Počasí
Březen 2024 se stal globálně nejteplejším březnem v historii měření. Podobnou zprávu jsme o skončených měsících slyšeli už devětkrát za sebou. Ano, opravdu jde už o 10. měsíc v řadě, který je nejteplejší v historii měření pro daný měsíc v roce! Od loňského června tak z celoplanetárního pohledu zažíváme mimořádně teplé období.
V těchto dnech uplynul rok, co je povrchová teplota moří v globálním průměru nejvyšší v historii pozorování. Přesněji se tento údaj týká oblastí mezi 60. stupněm severní a jižní šířky, neboť v polárních oblastech měření poněkud komplikuje častý výskyt mořského ledu.
Už delší dobu je předmětem zájmu (nejen) klimatologů otázka slábnutí Golfského proudu, resp. výše zmíněné cirkulace, ale v posledních letech se navíc s prohlubující se změnou klimatu často řeší i otázka možného celkového kolapsu Golfského proudu.
Grónský ledovcový štít patří v posledních letech mezi ostře sledované ledovce, a to z důvodů jeho zrychlujícího se tání, při kterém do severního Atlantiku proudí stále větší množství sladké vody.
Končí rok 2023, který se zapíše do historie klimatologie z mnoha důvodů. Především půjde o dosud nejteplejší rok v historii pozorování. Podle předběžných údajů je velmi pravděpodobné, že odchylka globální teploty od průměru 1850-1900 poprvé v historii přesáhne 1,5 °C.
Tento doslova raketový nárůst globálních teplot má dvě hlavní příčiny – zrychlující se globální oteplování a vliv sílícího jevu El Niňo. Jednou z příčin současného poněkud nečekaně rychlého oteplování je omezení znečištění ovzduší sírovými aerosoly z námořní lodní dopravy.
V masivu Dachstein se nachází celkem tři ledovce - Schladminger, Hallstätter a Großer Gosaugletscher. První jmenovaný ledovec Schladminger je nyní nejmenší a jeho tání působí největší komplikace. V roce 1969 na ledovci totiž bylo vybudováno lyžařské středisko s několika sjezdovkami.
Letošní pylová sezóna začala kvůli teplému počasí v lednu velmi brzy. Chladnější a deštivější duben ale vedl k významnému snížení množství pylu ve vzduchu, v těchto dnech však zatížení pylem výrazně vzrostlo. Podle různých průzkumů trpí pylovými alergiemi až kolem 40 procent obyvatel.
Zesilující skleníkový efekt vede od druhé poloviny minulého století k postupnému zvyšování podílu energie přicházející od Slunce, která zůstává na naší planetě. To vede k vychýlení celkové energetické bilance Země z předchozí rovnováhy mezi energií dopadající od Slunce a energií opouštějící naši planetu do kosmu.
Přepisování teplotních rekordů se v posledních letech stává stále častější záležitostí. V minulém týdnu byl přepsán další světový rekord, který se ale netýkal teploty vzduchu. Povrchová teplota vody v oceánech dosáhla v globálním, tedy celosvětovém průměru, vůbec nejvyšší hodnoty v historii pozorování.
