Počasí
Letošní pylová sezóna začala kvůli teplému počasí v lednu velmi brzy. Chladnější a deštivější duben ale vedl k významnému snížení množství pylu ve vzduchu, v těchto dnech však zatížení pylem výrazně vzrostlo. Podle různých průzkumů trpí pylovými alergiemi až kolem 40 procent obyvatel.
Zesilující skleníkový efekt vede od druhé poloviny minulého století k postupnému zvyšování podílu energie přicházející od Slunce, která zůstává na naší planetě. To vede k vychýlení celkové energetické bilance Země z předchozí rovnováhy mezi energií dopadající od Slunce a energií opouštějící naši planetu do kosmu.
Přepisování teplotních rekordů se v posledních letech stává stále častější záležitostí. V minulém týdnu byl přepsán další světový rekord, který se ale netýkal teploty vzduchu. Povrchová teplota vody v oceánech dosáhla v globálním, tedy celosvětovém průměru, vůbec nejvyšší hodnoty v historii pozorování.
Městský tepelný ostrov (MTO) je poměrně známý a výrazný rys městského klimatu, který se projevuje zvýšením teplot v hustě zastavěných oblastech velkých měst. Příčinou je jednak samotná geometrie uličních kaňonů umožňující efektivnější pohlcování slunečního záření a jeho přeměnu v teplo, ale i rychlý odtok srážkové vody kanalizací.
Naše planeta prodělala během svého vývoje řadu výrazných změn klimatu. V současné době zažíváme mimořádně rychlé globální oteplování spojené s lidskou činností. Stále se přitom objevují názory, že v minulosti probíhaly podobně velké změny teploty.
V této souvislosti se v některých kruzích dostávají do popředí metody umělých zásahů do klimatického systému, které by potenciálně mohly vést ke zmírnění dopadů nebo dokonce zastavení probíhající změny klimatu. Takovéto zásahy do fungování klimatu se často označují jako geoinženýrství, případně geoingeneering.
Poškození plynovodu Nordstream v Baltském moři v minulých dnech vedlo mimo jiné ke značnému úniku metanu (zemní plyn totiž až z 99 procent tvoří právě metan) do ovzduší. Velikost množství uniklého metanu přitom bylo poměrně masivní (realistické odhady hovoří o intenzitě úniku zhruba 700 kilogramů za sekundu).
Probíhající změna klimatu, jejíž dopady pociťujme stále častěji a výrazněji, má celou řadu příčin souvisejících s lidskou činností. Významným zdrojem skleníkových plynů je zemědělství, kde většinu plynů produkuje živočišná výroba (může zhruba za 14-15 procent celosvětové produkce skleníkových plynů). V ní pak dominuje zejména chov krav.
Asi většina z nás si pod pojmem korálový útes představí pestrobarevnou podívanou pod hladinou moře, kterou spatřujeme při zahraničních dovolených. Horší zprávou je, že tyto korálové útesy vlivem změny klimatu postupně mizí.
Erupce Tongy vpravila do stratosféry minimálně 146 Tg H2O, čímž nejen že překonala množství výše zmíněných události ostatních injekcí v záznamu MLS, ale také zastínila teoretický odhad 37,5 Tg H2O ze sopky Pinatubo (1991). Stratosférická injekce H2O z erupce Tongy je rovněž nejvyšší od začátku satelitních pozorování (od roku 1979).
