Orkán nebo jen vichřice či čerstvý vítr? Názvosloví pochází z Beaufortovy stupnice větru
Přes Evropu se v posledních dnech přehnalo několik větrných bouří. V článcích se potom často píše o tom, že území zasáhla vichřice či orkán. V čem se tyto pojmy odlišují a podle čeho se přiřazují? Názvosloví je v tomto směru poměrně komplikované. Na počátku zmiňme, že v Evropě už dlouho existuje snaha významné větrné bouře pojmenovávat tak, aby byly od sebe jednoznačně odlišitelné (I tlakové níže a výše mají svá jména). V těchto případech se pojmenovává přímo tlaková níže, tedy například známá níže Kyrill. Pojmenovaný systém potom může přinést jak vichřici, tak i orkán. Zde se dostáváme k otázce, jestli například Kyrill přinesl orkán nebo jen vichřici. Odpověď na tuto otázku je poměrně komplikovaná.
Slovní označení orkán, vichřice, čerstvý vítr atd. pocházejí z Beaufortovy stupnice větru. Ta byla vytvořena roku 1805 Francisem Beaufortem (irský hydrograf a kontradmirál britského Královského námořnictva). Tehdy ještě ani neexistoval přístroj k měření rychlost větru (anemometr byl vynalezen v roce 1846) a jednotlivé stupně tak byly definovány pomocí projevů větru na souši a moři. Stupnice byla v minulém století postupně upravována. V aktuální podobě je 13dílná (stupeň 0 až 12) a jejím jednotlivým stupňům odpovídají určité intervaly průměrné rychlosti větru v 10 metrech nad zemí (viz tabulka). Pro jednotlivé stupně této stupnice se používají slovní označení: bezvětří, vánek, slabý vítr, mírný vítr, dosti čerstvý vítr, čerstvý vítr, silný vítr, prudký vítr, bouřlivý vítr, vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice a orkán.
Beaufortova stupnice větru, zdroj: slovnik.cmes.cz
O orkánu tedy hovoříme, pokud vítr přesáhne průměrnou rychlost 118 km/h. Standardem pro výpočet průměrné rychlosti větru je doba 10 minut. Během těchto deseti minut samozřejmě rychlost větru kolísá, ale v průměru se musí pohybovat nad 118 km/h. Je zřejmé, že tak silný vítr u nás bývá zaznamenáván jen ve zcela extrémních případech a jen na velmi exponovaných a vysoko položených stanicích.
Na Sněžce (největrnější místo u nás) se za posledních 15 let vyskytl orkán jen v roce 2007, 2015 a v minulém týdnu. Orkán se na většině našeho území za dobu měření nikdy nevyskytl. I během tlakové níže Kyrill vítr o síle orkánu ohlásila jen Milešovka (122 km/h), Sněžka a Fichtelberg v Krušných horách. Jinde se průměrná rychlost pohybovala do 90 km/h (tedy silné vichřice). Například v minulém týdnu ve čtvrtek tlakovou níži Dudley (pojmenovali ji tak britští meteorologové) doprovodil v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Pardubicích či na Lysé hoře prudký vítr, v Praze bouřlivý vítr, na Milešovce vichřice a na Sněžce orkán.
I přesto se při větrných bouřích občas o orkánu píše. Místo průměrné rychlosti se totiž bere okamžitá síla větru, tedy tzv. nárazy (napíše se „Rychlost větru v nárazech dosáhne síly orkánu“). Nárazy větru už hranici 118 km/h při nejsilnějších větrných bouřích u nás přesahují i v nížinách. I když to není přesné, neboť Beaufortova stupnice s nárazy vůbec nepracuje.
Větší důraz na průměrnou rychlost než na nárazy má své opodstatnění. U větru je důležité to, jak dlouho si udržuje svoji sílu. Pokud se vyskytne jen jeden krátkodobý náraz o síle kolem 90 km/h (například při letní bouřce), zdaleka nezpůsobí takové škody, jako když vítr o rychlosti kolem 90 km/h trvá po dobu několika hodin (například při podzimní větrné bouři).
Beaufortova stupnice vznikla v Irsku, kde se vyskytují mnohem silnější větry než u nás. Jejich dopad na přírodu zde ovšem není tak veliký. Britské ostrovy zdaleka nejsou tak zalesněné jako střední Evropa. Orkán v nižších polohách by do hustě zalesněné krajiny střední Evropy přinesl v podstatě absolutní devastaci a nesrovnatelně větší škody než do Irska. Pokud by se ve střední Evropě orkány běžně vyskytovaly, příroda by tu vypadala úplně jinak. Upravení průměrné rychlosti větru na nárazy v Beaufortové stupnice tak dává do jisté míry smysl, ačkoliv stupnice tak oficiálně definována není.
Zalesnění Evropy – Britské ostrovy jsou jen řídce zalesněné oproti zbytku Evropy, zdroj: eea.europa.eu
Průměrná rychlost větru v Evropě v letech 1989-2018 (ve 100 metrech) - Britské ostrovy jsou zdaleka největrnějším místem Evropy, zdroj: iwes.fraunhofer.de
Slovní označení orkán, vichřice, čerstvý vítr atd. pocházejí z Beaufortovy stupnice větru. Ta byla vytvořena roku 1805 Francisem Beaufortem (irský hydrograf a kontradmirál britského Královského námořnictva). Tehdy ještě ani neexistoval přístroj k měření rychlost větru (anemometr byl vynalezen v roce 1846) a jednotlivé stupně tak byly definovány pomocí projevů větru na souši a moři. Stupnice byla v minulém století postupně upravována. V aktuální podobě je 13dílná (stupeň 0 až 12) a jejím jednotlivým stupňům odpovídají určité intervaly průměrné rychlosti větru v 10 metrech nad zemí (viz tabulka). Pro jednotlivé stupně této stupnice se používají slovní označení: bezvětří, vánek, slabý vítr, mírný vítr, dosti čerstvý vítr, čerstvý vítr, silný vítr, prudký vítr, bouřlivý vítr, vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice a orkán.
Beaufortova stupnice větru, zdroj: slovnik.cmes.cz
O orkánu tedy hovoříme, pokud vítr přesáhne průměrnou rychlost 118 km/h. Standardem pro výpočet průměrné rychlosti větru je doba 10 minut. Během těchto deseti minut samozřejmě rychlost větru kolísá, ale v průměru se musí pohybovat nad 118 km/h. Je zřejmé, že tak silný vítr u nás bývá zaznamenáván jen ve zcela extrémních případech a jen na velmi exponovaných a vysoko položených stanicích.
Na Sněžce (největrnější místo u nás) se za posledních 15 let vyskytl orkán jen v roce 2007, 2015 a v minulém týdnu. Orkán se na většině našeho území za dobu měření nikdy nevyskytl. I během tlakové níže Kyrill vítr o síle orkánu ohlásila jen Milešovka (122 km/h), Sněžka a Fichtelberg v Krušných horách. Jinde se průměrná rychlost pohybovala do 90 km/h (tedy silné vichřice). Například v minulém týdnu ve čtvrtek tlakovou níži Dudley (pojmenovali ji tak britští meteorologové) doprovodil v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Pardubicích či na Lysé hoře prudký vítr, v Praze bouřlivý vítr, na Milešovce vichřice a na Sněžce orkán.
I přesto se při větrných bouřích občas o orkánu píše. Místo průměrné rychlosti se totiž bere okamžitá síla větru, tedy tzv. nárazy (napíše se „Rychlost větru v nárazech dosáhne síly orkánu“). Nárazy větru už hranici 118 km/h při nejsilnějších větrných bouřích u nás přesahují i v nížinách. I když to není přesné, neboť Beaufortova stupnice s nárazy vůbec nepracuje.
Větší důraz na průměrnou rychlost než na nárazy má své opodstatnění. U větru je důležité to, jak dlouho si udržuje svoji sílu. Pokud se vyskytne jen jeden krátkodobý náraz o síle kolem 90 km/h (například při letní bouřce), zdaleka nezpůsobí takové škody, jako když vítr o rychlosti kolem 90 km/h trvá po dobu několika hodin (například při podzimní větrné bouři).
Beaufortova stupnice vznikla v Irsku, kde se vyskytují mnohem silnější větry než u nás. Jejich dopad na přírodu zde ovšem není tak veliký. Britské ostrovy zdaleka nejsou tak zalesněné jako střední Evropa. Orkán v nižších polohách by do hustě zalesněné krajiny střední Evropy přinesl v podstatě absolutní devastaci a nesrovnatelně větší škody než do Irska. Pokud by se ve střední Evropě orkány běžně vyskytovaly, příroda by tu vypadala úplně jinak. Upravení průměrné rychlosti větru na nárazy v Beaufortové stupnice tak dává do jisté míry smysl, ačkoliv stupnice tak oficiálně definována není.
Zalesnění Evropy – Britské ostrovy jsou jen řídce zalesněné oproti zbytku Evropy, zdroj: eea.europa.eu
Průměrná rychlost větru v Evropě v letech 1989-2018 (ve 100 metrech) - Britské ostrovy jsou zdaleka největrnějším místem Evropy, zdroj: iwes.fraunhofer.de
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
