Z poškozeného plynovodu Nordstream uniklo značné množství metanu, zvýšené koncentrace naměřily stanice i ve vzdáleném okolí
Poškození plynovodu Nordstream v Baltském moři v minulých dnech vedlo mimo jiné ke značnému úniku metanu (zemní plyn totiž až z 99 procent tvoří právě metan) do ovzduší. Velikost množství uniklého metanu přitom bylo poměrně masivní (realistické odhady hovoří o intenzitě úniku zhruba 700 kilogramů za sekundu). Potvrdilo to měření na několika stanicí sítě ICOS (Integrovaný systém pro monitoring uhlíku – systém disponuje asi 150 měřícími stanicemi napříč Evropou a v přilehlých mořských oblastech) ve Švédsku, Norsku a Finsku. Bohužel družicové údaje moc využít nelze, a to kvůli velké oblačnosti, která znemožnila získat podrobná data z oblasti Baltu. Z potrubí zřejmě stále část metanu uniká, proto je na celkové kvantitativní zhodnocení ještě brzy. Přesto standardizovaná měřící síť umožňuje rychle a spolehlivé porovnání emisí. A podle údajů, které jsou k dispozici, uniklé množství (odhady mluví o 180 až 350 tisících tun) zatím zhruba odpovídá celoroční produkci metanu země typu Dánska nebo města o velikosti Paříže!
Místo exploze plynovodu Nordstream v Baltském moře leteckým pohledem, zdroj: AP
Uniklý metan se vlivem proudění vydal směrem ke Švédsku a Norsku, podle výpočtů německého modelu ICON-ART pak část metanu zasáhla i Britské ostrovy, zvýšené koncentrace byly krátce zaznamenány i na severu Německa, do Česka ale zatím tento metan nepronikl. Nelze sice v příštích dnech vyloučit, že se k nám dostane, nicméně půjde nejspíš o zanedbatelnou koncentraci na úrovni citlivosti přístrojů.
Koncentrace metanu na stanicích sítě ICOS ve Skandinávii ukazují zvýšení koncentrací metanu po poškození plynovodu, zdroj: icos-cp.eu
Modelování vlečky metanu unikajícího z poškozeného potrubí v Baltském moři zachycuje níže uvedená animace.
Jak je vlastně tento únik potenciálně problematický? Především je nutné zdůraznit, že zdravotní problémy dokáže metan způsobit až při koncentracích kolem 95 miliónů ppb (tedy částic metanu na milión částic vzduchu), zatímco naměřené koncentrace v nejbližším Švédsku nepřekročily 2500 ppb. Rovněž riziko exploze je při těchto koncentracích nulové. V okolí úniku metanu z mořského potrubí ale může dojít k udušení vodních živočichů, v ohrožení jsou i oblasti tření tresek ve švédských vodách. Lodě by se měly tomuto místu také vyhýbat.
Značně problematický je ale skleníkový efekt metanu (viz článek). Jde totiž o jeden z nejúčinnějších skleníkových plynů – pokud by v atmosféře působil 100 let, má téměř 30násobný oteplovací potenciál oproti oxidu uhličitému. Na druhou stranu, doba setrvání metanu v atmosféře je jen něco kolem 10 let. Uniklé množství metanu není na jedné straně rozhodně zanedbatelné, na straně druhé z globálního pohledu se nejedná až o tak dramatické množství – zatím odpovídá zhruba trojhodinovým celosvětovým emisím. Každopádně i tento únik metanu přispěje k pokračujícímu nárůstu úrovně tohoto skleníkového plynu v atmosféře. Loni přitom meziročně přibylo nejvíc metanu v historii měření. Každé zvýšení metanu navíc může svým oteplujícím potenciálem přispět k překročení některých tzv. bodů zlomu v našem klimatickém systému, například nevratnému tání ledovců, kdy už není cesty zpátky.
Ať už má událost s explozí plynovodu jakékoliv pozadí, potvrzuje, že systém fosilních paliv, který má zásadní a dramatické negativní dopady na naše klima, je i sám o sobě poměrně křehký a zranitelný.
Místo exploze plynovodu Nordstream v Baltském moře leteckým pohledem, zdroj: AP
Uniklý metan se vlivem proudění vydal směrem ke Švédsku a Norsku, podle výpočtů německého modelu ICON-ART pak část metanu zasáhla i Britské ostrovy, zvýšené koncentrace byly krátce zaznamenány i na severu Německa, do Česka ale zatím tento metan nepronikl. Nelze sice v příštích dnech vyloučit, že se k nám dostane, nicméně půjde nejspíš o zanedbatelnou koncentraci na úrovni citlivosti přístrojů.
Koncentrace metanu na stanicích sítě ICOS ve Skandinávii ukazují zvýšení koncentrací metanu po poškození plynovodu, zdroj: icos-cp.eu
Modelování vlečky metanu unikajícího z poškozeného potrubí v Baltském moři zachycuje níže uvedená animace.
Modellierung der Abluftfahne der #Nordstream-Lecks durch #dwd_klima mit ICON-ART, unter der realistischen Annahme, dass seit dem 26.9. konstant 700 kg/s austreten. Diese Annahme leitet sich aus UBA-Abschätzungen ab.
— DWD Klima und Umwelt (@DWD_klima) September 30, 2022
Zeitraum: 26.09. bis 01.10.2022 pic.twitter.com/8Dj9SJV5wU
Jak je vlastně tento únik potenciálně problematický? Především je nutné zdůraznit, že zdravotní problémy dokáže metan způsobit až při koncentracích kolem 95 miliónů ppb (tedy částic metanu na milión částic vzduchu), zatímco naměřené koncentrace v nejbližším Švédsku nepřekročily 2500 ppb. Rovněž riziko exploze je při těchto koncentracích nulové. V okolí úniku metanu z mořského potrubí ale může dojít k udušení vodních živočichů, v ohrožení jsou i oblasti tření tresek ve švédských vodách. Lodě by se měly tomuto místu také vyhýbat.
Značně problematický je ale skleníkový efekt metanu (viz článek). Jde totiž o jeden z nejúčinnějších skleníkových plynů – pokud by v atmosféře působil 100 let, má téměř 30násobný oteplovací potenciál oproti oxidu uhličitému. Na druhou stranu, doba setrvání metanu v atmosféře je jen něco kolem 10 let. Uniklé množství metanu není na jedné straně rozhodně zanedbatelné, na straně druhé z globálního pohledu se nejedná až o tak dramatické množství – zatím odpovídá zhruba trojhodinovým celosvětovým emisím. Každopádně i tento únik metanu přispěje k pokračujícímu nárůstu úrovně tohoto skleníkového plynu v atmosféře. Loni přitom meziročně přibylo nejvíc metanu v historii měření. Každé zvýšení metanu navíc může svým oteplujícím potenciálem přispět k překročení některých tzv. bodů zlomu v našem klimatickém systému, například nevratnému tání ledovců, kdy už není cesty zpátky.
Ať už má událost s explozí plynovodu jakékoliv pozadí, potvrzuje, že systém fosilních paliv, který má zásadní a dramatické negativní dopady na naše klima, je i sám o sobě poměrně křehký a zranitelný.
