Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Denní maxima již zamíří k letním hodnotám

Rostoucí teploty negativně ovlivňují také spánek, klesá jeho délka

Dopady změny klimatu můžou mít velmi rozdílné podoby. Často se zdůrazňují zejména extrémní projevy jako jsou dlouhotrvající vlny veder, intenzivní srážky vedoucí k rychlým povodním, ničivý vítr nebo třeba sílící tajfuny a hurikány. Tyto jevy představují často bezprostřední ohrožení lidí a mají obvykle závažný ekonomický dopad na společnost. Jenže klimatická změna může významně ovlivňovat i každodenní lidské aktivity včetně záležitostí psychologických a fyziologických. Jednou z takových aktivit je spánek, na jehož kvalitu bude během tohoto století negativně dopadat především rostoucí teplota vzduchu.

Obecně je známo, že během horkých dnů a vln veder roste počet hospitalizací i úmrtí, zhoršuje se pracovní výkon lidí a klesá schopnost se soustředit. Vzhledem k tomu, že noční teploty (resp. denní minima) obecně rostou rychleji než denní teploty (maxima), lze očekávat i výraznější dopady na spánek, jeho délku a kvalitu. Zajímavou studii v tomto smyslu nedávno publikovala skupina dánských vědců, kteří zkoumali spánek u více než 47 tisíc lidí v téměř sedmi desítkách zemí po celém světě (s výjimkou Antarktidy). Využili k tomu speciálních náramků, které monitorovaly bdělost a spánek.

V této souvislosti je vhodné připomenout, že během noci dochází k odvádění tepla z jádra lidského těla do okolního prostředí, a to prostřednictvím rozšířených krevních cév. Jenže tento tok tepla může probíhat jen tehdy, pokud je okolí chladnější, než jsme my. Samozřejmě, pokud je okolí příliš chladné, vede to taky k narušení kvality spánku. Nicméně schopnost adaptace na nižší teploty je mnohem lepší než na teploty vyšší.

Vývoj
Průměrná změna délky spánku v minutách (na vertikální ose) v závislosti na hodnotě minimální noční teploty (horizontální osa), zdroj: Minor et al, One Earth & Guardian, 2022

Výsledky analýzy v celosvětovém pohledu ukázaly, že nadprůměrně teplé počasí vede k narušení spánku. Za velmi teplých nocí klesá délka spánku o více než 10 minut. S rostoucí teplotou se také zvyšuje pravděpodobnost, že celková délka spánku klesne pod sedm hodin – neboť nám trvá déle, než usneme, a rovněž se dříve, než při nižších teplotách vzbudíme. Efekt je zvýrazněn zejména ve městech, kde se přidává oteplující vliv tepelného ostrova města. V celosvětovém průměru už nyní obyvatelé měst přicházejí ročně až o 44 hodin spánku. A zhruba v 11 nocích klesne vlivem vysoké teploty délka spánku pod 7 hodin, tedy pod hranici považovanou za minimum potřebného spánku. Během tohoto století může dojít ke zvýšení tohoto spánkového „deficitu“ o dalších 10 až 25 hodin. Horší vyhlídky v tomto směru mají obyvatelé nejteplejších oblastí na světě, pro nás ve střední Evropě by to v lepším případě (nízké emise skleníkových plynů) mohlo být v polovině století kolem dvou až tří a koncem století kolem 6 hodin, v horším případě (vysoké emise) koncem století 12 až 14 hodin. A počet nocí s nedostatečnou délkou spánku (tedy pod 7 hodin) by pak v nejhorším případě ke konci století mohl stoupnout o 3 až 4, zatímco v nejteplejších částech světa až o 8 nocí.

Tato průměrná čísla se liší, pokud vezme v úvahu odlišnosti lidí. Například vzhledem k tomu, že se ženské tělo začne ochlazovat během spánku dříve (a má tedy celkově větší potřebu se ochladit) než mužské, mají vyšší noční teploty výraznější dopad právě na ženy než na muže. Výrazně horší dopady pocítí starší lidé, kteří obecně v noci hůře spí a mají horší regulaci tělesné teplot. A konečně lidé v chudších zemích budou postiženi hůře kvůli horšímu přístupu k různým chladícím zařízením, jako jsou ventilátory a klimatizace. Znepokojující je, že lidé žijící v teplejším podnebí nejsou v zásadě lépe stavěni na zvyšování nočních teplot než lidé v mírném pásmu. Kvantitativně vyjádřeno, ztráta spánku na každý stupeň oteplení je asi o čtvrtinu vyšší u žen než u mužů, dvakrát vyšší u lidí starších 65 let a třikrát vyšší u lidí v chudších zemích.

Mapa
Očekáváný nárůst nocí s krátkou dobou spánku (méně než 7 hodin za noc) kvůli nárůstu teploty za rok na osobu – nahoře očekáváná situace v polovině tohoto století, dole na konci století. Vlevo situace pro mírnější nárůst emisí skleníkových plynů, vpravo pro pokračování dosavadního trendu nárůstu, zdroj: sciencedirect.com

Mapa
Očekáváný pokles doby spánku v hodinách za rok na osobu kvůli nárůstu teploty – nahoře očekáváná situace v polovině tohoto století, dole na konci století. Vlevo situace pro mírnější nárůst emisí skleníkových plynů, vpravo pro pokračování dosavadního trendu nárůstu, zdroj: sciencedirect.com

Je otázka, jestli výsledky výzkumu nejsou ve skutečnosti příliš konzervativní. Autoři nevylučují, že můžou být jen vrcholkem ledovce – skutečný dopad změny klimatu na spánek totiž může být mnohem větší. Opatření pro snižování přehřívání především městských oblastí je proto naprosto zásadní věcí i pro kvalitnější spánek.