Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Halové jevy v atmosféře

Pojem halo nebo halové jevy je většině lidí cizí a nic jim neříká. Když však jev skrytý pod těmito slovy uvidí, mají jasno. Spatřit je můžeme celoročně, záleží jen na konkrétních podmínkách, které aktuálně panují. Přesněji se jedná o jevy optické (fotometeory), které vznikají na ledových krystalcích za pomocí lomu nebo odrazu světla a projevují se jako kruhy, oblouky, sloupy či skvrny. Nejčastěji můžeme spatřit úkazy malé a velké halo, halový sloup a různé oblouky. Slovo halo pochází z řeckého halos - v překladu prstenec. Jako první je popsal již ve 4. stol. př. n. l. Aristoteles.

Tip: Fotogalerie - prohlédněte si halové jevy ve fotogalerii

Podmínky pro výskyt halových jevů
K tomu, aby byly halové jevy pozorovatelné, musí být splněny 3 podmínky. Tou první je určitý zdroj světla (důležitá je jeho výška nad obzorem), což je nejčastěji Slunce, ale stejně tak dobře poslouží i Měsíc, či v zimním období pouhý reflektor. Další podmínkou je přítomnost ledových krystalků, které jsou většinou obsaženy ve vysoké cirrovité oblačnosti (nejčastěji se jedná o oblaky cirrostratus), kde se již voda v kapalném skupenství téměř vůbec nevyskytuje. V zimním období, kdy je teplota hluboko pod nulou, se halové jevy mohou objevit i na krystalcích v přízemní vrstvě ovzduší vzniklých z přechlazené vody (například v lyžařských areálech při zasněžování). Halové jevy v přízemní vrstvě jsou nejvýraznější na Antarktidě, kde vytvářejí fascinující scenérie. Poslední a neméně důležitou podmínkou je dobré pozorovací místo. V našich podmínkách se s halovými jevy můžeme nejčastěji setkat před příchodem teplé fronty v zimních měsících, kdy celou oblohu pokryje oblak cirostratus, jehož krystaly umožní vznik halových jevů.

Ledové krystaly
Ledové krystalky, které jsou vhodné pro výskyt tohoto jevu, by měly mít tvar šestiboké destičky nebo šestibokého sloupku (rozdělení vychází z výšky hranolu). Při každém ze dvou jmenovaných tvarů dochází k jinému halovému jevu a také záleží na tom, kudy paprsek světla vstupuje a kudy vystupuje, neméně důležitá je také orientace krystalků. Záleží i na tom, zda jde o lom nebo odraz světla, to je pak výsledný obrazec buď barevný (lom), nebo bělavý (odraz).

Malé halo
Malé halo je nejběžnější halový jev, který se projevuje jako barevný kruh okolo světelného zdroje v úhlové vzdálenosti 22°. Blíže ke zdroji je červená barva, nejdále pak fialová, podle spektra viditelného světla. Vznik se vysvětluje dvojitým lomem světla, kdy paprsek vstupuje i vystupuje pláštěm hranolku ledového krystalku. Přitom se jedná o ledové krystalky ve tvaru sloupků, které jsou v atmosféře náhodně orientovány.

Malé halo
Malé halo nad Prahou 2.3.2013 se vytvořilo díky oblaku cirrostratus - zvětšit, Autor: snopa

Velké halo
Velké halo se stejně jako malé halo projevuje jako bělavý či barevný kruh okolo světelného zdroje, ale na rozdíl od něho má zdánlivou úhlovou vzdálenost od zdroje 46° a není již tak výrazné. Opět se jedná o úkaz způsobený dvojím lomem světla na náhodně orientovaných sloupcích, ale paprsek zde vstupuje podstavou hranolku a vystupuje stěnou. Pozorovatelné je jen výjimečně (naopak malé halo je celkem častým jevem).

Halový sloup
Halový sloup je další ze skupiny halových jevů ve tvaru světlého sloupu, vycházejícího kolmo na horizont nad a pod zdroj světla. Někdy je patrná pouze část horní, jindy naopak dolní. Pozorovat jej můžeme, pokud se Slunce či Měsíc nachází blízko horizontu. Vzniká odrazem světla a to buď od podstav destiček s osou orientovanou horizontálně, nebo od stěn sloupků s vodorovnou orientací.

>Halový sloup
Halový sloup 28.11.2007 v Tušimicích - zvětšit, Autor: Honza Korbel

Halový sloup
Halový sloup v USA Zdroj: Wikipedia

Vedlejší slunce
Poměrně častý je také výskyt vedlejšího slunce (jasná skvrna nacházející se na obloze vedle Slunce, obvykle ve dvojici s podobnou skvrnou na opačné straně). Vzniká lomem světla na stěnách ledových krystalků horizontálně orientovaných ve tvaru destiček.

Vedlejší slunce
Výrazné vedlejší slunce na obou stranách, pozorovat můžeme zároveň malé halo a ještě halový sloup Zdroj: Wikipedia

Další úkazy se vyskytují většinou méně často a jedná se například o halo v různé úhlové vzdálenosti od zdroje světla, cirkumzenitální oblouk, parhelický kruh či dotykové oblouky.

Cirkumzenitální oblouk
Cirkumzenitální oblouk můžeme pozorovat vysoko nad Sluncem (sluneční kotouč musí být níže než 32°), kde se jeví jako duhově zbarvený oblouk, který jakoby opisoval část kruhu kolem zenitu. Zdroj: Wikipedia
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.