Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Dnes už se objeví srážky a hlavně na západě přechodně chladněji

Změna klimatu vede k prodlužování pylové sezóny a rovněž k jejím intenzivnějším projevům

Letošní pylová sezóna začala kvůli teplému počasí v lednu velmi brzy. Chladnější a deštivější duben ale vedl k významnému snížení množství pylu ve vzduchu, v těchto dnech však zatížení pylem výrazně vzrostlo. Podle různých průzkumů trpí pylovými alergiemi až kolem 40 procent obyvatel. V Evropě je dominujícím alergenem především pyl trav. Ve střední, východní a severní části kontinentu se přidává bříza, na jihu Evropy pak olivovník a cypřiše. Prohlubující se změna klimatu přitom vede k prodlužování pylové sezóny a rovněž intenzivnějším projevům vlivem vyšších koncentrací pylových alergenů ve vzduchu. Tento posun přitom pozorujeme už nyní, jak ukazují studie.

Změna klimatu se projevuje mimo jiné výskytem stále teplejších zim, což díky dřívějšímu nástupu dnů bez mrazu urychluje nástup pylové sezóny na jaře. Ostatně letošní průběh zimy a března toho byl krásným důkazem. A vyšší teploty naopak zpožďují konec sezóny během podzimu. Podle dostupných dat se začátek pylové sezóny v Evropě posunul v průměru kolem 15, u některých druhů až o 20 dnů oproti době před 30 lety. Rovněž se zvyšuje množství pylových alergenů, přičemž toto zvýšení se pohybuje kolem 20 procent, opět ale s větším kolísáním v závislosti na druhu a oblasti. Kromě rostoucí teploty vzduchu, která je bezprostředním důsledkem změny klimatu, se uplatňuje i zesilující vliv městského tepelného ostrova – většina obyvatel Evropy (ale i dalších kontinentů) totiž žije ve větších městech, kde díky vyšším teplotám propuká pylová sezóna dříve (a končí později).

Příčina zvýšení koncentrace pylových alergenů v ovzduší ale nesouvisí jen s oteplováním, vliv má i vyšší obsah oxidu uhličitého v atmosféře, který podporuje růst rostlin, jak ostatně vyplývá z laboratorních podmínek. Je důležité taky zmínit, že při uvolňování a přenosu pylových zrn se kromě teploty uplatňuje, i když menší měrou, taky sluneční záření, vlhkost vzduchu a srážky.

Pro někoho překvapivý může být vliv zvyšujícího se výskytu intenzivnějších srážek na rostoucí obtíže alergiků. Častější srážky přeháňkového charakteru, bouřky a s nimi související změny tlaku a vlhkosti, přispívají ke štěpení pylových zrn na ještě menší části, které následně snadněji pronikají do našich plic.

Kromě výše uvedených faktorů se na růstu alergických obtíží podílí i šíření nepůvodních druhů do nových oblastí. V případě Evropy je typickým příkladem ambrózie. Její pyl je vysoce alergenní a uvolňuje se relativně pozdě během roku (začátkem září), což může způsobit další vlnu alergie a prodloužení alergické sezóny, to i ve střední Evropě. Klimatické změny usnadňují kolonizaci nových oblastí touto rostlinou, a kromě toho se pylová zrna ambrózie snadno přesouvají vzduchem na vzdálenost stovek až tisíců kilometrů, což vede k příznakům alergie v oblastech, kde ambrózie ještě není rozšířena. Zátěž způsobená ambrózií přitom do budoucna dále poroste, jak ukazují příslušné projekce.

Změny
Změna nástupu pylové sezóny břízy a olivovníku – rozdíl mediánů pro desetiletí 2011-2020 a 1981-1990 (záporné hodnoty znamenají dřívější kvetení), zdroj: thelancet.com

Delší pylová sezóna, více alergenů v ovzduší a navíc rostoucí počet alergiků, ke kterému dochází, znamená stále větší zátěž pro společnost kvůli klesající produktivitě práce, a u dětí, které jsou obzvláště citlivé na pyly, pak i ke snížení schopnosti učení a soustředění se ve škole. Vystavení výraznějšímu působení pylu může také způsobit zánět sliznic, čímž se zvyšuje pravděpodobnost respiračních infekcí, a to i u nealergických osob.

Zdravotní dopady pylových alergenů se navíc zhoršují v kombinaci s působením dalších znečišťujících látek, které se do ovzduší dostávají při spalování fosilních paliv. Například vysoké úrovně koncentrací oxidu dusičitého v městských aglomeracích zvyšují alergenicitu podobně jako zvýšené množství přízemního ozónu. Přechod k obnovitelným zdrojům energie tak mimo jiné znamená pozitivní dopad ve snížení této zátěže pro alergiky.

Srovnání
Projekce vývoje podílu populace citlivé na ambrózii v Evropě – vlevo referenční období, vpravo očekávaný stav v polovině století, zdroj: ehp.niehs.nih.gov