Počasí
11. června nastalo podle americké organizace NOAA oficiálně El Niño, tedy situace, kdy se voda ve střední a východní části tropického Pacifiku stala významně teplejší než odpovídá dlouhodobému průměru. Dění v oceánu se samozřejmě projeví i na chování atmosféry, proto mluvíme spíše o teplé fázi jevu ENSO (El Niño–Southern Oscillation (jižní ...
Vývoj srážek během letošního roku není zatím moc příznivý. Únor byl sice srážkově normální, ale v lednu spadlo jen něco málo přes polovinu dlouhodobého průměru a v březnu to bylo dokonce jen asi 40 procent. Ani během první poloviny dubna jsme se na většině území nedočkali vydatnějších srážkových úhrnů. Březen byl navíc teplotně nadpůrměrným měsícem, což ...
V Alpách aktuálně leží značně rozdílné množství sněhu, zatímco na východě je ho i rekordně málo, v jihozápadních a západních Alpách je sněhová pokrývka nadprůměrná.
V letošní zimě se sice občas i v nížinách vyskytovala sněhová pokrývka a leden byl teplotně podprůměrný. Význačné rekordy ale překonány nebyly a rovněž celkové množství sněhu bylo vesměs významně podprůměrné, a to i na horách.
Zimní počasí se v souvislosti se změnou klimatu mění, což má dopad na všechny, kteří jsou na přírodním sněhu a chladu závislí, pořadatele a účastníky zimních olympijských her nevyjímaje. Do budoucna se bude tento vliv přitom dál prohlubova.
Množství tepla uloženého v oceánech dosáhlo vloni nového rekordu. Meziročně stouplo o zhruba 23 zettajoulů (ZJ), což znamená asi 39násobek celosvětové produkce elektřiny.
Na horách se zimní sezona v druhé polovině listopadu rozběhla příznivě, avšak nyní se podmínky významně zhoršují. Podle aktuálních předpovědí to nevypadá na zlepšení ani v průběhu dalšího týdne.
Obecně lze za vlnu veder označit období abnormálně horkého počasí, které trvá několik dní. Jednotná definice pro vlnu veder neexistuje zejména kvůli regionálním klimatickým odlišnostem. Protože v některých oblastech, např. ve Skandinávii, představuje mimořádné horko teplota nad 25 °C, ale třeba ve Středomoří to může být až nad 35 °C. Špatnou zprávou ...
Rozsah mořského ledu v Arktidě dosahuje v průběhu roku svého maxima během března, na konci zimy severní polokoule. Během právě skončené zimy bylo nejvyššího rozsahu dosaženo 22. března, což je mimochodem později, než odpovídá dlouhodobému průměru.
Rok 2024 se stal globálně nejteplejším v historii přístrojového měření, tedy minimálně od roku 1850. Překonal přitom dosud nejteplejší rok 2023, a to o více než desetinu stupně. Poprvé roční odchylka vůči předprůmyslovému období 1850-1900 výrazně přesáhla hranici 1,5 °C a činila 1,6 °C.
