Družicová meteorologie
K tomu, aby si člověk mohl udělat dobrou představu o počasí nestačí jen pozemní pozorování. Zapotřebí je podívat se na řadu dalších pomocníků, mezi které můžeme mimo jiné zařadit i družicové snímky.
K tomu, aby si člověk mohl udělat dobrou představu o počasí nestačí jen pozemní pozorování. Zapotřebí je podívat se na řadu dalších pomocníků, mezi které můžeme mimo jiné zařadit i družicové snímky.
Při dané teplotě je vzduch schopen pojmout jen určité množství vodní páry. Čím je vzduch teplejší, tím více vlhkosti (vodní páry) může pojmout. Pokud teplota poklesne a vzduch již není schopen pojmout původní množství vlhkosti, přebytek se vyloučí jako zkapalněná vodní pára.
Po chladných a jasných nocích se často v přírodě tvoří rosa, jiní či jinovatka. Každý z těchto jevů má ovšem odlišné charakteristiky nebo vznik. Rosa je jev, se kterým se u nás setkal určitě každý.
Jedná se o jevy optické (fotometeory), které vznikají na ledových krystalcích za pomocí lomu nebo odrazu světla a projevují se jako kruhy, oblouky, sloupy či skvrny. Nejčastěji můžeme spatřit úkazy malé a velké halo, halový sloup a různé oblouky.
Pod pojmem meteorologická stanice se v meteorologickém slovníku skrývá tato definice: Místo, v němž se konají stanovená meteorologická pozorování podle dohodnutých mezinárodních nebo vnitrostátních postupů.
Každý z nás již na obloze spatřil oblaka v podobě jemných vláken nebo plošek s vláknitým vzhledem bez výraznějšího pohybu vysoko na obloze. Jedná se o cirrovitá oblaka, která se nalézají ve výškách 6 až 13 km, kde jsou již běžné teploty kolem -40 °C.
Noční svítící oblaky jsou pozorovatelné jednu až dvě hodiny po západu nebo před východem Slunce na začátku léta. Každoročně se vyskytují desetkrát až dvacetkrát (zejména v místech, která nejsou narušena světelným smogem).
Vlivem slunečního záření mají teploty během dne výrazný denní chod a závisí na době měření. Nejvýraznější denní chod teploty je patrný při anticyklonálním slunečném počasí v letních měsících.
Teplota je důležitou veličinou, která ovlivňuje náš každodenní život. Mnoho lidí si kupuje venkovní teploměry nebo sleduje měření z meteorologických stanic po celém Česku. Údaj, který naměříme na teploměru, nám ovšem nedává ucelený přehled o tom, jak tuto teplotu bude vnímat náš organismus.
Zima v roce 1929 byla extrémní. Pokud se ovšem podíváme do ještě dávnější historie podobných zim nalezneme více. Dostaneme se totiž do období, které se označuje jako malá doba ledová.