Počasí
Paleoklimatologie je vědní obor zabývající se rekonstrukcí a interpretací klimatu v době před nástupem přístrojových pozorování. K tomu používá tzv. proxy dat. Jde o nepřímé indikátory, které umožňují rekonstruovat dřívější klima a určit přibližné vlastnosti klimatického sytému v minulosti.
Rozsáhlé městské oblasti mají svá specifika, pokud se týká počasí a klimatu. Jeden z nejvýraznějších rysů, tedy městský tepelný ostrov, zná asi velká část laické veřejnosti. Jde o oblast města, která je výrazně teplejší než jeho okraje nebo venkovské oblasti.
Celosvětově dochází k oteplování planety zhruba o 0,17 °C za pouhou dekádu. To, že se loňský rok stal o něco chladnějším než předchozí roky, souvisí s výskytem fáze La Niña, při které jsou rozsáhlé oblasti tropického Pacifiku podprůměrně teplé.
Až do 14. prosince 2018 potrvá konference OSN o změnách klimatu v polských Katovicích. Hlavní cíl složitých jednání, kterých se účastní zástupci 190 zemí z celého světa, je jasný – přijetí pravidel, která povedou k plné realizaci cílů pařížské klimatické dohody.
K tomu, aby sopečné erupce měly dopad na celosvětové klima, je nutné, aby zejména oxid siřičitý, který se při erupcích uvolňuje, pronikl až do stratosféry – tedy zhruba do výšek nad 15 kilometrů.
3,4 mm za rok – číslo, které udává průměrnou hodnotu nárůstu hladiny světového oceánu v současnosti. Na první pohled číslo zanedbatelně malé, vždyť co je to pár milimetrů.
Jedním z hraničních oborů klimatologie je fenologie. Ta se zabývá studiem časového průběhu periodicky se opakujících životních projevů, tedy tzv. fenologických fází, rostlin v závislosti na podmínkách vnějšího prostředí, zejména na podnebí a počasí.
Oxidu uhličitého v atmosféře stále přibývá. Letos poprvé od začátku měření zůstaly globální hodnoty obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře i během svého ročního minima (dosahovaného zpravidla v září) nad hranicí 400 ppm.
Zatímco v Česku byl letošní červenec teplotně nadprůměrný (i když ne tolik jako loňský), globálně, tedy na celé Zemi, se červenec 2016 stal nejteplejším červencem od roku 1880 (od té doby jsou k dispozici v dostatečné kvalitě a hustotě přístrojová měření).
Několik posledních desetiletí je centrum Prahy nejteplejším místem Česka. Přitom ještě v polovině minulého století to byla jižní Morava. Na tomto faktu se podílí tepelný ostrov města Prahy.
