Index kontinentality
Kontinentalita vyjadřuje, do jaké míry je klima dané oblasti pod vlivem oceánu nebo pevniny. Pro její vyjádření se používá celá řada indexů (tzv indexy kontinentality), které hodnotí, do jaké míry je podnebí kontinentální.
Články
Severoatlantická oscilace - NAO
Otázku, jak popsat vzory opakujícího počasí se stejnými projevy nebo jen s některými typickými vlastnostmi, si již položilo mnoho vědců. V současné době tomuto tématu však vévodí různé indexy, které zkoumají závislosti počasí nad určitou oblastí.
Inverze - když teplota s výškou roste
Teplota vzduchu je jeden z meteorologických prvků, pomocí kterého můžeme popisovat aktuální stav atmosféry. Většina z nás ví, že se jí využívá k horizontálnímu popisu počasí. Existují ale také speciální meteorologické balony.
Atmosférické vzduchové hmoty
Vzduchová hmota je určité množství vzduchu, které má zhruba stejné vlastnosti (teplota, vlhkost). Její rozměry bývají v horizontální rovině v řádu tisíců kilometrů, vertikálně jsou několik jednotek km mohutné.
Tryskové proudění v zemské atmosféře
Vichřice a orkány ani zdaleka nedosahují takových rychlostí jako proudění v rozvinutých tropických cyklonách. Málokdo však již ví, že onen silný vítr se nad námi objevuje vcelku běžně. Lokalizován je ovšem převážně ve vyšších vrstvách troposféry.
Všeobecná cirkulace atmosféry
Jedná se jakýsi hrubý popis pohybů a jevů, které se udávají napříč celou zeměkoulí a jsou pro určitá místa typické. Naznačuje, jakým způsobem proudí vzduchové hmoty nad povrchem, kam je rozváděno teplo a kde je pravděpodobný výskyt akčních center atmosféry.
Družicová meteorologie
K tomu, aby si člověk mohl udělat dobrou představu o počasí nestačí jen pozemní pozorování. Zapotřebí je podívat se na řadu dalších pomocníků, mezi které můžeme mimo jiné zařadit i družicové snímky.
Vlhkost vzduchu a její charakteristiky
Při dané teplotě je vzduch schopen pojmout jen určité množství vodní páry. Čím je vzduch teplejší, tím více vlhkosti (vodní páry) může pojmout. Pokud teplota poklesne a vzduch již není schopen pojmout původní množství vlhkosti, přebytek se vyloučí jako zkapalněná vodní pára.
Jak vzniká a vypadá rosa, jiní nebo jinovatka
Po chladných a jasných nocích se často v přírodě tvoří rosa, jiní či jinovatka. Každý z těchto jevů má ovšem odlišné charakteristiky nebo vznik. Rosa je jev, se kterým se u nás setkal určitě každý.
Halové jevy v atmosféře
Jedná se o jevy optické (fotometeory), které vznikají na ledových krystalcích za pomocí lomu nebo odrazu světla a projevují se jako kruhy, oblouky, sloupy či skvrny. Nejčastěji můžeme spatřit úkazy malé a velké halo, halový sloup a různé oblouky.
