Počasí
Je to už víc než rok, co svět ochromila pandemie onemocnění COVID-19. Ruku v ruce s prudkým utlumením průmyslu a dopravy, zejména té letecké, došlo k výraznému propadu jak emisí skleníkových plynů, tak i znečišťujících látek vypouštěných do atmosféry.
Máme za sebou další mimořádně teplý rok. Alespoň z globálního pohledu. Rok 2020 se spolu s rokem 2016 staly vůbec nejteplejšími roky v historii měření. A to znamená, že pokračuje série mimořádně teplých roků, která začala v roce 2015 – posledních 6 let se stalo nejteplejšími roky v historii pozorování.
Letošní listopad se stal globálně nejteplejším listopadem v historii měření. Podle agentury Copernicus byla průměrná měsíční teplota o 0,13 °C vyšší než v dosud nejteplejších listopadech 2016 a 2019. Jelikož se jedná o globální odchylku, kde každá setina hraje významnou roli, jde opravdu o výrazné překonání dosavadního rekordu.
Letošní rok má našlápnuto k tomu, stát se nejteplejším od začátku globálních přístrojových měření v roce 1880. Máme za sebou celosvětově nejteplejší květen a leden. Únor, březen a duben skončily vždy na druhém místě.
Když se podíváme na modré nebe, často na něm zahlédneme kondenzační čáry za letadly. Co to ale vlastně je, jak a proč vznikají a můžou mít nějaký vliv na počasí a klima?
Paleoklimatologie je vědní obor zabývající se rekonstrukcí a interpretací klimatu v době před nástupem přístrojových pozorování. K tomu používá tzv. proxy dat. Jde o nepřímé indikátory, které umožňují rekonstruovat dřívější klima a určit přibližné vlastnosti klimatického sytému v minulosti.
Rozsáhlé městské oblasti mají svá specifika, pokud se týká počasí a klimatu. Jeden z nejvýraznějších rysů, tedy městský tepelný ostrov, zná asi velká část laické veřejnosti. Jde o oblast města, která je výrazně teplejší než jeho okraje nebo venkovské oblasti.
Celosvětově dochází k oteplování planety zhruba o 0,17 °C za pouhou dekádu. To, že se loňský rok stal o něco chladnějším než předchozí roky, souvisí s výskytem fáze La Niña, při které jsou rozsáhlé oblasti tropického Pacifiku podprůměrně teplé.
Až do 14. prosince 2018 potrvá konference OSN o změnách klimatu v polských Katovicích. Hlavní cíl složitých jednání, kterých se účastní zástupci 190 zemí z celého světa, je jasný – přijetí pravidel, která povedou k plné realizaci cílů pařížské klimatické dohody.
K tomu, aby sopečné erupce měly dopad na celosvětové klima, je nutné, aby zejména oxid siřičitý, který se při erupcích uvolňuje, pronikl až do stratosféry – tedy zhruba do výšek nad 15 kilometrů.
