Počasí
Poslední doba ledová skončila zhruba před 10 tisíci lety, kdy došlo k přechodu lidí od primitivních lovců a sběračů k pokročilejší společnosti usedlé, jejíž hospodářství je založeno na zemědělství. Od té doby zažívá naše planeta poměrně teplé období.
Za pár týdnů uplyne už 6 let od dojednání tzv. Pařížské klimatické dohody. Jejím cílem je omezit emise skleníkových plynů v atmosféře tak, aby nárůst globální (tedy celosvětové) teploty vzduchu zůstal výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s teplotou před začátkem průmyslové revoluce.
Slunce je motorem veškerého dění v naší atmosféře. Díky jeho energii vypadá počasí a klima tak, jak ho známe. Toto množství energie, které k nám od Slunce přichází, ale není v průběhu času konstantní. Mění se, a délka i doba opakování jednotlivých změn se poněkud liší.
Dnešní den (8. červen) je nejen dnem, kdy slaví svátek Medard spojený s jednou z nejznámějších pranostik o počasí, ale rovněž světovým dnem oceánů. Má upozornit na význam oceánů pro život na Zemi. Nedílná a podstatná část tohoto významu přitom spočívá i ve vlivu moří na počasí a na klima.
Oteplování a změna klimatu se projevuje pestrou škálou dopadů. Velmi citlivě přitom reagují zejména horské, resp. pevninské ledovce, a to prakticky na celém světě, ať už jde o ledovce tropické nebo ledovce v mírných a vyšších zeměpisných šířkách.
Dění v Arktidě a stav Severního ledového oceánu se na první pohled mohou zdát ze střední Evropy daleko. Jenže při podrobnějším zkoumání dění v atmosféře zjistíme, že tento předpoklad by byl poněkud mylný. Stále výraznější tání mořského ledu v Arktidě totiž má za následek výraznější dopady na počasí v Evropě.
Je to už víc než rok, co svět ochromila pandemie onemocnění COVID-19. Ruku v ruce s prudkým utlumením průmyslu a dopravy, zejména té letecké, došlo k výraznému propadu jak emisí skleníkových plynů, tak i znečišťujících látek vypouštěných do atmosféry.
Máme za sebou další mimořádně teplý rok. Alespoň z globálního pohledu. Rok 2020 se spolu s rokem 2016 staly vůbec nejteplejšími roky v historii měření. A to znamená, že pokračuje série mimořádně teplých roků, která začala v roce 2015 – posledních 6 let se stalo nejteplejšími roky v historii pozorování.
Letošní listopad se stal globálně nejteplejším listopadem v historii měření. Podle agentury Copernicus byla průměrná měsíční teplota o 0,13 °C vyšší než v dosud nejteplejších listopadech 2016 a 2019. Jelikož se jedná o globální odchylku, kde každá setina hraje významnou roli, jde opravdu o výrazné překonání dosavadního rekordu.
Letošní rok má našlápnuto k tomu, stát se nejteplejším od začátku globálních přístrojových měření v roce 1880. Máme za sebou celosvětově nejteplejší květen a leden. Únor, březen a duben skončily vždy na druhém místě.
