Počasí
Oteplování naší planety nadále pokračuje. Dva poslední měsíce sice nebyly – z globálního pohledu – rekordně teplé, ale jen s malým odstupem (několik setin stupně Celsia) se umístily na 2. místě po příslušných měsících v loňském roce.
Alpské ledovce jsou v posledních letech často zmiňovány v souvislosti s jejich rychlým táním, které je způsobené nárůstem teplot způsobeným probíhající změnou klimatu. Projekce dalšího vývoje přitom nejsou vůbec příznivé – podle nich může velká část zejména níže položených ledovců zmizet ještě během následujících dekád.
Odklon od fosilních paliv nezbytný pro zpomalení změny klimatu s sebou přináší stále častější instalaci solárních panelů a budování solárních elektráren. Přitom dochází buď ke změně povrchů umělých (zejména při použití fotovoltaických panelů na střechách budov) anebo přirozených (solární panely ve volné krajině).
Je všeobecně známo, že míra budoucího globálního oteplování závisí na vývoji emisí v příštích letech a dekádách. A ty zase souvisejí s tím, jak se společnost bude vyvíjet a na čem bude postaven její ekonomický růst. Rychlost oteplování bude ale záviset také na citlivosti klimatu na zvyšující se koncentraci skleníkových plynů v atmosféře.
V minulých dnech uplynulo přesně 50 let od zahájení měření oxidu uhličitého v atmosféře na observatoři Manua Loa na ostrově Havaj (někdy označovaném též jako Big Island) v Pacifiku. Observatoř samotná vznikla sice už o 18 let dříve.
Probíhající změna klimatu spojená s nárůstem úrovně oxidu uhličitého v atmosféře má celou řadu někdy ne zcela zřejmých důsledků. Jeden z nich se týká množství zeleně na naší planetě.
Březen 2024 se stal globálně nejteplejším březnem v historii měření. Podobnou zprávu jsme o skončených měsících slyšeli už devětkrát za sebou. Ano, opravdu jde už o 10. měsíc v řadě, který je nejteplejší v historii měření pro daný měsíc v roce! Od loňského června tak z celoplanetárního pohledu zažíváme mimořádně teplé období.
V těchto dnech uplynul rok, co je povrchová teplota moří v globálním průměru nejvyšší v historii pozorování. Přesněji se tento údaj týká oblastí mezi 60. stupněm severní a jižní šířky, neboť v polárních oblastech měření poněkud komplikuje častý výskyt mořského ledu.
Už delší dobu je předmětem zájmu (nejen) klimatologů otázka slábnutí Golfského proudu, resp. výše zmíněné cirkulace, ale v posledních letech se navíc s prohlubující se změnou klimatu často řeší i otázka možného celkového kolapsu Golfského proudu.
Grónský ledovcový štít patří v posledních letech mezi ostře sledované ledovce, a to z důvodů jeho zrychlujícího se tání, při kterém do severního Atlantiku proudí stále větší množství sladké vody.
