringelmannova stupnice k měření tmavosti kouře (v zákoně jsou přesně definované postupy měření tmavosti kouře), zdroj: vytapeni.tzb-info.cz

V případě výraznějšího rozptylu kouře, například při větru, klesají s rostoucí vzdáleností od komínů poměrně rychle koncentrace škodlivých látek na úroveň, kterou detekují pouze měřící přístroje. V takovém případě tyto látky už tedy zpravidla necítíme, přesto jejich množství ještě může být škodlivé. Bez měření to sice nejsme schopni vyhodnotit, ale ve srovnání s viditelným kouřem jsou koncentrace řádově nižší.

Koncentrace škodlivých látek je úzce spojena s rozptylovými podmínkami v atmosféře. Ty jsou obecně nejhorší při výskytu teplotní inverze, která leží v blízkosti zemského povrchu (ve výšce pár desítek až nižších stovek metrů). V takovém případě se škodlivé látky jen velmi pomalu rozptylují a můžou přetrvávat i desítky minut. Jde o situaci, kdy můžeme sledovat zadýmování níže položených oblastí nebo údolí. V takovém případě je dobré například úplně upustit od rozdělávání ohňů. U těch bychom mimochodem obecně měli být opatrní a sledovat, kterým směrem kouř jde, abychom ho zbytečně nevdechovali.

Zadýmování
Teplotní inverze brání rozptylu kouře a vede k zadýmování, zdroj: en.wikipedia.org
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.