Počasí
O období od 8. do 14. století (přibližně mezi léty 750 a 1350) se často hovoří jako o tzv. středověkém teplém období. V této době Vikingové obývali pobřeží Grónska, plocha polí v Evropě se rozšiřovala a stouply i výnosy z nich.
Na přelomu léta a podzimu v Atlantiku každý rok vrcholí hurikánová sezona. V posledních letech se při jejím vyhodnocování často objevují informace o rekordech jak v počtu hurikánů, tak jejich intenzitě. Například předminulá sezona z roku 2020 přinesla 30 pojmenovaných bouří, což bylo nejvíce za dobu pozorování.
Klima naší planety se vlivem přirozených příčin mění od pradávna. Většinou se tyto změny odehrávají v časovém měřítku tisíců let a víc, příkladem mohou být doby ledové, jejichž příchod ovlivňují dlouholeté cykly orbitálních parametrů Země.
Střídání dob ledových a meziledových podle Milankoviče souvisí s astronomickými faktory působícími na naše klima, primárně pak se změnou tří tzv. orbitálních parametrů Země. Jde jednak o sklon rotační osy, který kolísá mezi 22,1 ° a 24,5° k oběžné dráze kolem Slunce, a trvá kolem 41 tisíce let.
Jak na základě pozorování, tak na základě modelování lze konstatovat, že rozsáhlé větrné parky mírně ovlivňují místní klima. Na základě dostupných studií lze vymezit dvě základní oblasti, kde je vliv hmatatelný – teplota vzduchu a vítr.
Poslední doba ledová skončila zhruba před 10 tisíci lety, kdy došlo k přechodu lidí od primitivních lovců a sběračů k pokročilejší společnosti usedlé, jejíž hospodářství je založeno na zemědělství. Od té doby zažívá naše planeta poměrně teplé období.
Za pár týdnů uplyne už 6 let od dojednání tzv. Pařížské klimatické dohody. Jejím cílem je omezit emise skleníkových plynů v atmosféře tak, aby nárůst globální (tedy celosvětové) teploty vzduchu zůstal výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s teplotou před začátkem průmyslové revoluce.
Slunce je motorem veškerého dění v naší atmosféře. Díky jeho energii vypadá počasí a klima tak, jak ho známe. Toto množství energie, které k nám od Slunce přichází, ale není v průběhu času konstantní. Mění se, a délka i doba opakování jednotlivých změn se poněkud liší.
Dnešní den (8. červen) je nejen dnem, kdy slaví svátek Medard spojený s jednou z nejznámějších pranostik o počasí, ale rovněž světovým dnem oceánů. Má upozornit na význam oceánů pro život na Zemi. Nedílná a podstatná část tohoto významu přitom spočívá i ve vlivu moří na počasí a na klima.
Oteplování a změna klimatu se projevuje pestrou škálou dopadů. Velmi citlivě přitom reagují zejména horské, resp. pevninské ledovce, a to prakticky na celém světě, ať už jde o ledovce tropické nebo ledovce v mírných a vyšších zeměpisných šířkách.
