Počasí
Rozlišovat oblačnost začali lidé již v Mezopotámii. Základním poznávacím rozlišením byla barva a tvar oblaku. Podrobnější rozdělení oblačnosti bylo provedeno ovšem až v 19. století, kdy byl vydán první atlas oblaků. Oblačnost byla rozdělena podle tří hlavních znaků – výšky, rozsahu a tvaru.
Pokud se kupovitá oblačnost rozvine až do zmíněného stádia kumulonimbu, musíme posoudit, jestli se jedná opravdu o bouřku. K tomu mohou buď sloužit detektory blesků nebo vlastní pozorování samotného oblaku a jeho struktury. Jedním z poznávacích znaků bouřkového oblaku je tzv. přestřelující vrcholek.
V chladné části roku se při inverzním charakteru počasí můžeme setkat s drobným sněžením, které se vyskytuje jen v určitých oblastech. Na malé části území potom napadne od poprašku až po několik centimetrů sněhu, i když na jiných místech může být zcela slunečno.
I přestože v posledních dnech v Česku nepanují nijak význačně vysoké teploty, je venku relativně nepříjemně dusno. To je způsobeno vysokou vlhkostí vzduchu při letních teplotách.
Zejména v letních měsících oblohu často pokrývají charakteristická kupovitá oblaka (kupy). Pro fotografy a malíře se jedná o nádherná oblaka – modrou oblohu střídají tmavé základny kup (ty jsou způsobené stínem samotného oblaku – čím méně světla propustí, tím tmavší je jeho základna).
Každým rokem nás sužují silné bouřky, které občas napáchají výraznější škody. Jak ovšem bouřky vznikají? V základním dělení můžeme rozdělit bouřky frontální a nefrontální. Frontální bouřky se tvoří na čele fronty, nejčastěji studené, kde je teplý vzduch nucen stoupat nad studený, který je za frontou.
Vítr je proudění vzduchu v atmosféře, které je vyvoláno rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Povrch země je velmi rozmanitý a některé jeho části se zahřívají rychleji a výrazněji než jiné (důležitou roli hraje barva a charakter povrchu).
Dnes v 00:38 našeho času (podle UT, univerzální čas, včera ve 23:38) začala astronomická zima. Dnešní den je označován jako zimní slunovrat, tedy okamžik, kdy Slunce při svém zdánlivém pohybu nad zemským povrchem dosáhne nejjižnější polohy.
Srpen byl v Česku a v celé střední Evropě nezvykle bohatý na srážky. Nejvíce srážek spadne obvykle v horských oblastech, a to především na návětrných stranách. Větší srážkové úhrny v horách způsobuje jejich povrch (orografie).
Velmi nebezpečným projevem bouřek je blesk. Příčinou blesku mezi oblakem (resp. částicemi ledu a vody) a zemí je vyrovnání záporného náboje bouřkového oblaku s kladným nábojem povrchu země.
