Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Zatím nejteplejší den roku 2019

Pocitová teplota, nespoléhejte jen na teploměr

Teplota je důležitou veličinou, která ovlivňuje náš každodenní život. Mnoho lidí si kupuje venkovní teploměry nebo sleduje měření z meteorologických stanic po celém Česku. Údaj, který naměříme na teploměru, nám ovšem nedává ucelený přehled o tom, jak tuto teplotu bude vnímat náš organismus. Při 30 °C v Praze se budeme cítit zcela jinak než při stejné teplotě v deštném pralese. Čím jsou tyto rozdíly způsobené a co ovlivňuje naši pocitovou teplotu? Faktorů je několik a přesné výpočty pocitové teploty, které zahrnují všechny faktory, jsou velmi složité. Pocitová teplota mívá v literatuře i jiná označení (například efektivní). Níže si rozebereme jednotlivé faktory, které pocitovou teplotu ovlivňují.

Vítr - Wind chill
Zejména v zimních měsících se sleduje tzv. Wind chill. V překladu můžeme hovořit o chladu větru. Naši pocitovou teplotu výrazně snižuje vítr. Náš organismus za teplot nižších než 37 °C ohřívá slabou vrstvu okolního vzduchu. V blízkosti naší pokožky se vytváří izolační vrstva teplého vzduchu. Pokud vane vítr, teplejší vzduch v blízkosti pokožky ztrácíme a více pociťujeme chlad. K efektu dochází především při nízkých teplotách. Z toho důvodu je Wind chill počítán pouze pro teploty nižší než 10 °C a rychlosti větru nad 1,3 m/s. Čím nižší je teplota vzduchu a větší rychlost větru, tím větší je efekt ochlazování větrem.

Jednotný vzorec pro výpočet není definován. V tomto článku si uvedeme vzorec používaný v Kanadě:

T(wc) = 13,12 + 0,6215 T(a) – 11,37V0,16+0,3965T(a)V0,16

Legenda: T(wc): Wind chill, T(a): teplota vzduchu ve stupních Celsia, V: rychlost větru v km/h (průměrná)

Níže uvádíme převodní tabulku. Na vodorovné ose je teplota ve stupních Celsia, na svislé rychlost větru v km/h (průměrná).

Teplota (°C)
10 5 0 −5 −10 −15 −20 −25 −30 −35 -40 -45 -50
10 8,6 2,7 −3,3 −9,3 −15,3 −21,2 −27,2 −33,2 −39,2 −45,1 −51,1 −57,1 −63,0
15 7,9 1,7 −4,4 −10,6 −16,7 −22,9 −29,1 −35,2 −41,4 −47,6 −53.7 −59,9 −66,1
20 7,4 1,1 −5,2 −11,6 −17,9 −24,2 −30,5 −36,8 −43,1 −49,4 −55,7 −62,0 −68,3
25 6,9 0,5 −5,9 −12,3 −18,8 −25,2 −31,6 −38,0 −44,5 −50,9 −57,3 −63,7 −70,2
30 6,6 0,1 −6,5 −13,0 −19,5 −26,0 −32,6 −39,1 −45,6 −52,1 −58,7 −65,2 −71,7
Vítr (km/h) 35 6,3 −0,4 −7,0 −13,6 −20,2 −26,8 −33,4 −40,0 −46,6 −53,2 −59,8 −66,4 −73,1
40 6,0 −0,7 −7,4 −14,1 −20,8 −27,4 −34,1 −40,8 −47,5 −54,2 −60,9 −67,6 −74,2
45 5,7 −1,0 −7,8 −14,5 −21,3 −28,0 −34,8 −41,5 −48,3 −55,1 −61,8 −68,6 −75,3
50 5,5 −1,3 −8,1 −15,0 −21,8 −28,6 −35,4 −42,2 −49,0 −55,8 −62,7 −69,5 −76,3
55 5,3 −1,6 −8,5 −15,3 −22,2 −29,1 −36,0 −42,8 −49,7 −56,6 −63,4 −70,3 −77,2
60 5,1 −1,8 −8,8 −15,7 −22,6 −29,5 −36,5 −43,4 −50,3 −57,2 −64,2 −71,1 −78,0


Vlhkost vzduchu - Heat Index
V letních měsících nás naopak více zatěžují vysoké teploty. Na pocit tepla má potom větší vliv vlhkost vzduchu. Při vysokých vlhkostech se obtížně odpařuje pot z našeho organismu. Počítá se tzv. Heat Index. V překladu můžeme hovořit o indexu horka. Při vysokých teplotách a vysoké vlhkosti vzduchu se náš organismus špatně odpařuje a cítíme větší pocit tepla. Index horka se počítá pouze pro teploty nad 27 °C a vlhkost nad 40%. Při nižších teplotách nebo vlhkosti vzduchu je jeho vliv zanedbatelný.

Výpočet je složitý. Jednoduší je použít níže umístěnou převodní tabulku. Na vodorovné ose je teplota ve stupních Celsia, na svislé vlhkost vzduchu v procentech.

  Teplota (°C)
27 28 29 30 31 32 33 34 35 37 38 39 40 41 42 43
Vlhkost (%)
40 27 27 28 29 31 33 34 36 38 41 43 46 48 51 54 58
45 27 28 29 31 32 34 36 38 40 43 46 48 51 54 58
50 27 28 29 31 33 35 37 39 42 45 48 51 55 58
55 27 29 30 32 34 36 38 41 44 47 51 54 137
60 28 29 31 33 35 38 41 43 47 51 54 137
65 28 29 32 34 37 39 42 46 49 53 58
70 28 30 32 35 38 41 44 48 52 57
75 29 31 33 36 39 43 47 51 56
80 29 32 34 38 41 45 49 54
85 29 32 36 39 43 47 52 57
90 30 33 37 41 45 50 55
95 30 34 38 42 47 53
100 31 35 39 44 49 56


Rozložení teploty
Dalším údajem, který má vliv na naši pocitovou teplotu, je rozložení teplot do výšky dvou metrů nad zemí. Meteorologické stanice měří teplotu ve dvou metrech nad zemí, tedy přibližně ve výšce naší hlavy. Lidský organismus ovšem teplotu vnímá u nohou. Rozhodující pro nás tedy bude přízemní teplota. Pokud je tedy teplota u nohou 10 °C a teplota v úrovni hlavy 15 °C, vnímáme toto prostředí podle teploty u nohou, to znamená, že naše pocitová teplota je 10 °C. Tento efekt se spíše projevuje v místnostech nebo autech, kde je lepší vytápět přízemní vrstvu.

Zdánlivá teplota
Zdánlivá teplota je označována jako Apparent Temperature. Kombinuje naměřenou teplotu, rychlost větru a vlhkost vzduchu. Její výpočet je složitý a běžně se neudává.

Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.