Počasí
Erupce Tongy vpravila do stratosféry minimálně 146 Tg H2O, čímž nejen že překonala množství výše zmíněných události ostatních injekcí v záznamu MLS, ale také zastínila teoretický odhad 37,5 Tg H2O ze sopky Pinatubo (1991). Stratosférická injekce H2O z erupce Tongy je rovněž nejvyšší od začátku satelitních pozorování (od roku 1979).
Obecně je známo, že během horkých dnů a vln veder roste počet hospitalizací i úmrtí, zhoršuje se pracovní výkon lidí a klesá schopnost se soustředit. Vzhledem k tomu, že noční teploty (resp. denní minima) obecně rostou rychleji než denní teploty (maxima), lze očekávat i výraznější dopady na spánek, jeho délku a kvalitu.
Alpské ledovce jsou oblastí, kde se velmi výrazně projevuje oteplování způsobené změnou klimatu. V popředí zájmu glaciologů a klimatologů jsou už řadu dekád, nicméně letošní situace se zcela vymyká dosavadním zkušenostem. Alpské ledovce totiž zažívají velmi nepříznivý rok.
V posledních týdnech zažíváme časté situace se silnými bouřkami, ve kterých není nouze o intenzivní krupobití. Hlášeny jsou jak případy výskytu velkých krup, tak i tvorby větší vrstvy krup na zemi. Výsledkem jsou každopádně značné škody.
Do kin v těchto týdnech vstoupil nový film Jurský svět: Nadvláda. Ačkoliv děj je naprosto fiktivní, nabízí otázku, jaké vlastně v době skutečné existence dinosaurů na naší planetě panovalo klima.
Body zlomu jsou pojem, který se v posledních letech stále častěji používá s pokračující změnou klimatu. Souvisí s nelinearitou našeho klimatického systému a působením zpětných vazeb. Jde o bod, při jehož dosažení může malá změna vést k velké, kritické, s potenciálem spustit nevratnou změnu s dramatickým dopadem nejen na klima, ale i na ekosystémy.
Naše klima, přesněji klimatický systém, je velmi složitá a do jisté míry i křehká věc. Projevuje se to tím, že v případě narušení rovnováhy tohoto systému může následovat celý řetězec událostí, který v extrémním případě vyústí až v markantní změnu klimatu. Příčinou jsou tzv. zpětné vazby.
Golfský proud je teplý oceánský proud v Atlantiku, který patří z hlediska mezišířkového přenosu tepla k nejvýznamnějším na Zemi. Směřuje z Mexického zálivu podél východního pobřeží Floridy a dál k severu.
V historii klimatu naší planety se občas objevila období, kdy většinu Země pokrýval led a sníh. Jedno takové období se mohlo vyskytnout zhruba před 710 až 640 milióny let, tedy během tzv. kryogenního zalednění. Krajní podobou by mohla být situace, kdy by celý povrch planety byl pokryt vrstvou ledovců nebo tlustou sněhovou pokrývkou.
Historie klimatu naší planety v sobě skrývá mnoho záhad a nejasností, zejména když putujeme do dob výrazně vzdálených od současnosti. Zjednodušeně řečeno se dá konstatovat, že podoba klimatu oscilovala v zásadě mezi dvěma polohami – jednou, kdy byla Země zcela ledovců prostá, a druhou, kdy se vyskytovaly pevninské ledovce.
