Počasí
Do kin v těchto týdnech vstoupil nový film Jurský svět: Nadvláda. Ačkoliv děj je naprosto fiktivní, nabízí otázku, jaké vlastně v době skutečné existence dinosaurů na naší planetě panovalo klima.
Body zlomu jsou pojem, který se v posledních letech stále častěji používá s pokračující změnou klimatu. Souvisí s nelinearitou našeho klimatického systému a působením zpětných vazeb. Jde o bod, při jehož dosažení může malá změna vést k velké, kritické, s potenciálem spustit nevratnou změnu s dramatickým dopadem nejen na klima, ale i na ekosystémy.
Naše klima, přesněji klimatický systém, je velmi složitá a do jisté míry i křehká věc. Projevuje se to tím, že v případě narušení rovnováhy tohoto systému může následovat celý řetězec událostí, který v extrémním případě vyústí až v markantní změnu klimatu. Příčinou jsou tzv. zpětné vazby.
Golfský proud je teplý oceánský proud v Atlantiku, který patří z hlediska mezišířkového přenosu tepla k nejvýznamnějším na Zemi. Směřuje z Mexického zálivu podél východního pobřeží Floridy a dál k severu.
V historii klimatu naší planety se občas objevila období, kdy většinu Země pokrýval led a sníh. Jedno takové období se mohlo vyskytnout zhruba před 710 až 640 milióny let, tedy během tzv. kryogenního zalednění. Krajní podobou by mohla být situace, kdy by celý povrch planety byl pokryt vrstvou ledovců nebo tlustou sněhovou pokrývkou.
Historie klimatu naší planety v sobě skrývá mnoho záhad a nejasností, zejména když putujeme do dob výrazně vzdálených od současnosti. Zjednodušeně řečeno se dá konstatovat, že podoba klimatu oscilovala v zásadě mezi dvěma polohami – jednou, kdy byla Země zcela ledovců prostá, a druhou, kdy se vyskytovaly pevninské ledovce.
Metan je jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů, jejichž koncentrace v atmosféře narůstá z důvodů lidské činnosti. Zatímco v minulosti se hlavní pozornost veřejnosti tradičně soustředila k oxidu uhličitému, poslední vývoj ukazuje, že i metan si zaslouží větší pozornost.
Ačkoliv jde o všeobecně poměrně známý výkyv klimatu, při podrobnějším pohledu zjistíme, že jeho výše zmíněné časové vymezení není úplně správné. Rekonstrukcí historických teplotních řad z celé Země zjistíme, že nejchladnější období se totiž vyskytla v různých částí světa v různou dobu.
O období od 8. do 14. století (přibližně mezi léty 750 a 1350) se často hovoří jako o tzv. středověkém teplém období. V této době Vikingové obývali pobřeží Grónska, plocha polí v Evropě se rozšiřovala a stouply i výnosy z nich.
Na přelomu léta a podzimu v Atlantiku každý rok vrcholí hurikánová sezona. V posledních letech se při jejím vyhodnocování často objevují informace o rekordech jak v počtu hurikánů, tak jejich intenzitě. Například předminulá sezona z roku 2020 přinesla 30 pojmenovaných bouří, což bylo nejvíce za dobu pozorování.
