Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Zatím nejteplejší den roku 2019

Proč prší víc na horách?

Srpen byl v Česku a v celé střední Evropě nezvykle bohatý na srážky. Nejvíce srážek spadne obvykle v horských oblastech, a to především na návětrných stranách. Větší srážkové úhrny v horách způsobuje jejich povrch (orografie).

Na horách je zpravidla více oblačnosti a méně slunečního svitu než v nížinách. K tvorbě oblaků totiž dochází, když vzduchová hmota začne stoupat např. na svahu kopce (viz. obrázek) nebo při přechodu fronty, přičemž se ochlazuje a kondenzuje (dosáhne teploty rosného bodu). Oblaka vznikají i při izobarickém ochlazování (např. mlha).

Schéma

Hory tak silně podporují vznik oblačnosti. Oblaka, která vznikají při proudění vzduchu přes horskou překážku, se nazývají orografická oblaka. Vznikají na návětrné straně hor, kde při přechodu frontálních systémů zesilují srážky, které vypadávají z vyšší frontální oblačnosti. I letošní extrémní srážkové úhrny na severu Čech byly způsobeny orografickým zesílením srážkové činnosti.

Naopak v závětrné části hor, kde působí sestupné proudy, spadne podstatně méně srážek.

Déšť ovšem nezesilují jen horské překážky. I blesk (elektrický výboj) nebo větší množství prachových částic (po rozsáhlém požáru nebo výbuchu sopky) ve vzduchu podporuje větší srážkové úhrny.
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.