Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Index kontinentality

Počasí ovlivňují určité vzduchové hmoty, které mají charakteristické vlastnosti. Podle povrchu, nad kterým se formují, můžeme rozlišit kontinentální (pevninské) a maritimní (mořské) vzduchové hmoty. S kontinentálními vzduchovými hmotami se pojí tlakové výše, s maritimními naopak tlakové níže. Ve střední Evropě při kontinentálním proudění převládá v zimě chladné počasí a léto bývá spíše teplejší, naopak maritimní vzduchové hmoty přinášejí často mírné zimy a spíše chladnější léta. Je tak zřejmé, že kontinentální podnebí je charakteristické velkými teplotními rozdíly mezi zimou a létem (v létě se pevnina rychle prohřívá, v zimě naopak rychle vychladne). Naopak maritimní oblasti zažívají podstatně menší rozdíly mezi zimou a létem.

Kontinentalita
Kontinentalita tak vyjadřuje, do jaké míry je klima dané oblasti pod vlivem oceánu nebo pevniny. Pro její vyjádření se používá celá řada indexů (tzv indexy kontinentality), které hodnotí, do jaké míry je podnebí kontinentální. Většina těchto indexů je zjednodušujících a sestavuje se podle roční amplitudy (rozdílu) teploty vzduchu mezi průměrnou teplotou nejchladnějšího a nejteplejšího měsíce v daném roce. Roční amplituda teploty vzduchu je následně dělená sinem zeměpisné šířky, který zohledňuje rozdíly v dopadu slunečních paprsků v jednotlivých zeměpisných šířkách v létě a v zimě.

Gorczynského index
V Evropě je nejčastěji používán index kontinentality, který sestavil Gorczynski. Index vyjádřil jako:

Vzorec
Proměnná A vyjadřuje roční amplitudu teploty vzduchu mezi nejchladnějším a nejteplejším měsícem a θ je zeměpisná šířka ve stupních.

Index (k) je při výpočtu vyjádřen v procentech. V intervalu od 0 do 33% vyjadřuje maritimní podnebí, od 34% do 66% kontinentální a nad 67% silně kontinentální. Pro rok 2013 tak index v Brně vychází 32%, v Praze 27% a v Karlových Varech jen 25%. Právě západ našeho území je totiž více pod vlivem Atlantského oceánu než východ Česka, což se projevuje i na průběhu teplot.

Index kontinentality v ČR
Průměrné hodnoty indexu kontinentality (Gorczynského index) v České republice, nejvíce kontinentální podnebí panuje na Moravě (hodnota indexu zde přesahuje 30%), zdroj: TOLASZ, R., at al. 2007. Atlas podnebí Česka. 1. vyd. Praha - Olomouc: Český hydrometeorologický ústav – Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 360 s. ISBN: 978-80-86690-26-1.

Kontinentalita na našem území od roku 1775
Gorczynského index kontinentality můžeme spočítat pro nejdéle měřící stanici na našem území v Praze Klementinu (pravidelně měří od roku 1775). Výhodou tohoto indexu je, že není ovlivněn vzrůstající zástavbou v Praze (výraznějšího městského tepelného ostrova). Oteplování v centru Prahy je totiž vlivem lidské činnost přibližně stejné v zimě i v létě a výrazněji se tak neprojeví na roční amplitudě teploty vzduchu mezi nejchladnějším a nejteplejším měsícem. Při sestavení indexu si můžeme všimnout především klesajícího lineárního trendu. Zatímco na přelomu 18. a 19. století se průměrné hodnoty indexu pohybovaly kolem 31% až 33%, v 21. století klesají na 27%. Výrazněji se u nás projevuje maritimní podnebí, které přináší mírnější zimy. Nejvyšších hodnot (převaha kontinentálního podnebí) v Praze index dosáhl v roce 1788 (52%) a 1929 (49%). V roce 1788 nastaly kruté mrazy v prosinci a v roce 1929 v únoru. Nejnižších hodnot (převaha maritimního podnebí) dosahuje naopak v roce 1806, 1913 a 1916. V roce 1806 se v Praze za celý rok vyskytl pouhý jeden ledový den (v březnu) s maximální teplotou -0,1 °C a ani jeden tropický den (maximální teplota byla 29 °C).

Gorczynského index kontinentality
Gorczynského index kontinentality v Praze Klementinu od roku 1775 do roku 2005 - červenou čárou je vyjádřen lineární trend - klesající hodnota vyjadřuje změnu klimatu na našem území (více k maritimnímu podnebí)
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.