Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Studená fronta přinese déšť a ochlazení, na východ i bouřky s přívalovými srážkami

Země je stále více zelenější, hlavně díky nárůstu oxidu uhličitého

Probíhající změna klimatu spojená s nárůstem úrovně oxidu uhličitého v atmosféře má celou řadu někdy ne zcela zřejmých důsledků. Jeden z nich se týká množství zeleně na naší planetě. I přes pokračující kácení a vypalování tropických pralesů a stále častější a rozsáhlejší přírodní požáry (a taky přeměnu povrchu z přírodního na umělý v souvislosti s rozšiřováním lidských sídel) rozsah Země pokryté zelenou vegetací za posledních 40 let poměrně významně vzrostl. Globální „zelenání“ se přitom netýká jen souše, ale i oceánů. Jinými slovy, s trochou nadsázky lze konstatovat, že se naše Země stále více stává zelenou než modrou planetou.

Trend
Trend vývoje množství zeleně vyjádřené parametrem množství listové zeleně (v cm na metr čtvereční za dekádu). Data byla získaná z přístroje MODIS za období 2000-2017. Červeně zvýrazněny oblasti s největším nárůstem zeleně, zdroj: nature.com

Na základě družicových měření pomocí speciálních senzorů citlivých na vlnovou délku světla, která jsou k dispozici od 80. let minulého století, je zřejmé, že roste množství povrchu pokrytých zelenými listy. V posledních dvou dekádách toto zvětšení činilo asi 5 procent (odpovídající ploše Amazonského pralesa). Současně zhruba na polovině souše se trend ozeleňování zrychluje.

Jednou z hlavních příčin stoupajícího podílu zelených ploch je rostoucí množství oxidu uhličitého, který podporuje fotosyntézu a růst rostlin. Připomeňme, že během posledních 150 let množství CO2 v atmosféře stouplo zhruba o 50 procent. Dalším faktorem je zvětšení ploch využívaných k rostlinné výrobě v zemědělství, které jsou pokryté vegetací. Dříve nevyužívané a často málo zelené plochy se mění na zelené farmy – to asi nejvíc týká Indie. Menší měrou pak mimo tropické oblasti přispívá i vysazování stromů. Například Čína v minulé dekádě masivně zalesňovala oblasti náchylné k vysychání.

Obecně předpoklad je, že „listnatější“ planeta může pomoci ke zmírnění změny klimatu. Oceány i pevnina, včetně lesů, absorbují více než polovinu CO2, které lidstvo vypouští do ovzduší. Tento „propad“ uhlíku pak snižuje míru globálního oteplování. Pokud jde o oceány, tam je situace složitější – na jedné straně může nárůst zeleně souviset se zvyšujícím se množstvím fytoplanktonu, který pohlcuje CO2, na druhé straně může být ale způsoben taky četnějším výskytem druhů fytoplanktonu, které produkují zelený pigment, což ale ke snížení CO2 nepovede.

Větší ozelenění planety má však svá velká „ALE“. Jednak z družic není možné dobře rozlišit například deštný prales od plantáží kávovníku, vypadají podobně. Z hlediska životního prostředí a podmínek pro živočichy nebo schopnosti zadržet vodu jsou ale dramaticky odlišné. Rovněž nárůst zeleně vlivem zalesňování nemusí být tak pozitivní – v Číně i Indii se často používá jeden nebo dva druhy, což biodiverzitě moc nepomáhá a rovněž snižuje samu odolnost lesů.

A konečně nárůst zeleně spojený s rozšířením farmaření má řadu negativních spojitostí – jednak je potřeba více chemikálií k hnojení a taky vody, která například v Kalifornii vyčerpává řeku Colorado a je důvodem následného napětí kvůli jejímu nedostatku. Samozřejmě platí, že CO2, který je plodinami absorbován během sezóny, se po sklizni opět uvolní do atmosféry. Nehledě na to, že výroba hnojiv je vysoce energeticky náročná a tato elektřina stále pochází z většiny z fosilních paliv. A konečně je důležité zdůraznit, že i když CO2 vede k rychlejšímu růstu plodin, kvůli řadě složitých procesů mají ale tyto plodiny ve finále méně nutričně významných látek, ať už jde o bílkoviny, vápník nebo hořčík. Jak je patrné, nárůst plochy Země pokryté zelení není rozhodně jen pozitivní záležitostí.

Data
Množství vegetační zeleně vyjádřené pomocí normalizovaného diferenčního vegetačního indexu (získaného z družicových dat) ve vegetačním období: a) odchylka pro daný rok vzhledem k průměru 2000–2023, dlouhodobý lineární trend vyjádřen modře b) odchylka v roce 2023 ve srovnání s průměrem let 2000–2023 c) umístění roku 2023 v rámci období 2000–2023 (1. místo znamená, že 2023 je nejzelenějším rokem) d) odchylka v roce 2023 ve srovnání s průměrem 2020–2022, zdroj: nature.com

Zajímavá v této souvislosti je i otázka dopadu extrémních jevů, o které loni ve světě nebyla nouze, na rozsah zelené vegetace. Na základě nedávno zveřejněné studie vyplývá, že meziroční nárůst zeleně byl loni třetí největší v tomto století (po letech 2020 a 2021). Na tom se největší měrou podílela Evropa, severní Austrálie, oblast afrického Sahelu a části středozápadu USA. Naopak výrazný pokles vegetace nastal zejména v požáry sužované Kanadě, Mexiku, severozápadní Africe a taky v Rusku. V těchto regionech pak samozřejmě výrazně klesá schopnost pohlcovat uhlík z atmosféry. Do budoucna bude důležité sledovat, jak se poměr těchto dvou typů povrchu bude vyvíjet.