Fenologické zahrádky pomáhají klimatologům
Jedním z hraničních oborů klimatologie je fenologie. Ta se zabývá studiem časového průběhu periodicky se opakujících životních projevů, tedy tzv. fenologických fází, rostlin (případně i živočichů) v závislosti na podmínkách vnějšího prostředí, zejména na podnebí a počasí. Fenologickou fází rozumíme určitý, na pohled dobře rozpoznatelný a každoročně se opakující, projev vývoje orgánů sledovaných rostlin, např. rašení, olisťování, kvetení, zralost plodů, žloutnutí listů apod. Na nástup a průběh fenologických fází mají vliv meteorologické prvky, hlavně teplota vzduchu, sluneční svit a srážky, dále teplo a vlhkost půdy (viz také článek Barvy podzimního listí ovlivňuje počasí). Fenologická pozorování se provádějí na fenologických stanicích, přičemž jejich provoz zabezpečují dobrovolní pozorovatelé, kteří provádějí pozorování během celého roku.
Pro sjednocení fenologických pozorování v Evropě byly zřízeny mezinárodní fenologické zahrádky, jejichž síť byla založena v roce 1959. Centrem této sítě se stala Humboldtova univerzita v Berlíně.
V současné době je po celé Evropě cca 90 těchto zahrádek (obr. 1) a jsou na nich sledována a předávána data o vývoji zpravidla 23 rostlinných druhů (především dřevin). Je vhodné, aby v blízkosti fenologické zahrádky byla rovněž klimatologická stanice pro sledování vývoje počasí.
Obr. 1: Síť mezinárodních fenologických zahrádek v Evropě (stav v roce 2010), zdroj: Agrar.hu-berlin.de
V České republice v současnosti fungují 3 fenologické zahrádky. První z nich byla v roce 1999 založena při observatoři v Doksanech. Od roku 2006 bylo na fenologické zahrádce v Doksanech zavedeno pozorování pomocí kamery, která během celého roku snímá definované body v předem daném časovém kroku. Další zahrádky jsou umístěny v Kostelci nad Černými lesy, ve které je vysázeno dokonce 29 dřevin (jde o různé druhy smrků, buků, topolů, vrb a dalších), a ve Křtinách u Brna.
Na mezinárodních fenologických zahrádkách se sledují vybrané fenofáze jako olisťování, různé fáze kvetení, dozrávání plodů, začátek barvení listů na podzim a jejich opadávání.
Obr. 2: Fenologická zahrádka v Kostelci nad Černými lesy, zdroj: Chmuul.org
A k čemu vlastně slouží fenologické zahrádky? Především pro získávání porovnatelných fenologických dat. Pro obsluhovatele fenologické zahrádky je stanovena jednotná metodika pozorování a pečování o rostliny. Rostliny, které jsou na zahrádkách sázeny a následně pozorovány, jsou pěstovány v mateřské zahrádce v Německu, odkud jsou do nově vznikajících zahrádek dodávány. Výsledkem jsou tedy fenologická data rostlin, jejichž genetická informace nebyla žádným způsobem změněna či upravena v rámci celé Evropy. A co lze s takto získanými daty provést? Třeba je lze použít při dokumentaci vlivu klimatické změny na rostliny, při kalibraci dat získaných dálkovým průzkumem Země, data jsou také využívána při modelování výnosů, při vytváření růstových nebo hydrologických modelů, dále při určování regionů náchylnějších na časné jarní mrazíky ohrožující ovocné dřeviny a konečně i pro monitorování environmentálních změn.
Pro sjednocení fenologických pozorování v Evropě byly zřízeny mezinárodní fenologické zahrádky, jejichž síť byla založena v roce 1959. Centrem této sítě se stala Humboldtova univerzita v Berlíně.
V současné době je po celé Evropě cca 90 těchto zahrádek (obr. 1) a jsou na nich sledována a předávána data o vývoji zpravidla 23 rostlinných druhů (především dřevin). Je vhodné, aby v blízkosti fenologické zahrádky byla rovněž klimatologická stanice pro sledování vývoje počasí.
Obr. 1: Síť mezinárodních fenologických zahrádek v Evropě (stav v roce 2010), zdroj: Agrar.hu-berlin.de
V České republice v současnosti fungují 3 fenologické zahrádky. První z nich byla v roce 1999 založena při observatoři v Doksanech. Od roku 2006 bylo na fenologické zahrádce v Doksanech zavedeno pozorování pomocí kamery, která během celého roku snímá definované body v předem daném časovém kroku. Další zahrádky jsou umístěny v Kostelci nad Černými lesy, ve které je vysázeno dokonce 29 dřevin (jde o různé druhy smrků, buků, topolů, vrb a dalších), a ve Křtinách u Brna.
Na mezinárodních fenologických zahrádkách se sledují vybrané fenofáze jako olisťování, různé fáze kvetení, dozrávání plodů, začátek barvení listů na podzim a jejich opadávání.
Obr. 2: Fenologická zahrádka v Kostelci nad Černými lesy, zdroj: Chmuul.org
A k čemu vlastně slouží fenologické zahrádky? Především pro získávání porovnatelných fenologických dat. Pro obsluhovatele fenologické zahrádky je stanovena jednotná metodika pozorování a pečování o rostliny. Rostliny, které jsou na zahrádkách sázeny a následně pozorovány, jsou pěstovány v mateřské zahrádce v Německu, odkud jsou do nově vznikajících zahrádek dodávány. Výsledkem jsou tedy fenologická data rostlin, jejichž genetická informace nebyla žádným způsobem změněna či upravena v rámci celé Evropy. A co lze s takto získanými daty provést? Třeba je lze použít při dokumentaci vlivu klimatické změny na rostliny, při kalibraci dat získaných dálkovým průzkumem Země, data jsou také využívána při modelování výnosů, při vytváření růstových nebo hydrologických modelů, dále při určování regionů náchylnějších na časné jarní mrazíky ohrožující ovocné dřeviny a konečně i pro monitorování environmentálních změn.
