Počasí
V historii klimatu naší planety se občas objevila období, kdy většinu Země pokrýval led a sníh. Jedno takové období se mohlo vyskytnout zhruba před 710 až 640 milióny let, tedy během tzv. kryogenního zalednění. Krajní podobou by mohla být situace, kdy by celý povrch planety byl pokryt vrstvou ledovců nebo tlustou sněhovou pokrývkou.
Historie klimatu naší planety v sobě skrývá mnoho záhad a nejasností, zejména když putujeme do dob výrazně vzdálených od současnosti. Zjednodušeně řečeno se dá konstatovat, že podoba klimatu oscilovala v zásadě mezi dvěma polohami – jednou, kdy byla Země zcela ledovců prostá, a druhou, kdy se vyskytovaly pevninské ledovce.
Metan je jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů, jejichž koncentrace v atmosféře narůstá z důvodů lidské činnosti. Zatímco v minulosti se hlavní pozornost veřejnosti tradičně soustředila k oxidu uhličitému, poslední vývoj ukazuje, že i metan si zaslouží větší pozornost.
Ačkoliv jde o všeobecně poměrně známý výkyv klimatu, při podrobnějším pohledu zjistíme, že jeho výše zmíněné časové vymezení není úplně správné. Rekonstrukcí historických teplotních řad z celé Země zjistíme, že nejchladnější období se totiž vyskytla v různých částí světa v různou dobu.
O období od 8. do 14. století (přibližně mezi léty 750 a 1350) se často hovoří jako o tzv. středověkém teplém období. V této době Vikingové obývali pobřeží Grónska, plocha polí v Evropě se rozšiřovala a stouply i výnosy z nich.
Na přelomu léta a podzimu v Atlantiku každý rok vrcholí hurikánová sezona. V posledních letech se při jejím vyhodnocování často objevují informace o rekordech jak v počtu hurikánů, tak jejich intenzitě. Například předminulá sezona z roku 2020 přinesla 30 pojmenovaných bouří, což bylo nejvíce za dobu pozorování.
Klima naší planety se vlivem přirozených příčin mění od pradávna. Většinou se tyto změny odehrávají v časovém měřítku tisíců let a víc, příkladem mohou být doby ledové, jejichž příchod ovlivňují dlouholeté cykly orbitálních parametrů Země.
Střídání dob ledových a meziledových podle Milankoviče souvisí s astronomickými faktory působícími na naše klima, primárně pak se změnou tří tzv. orbitálních parametrů Země. Jde jednak o sklon rotační osy, který kolísá mezi 22,1 ° a 24,5° k oběžné dráze kolem Slunce, a trvá kolem 41 tisíce let.
Jak na základě pozorování, tak na základě modelování lze konstatovat, že rozsáhlé větrné parky mírně ovlivňují místní klima. Na základě dostupných studií lze vymezit dvě základní oblasti, kde je vliv hmatatelný – teplota vzduchu a vítr.
Poslední doba ledová skončila zhruba před 10 tisíci lety, kdy došlo k přechodu lidí od primitivních lovců a sběračů k pokročilejší společnosti usedlé, jejíž hospodářství je založeno na zemědělství. Od té doby zažívá naše planeta poměrně teplé období.
