Vznik a pohyb blesku
Velmi nebezpečným projevem bouřek je blesk. Příčinou blesku mezi oblakem (resp. částicemi ledu a vody) a zemí je vyrovnání záporného náboje bouřkového oblaku s kladným nábojem povrchu země.
Velmi nebezpečným projevem bouřek je blesk. Příčinou blesku mezi oblakem (resp. částicemi ledu a vody) a zemí je vyrovnání záporného náboje bouřkového oblaku s kladným nábojem povrchu země.
Synoptické mapy zaznamenávají a zobrazují různé meteorologické prvky. Do synoptických map se zaznamenávají frontální systém, tlakové níže a výše, izobary popř. staniční kroužky a další meteorologické prvky.
V těchto dnech se většinou po ránu ve středních a nižších polohách probouzíme do oblačného, pošmourného a mlhavého počasí. To způsobuje tlaková výše, díky které vzniká teplotní inverze. Běžně teplota s výškou klesá, ale při teplotní inverzi je tomu obráceně.
Určitě jste již každý viděli ze země bouřkový oblak s kovadlinou tzv. cumulonimbus incus. Jak ovšem takový oblak vypadá svrchu (např. z letadla)? Nyní díky níže umístěným obrázkům máte možnost to poznat.
Blýskavici lze pozorovat zejména ve večerních hodinách. Jedná se o blýskání na obzoru bez slyšitelného hřmění. Samotná bouřka je od místa pozorování, kde většinou bývá jasná obloha, vzdálená desítky až stovku kilometrů. Z Prahy tak můžeme vidět blýskavici z bouřky, která se nachází právě na Šumavě.
Jedná se o lidový název pro proměnlivé a nestálé počasí (neměl by vám chybět deštník) vyskytující se ve střední Evropě na jaře. Při pravém aprílovém počasí je venku větrno, chladno a velice rychle se střídají silné přeháňky se slunečnou oblohou.
Určitě jste již slyšeli o astrologii, která zkoumá vliv dějů ve vesmíru na pozemské události (zejména na lidi). Proto se dříve lidé domnívali, že postavení planet, hvězd atd. ovlivňuje i počasí. Vznikla tedy astrometeorologie, která připisovala vesmírným tělesům (hlavně Měsíci) přímý vliv na počasí.
Dříve se místo slova počasí používalo slovo čas, které mělo stejný význam a od něho později vzniklo i dnes často používané slovo počasí. Díky tomu se dříve říkávalo - Po téhle bouři se určitě vyčasí. I v jiných jazycích existuje podoba mezi slovem vyjadřující čas a počasí.
Na podzim často zažíváme zejména v ranních hodinách v nížinách mlhy. Zejména na konci podzimu se může udržet mlha i po celý den. Mlha se skládá z malých vodních kapiček nebo drobných ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu.
Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením od slunce chrání ozonová vrstva. Ozónová vrstva je ovšem s části narušená a trochu ultrafialového záření od slunce pustí na zemský povrch (nezachytí ho). Množství, které se na zemský povrch dostane. je označováno UV-Indexem.