Počasí
Městský tepelný ostrov (MTO) je poměrně známý a výrazný rys městského klimatu, který se projevuje zvýšením teplot v hustě zastavěných oblastech velkých měst. Příčinou je jednak samotná geometrie uličních kaňonů umožňující efektivnější pohlcování slunečního záření a jeho přeměnu v teplo, ale i rychlý odtok srážkové vody kanalizací.
Naše planeta prodělala během svého vývoje řadu výrazných změn klimatu. V současné době zažíváme mimořádně rychlé globální oteplování spojené s lidskou činností. Stále se přitom objevují názory, že v minulosti probíhaly podobně velké změny teploty.
V této souvislosti se v některých kruzích dostávají do popředí metody umělých zásahů do klimatického systému, které by potenciálně mohly vést ke zmírnění dopadů nebo dokonce zastavení probíhající změny klimatu. Takovéto zásahy do fungování klimatu se často označují jako geoinženýrství, případně geoingeneering.
Poškození plynovodu Nordstream v Baltském moři v minulých dnech vedlo mimo jiné ke značnému úniku metanu (zemní plyn totiž až z 99 procent tvoří právě metan) do ovzduší. Velikost množství uniklého metanu přitom bylo poměrně masivní (realistické odhady hovoří o intenzitě úniku zhruba 700 kilogramů za sekundu).
Probíhající změna klimatu, jejíž dopady pociťujme stále častěji a výrazněji, má celou řadu příčin souvisejících s lidskou činností. Významným zdrojem skleníkových plynů je zemědělství, kde většinu plynů produkuje živočišná výroba (může zhruba za 14-15 procent celosvětové produkce skleníkových plynů). V ní pak dominuje zejména chov krav.
Asi většina z nás si pod pojmem korálový útes představí pestrobarevnou podívanou pod hladinou moře, kterou spatřujeme při zahraničních dovolených. Horší zprávou je, že tyto korálové útesy vlivem změny klimatu postupně mizí.
Erupce Tongy vpravila do stratosféry minimálně 146 Tg H2O, čímž nejen že překonala množství výše zmíněných události ostatních injekcí v záznamu MLS, ale také zastínila teoretický odhad 37,5 Tg H2O ze sopky Pinatubo (1991). Stratosférická injekce H2O z erupce Tongy je rovněž nejvyšší od začátku satelitních pozorování (od roku 1979).
Obecně je známo, že během horkých dnů a vln veder roste počet hospitalizací i úmrtí, zhoršuje se pracovní výkon lidí a klesá schopnost se soustředit. Vzhledem k tomu, že noční teploty (resp. denní minima) obecně rostou rychleji než denní teploty (maxima), lze očekávat i výraznější dopady na spánek, jeho délku a kvalitu.
Alpské ledovce jsou oblastí, kde se velmi výrazně projevuje oteplování způsobené změnou klimatu. V popředí zájmu glaciologů a klimatologů jsou už řadu dekád, nicméně letošní situace se zcela vymyká dosavadním zkušenostem. Alpské ledovce totiž zažívají velmi nepříznivý rok.
V posledních týdnech zažíváme časté situace se silnými bouřkami, ve kterých není nouze o intenzivní krupobití. Hlášeny jsou jak případy výskytu velkých krup, tak i tvorby větší vrstvy krup na zemi. Výsledkem jsou každopádně značné škody.
