Dnes k večeru se do Čech nasouvala vysoká oblačnost, na níž se díky nízko položenému Slunci tvořily četné halové jevy. Vyskytovala se totiž hlavně vysoká oblačnost typu cirrostratus, která je nejpříhodnější pro vznik halový jevů. Pozorovatelná tak byla celá řada úkazů. Jednalo se především o vedlejší Slunce (tzv. parhelium). Jedná se o jasnou skvrnu nacházející se na obloze vedle Slunce, obvykle se vyskytující ve dvojici s podobnou skvrnou na opačné straně. Bývají duhově zbarvená a jsou poměrně často pozorovatelné (viz fotografie z Chomutova nebo Mostu).

K vidění bylo na obloze také malé halo a dotykový oblouk. Vůbec nejvzácnější úkaz se ovšem vyskytl nad Plzní, kde byl vedle těchto zmíněných jevů pozorovatelný také Parryho oblouk.


Halové jevy nad Plzní dne 18.10. v 16:44

Objevení Parryho oblouku vyžaduje speciální orientaci ledových krystalků ve vysoké oblačnosti, která bývá poměrně vzácná. Jedná se o nejméně se vyskytující halový jev. Aby se vyskytl, musí se ledové krystaly ve tvaru sloupků vznášet svými osami vodorovně a dvojice stěn šestibokých sloupků musí ležet v horizontální rovině. Parryho oblouk se objevuje nad malým halem a jeho tvar závisí na výšce Slunce nad obzorem. Díky lomu světla v krystalech jsou Parryho oblouky duhově zbarveny. V Plzni byl pozorovatelný krátce před čtvrtou hodinou, kdy se Slunce nacházelo ve výšce cca 13 stupňů nad obzorem (viz snímek níže).


Popis halových jevů pozorovatelných nad Plzní dne 18.10. v 16:44

V širším záběru bylo potom nad Plzní pozorovatelný i cirkumzenitální oblouk a lehce supralaterální oblouk. Ty se vyskytují již poměrně vysoko nad Sluncem.


Halové jevy nad Plzní dne 18.10. - v horní části snímku je ještě patrný cirkumzenitální oblouk navazující na velmi lehce viditelný supralaterální oblouk, zdroj: Daniel Neumann

Takto bohatý výskyt halových jevů nad jedním místem je unikátní. Častěji se takto četné halové jevy vyskytují spíše na sněhových zrnech (viz fotografie z Krušných hor) než přímo na vysoké oblačnosti.